Střídavá péče o děti - diskuze

Spolužačka mého syna ve střídavé péči je. Holka je na facku, prostě fracek. V tomto případě ona z toho těží. Chlubí se, že má vše dvakrát. Rodiče se předhánějí, kterých 14 dnů bude lepších - u táty nebo u mámy.Já bych brala víkendy nebo odpoledne na střídačku, ale do školy i ze školy chodit do jednoho domova. Volný čas různě.

Jezisi, to me pripomnelo,ze se nesmime nikdy rozvest - takova stridava pece mezi CR a USA,to by se prodraziloZnala jsem mladistve, ktere ve stridave peci byli a vubec si na to nestezovali - meli vsechno 2x ( ale meli bohate rodice.Jak to prozivaji male deti, nevim,ale zas si myslim,ze je lepsi kvalitni cas s kazdym rodicem, nez poslouchat hadky nebo jak se navzajem ocernuji a tahaji o dite

znám jednoho vynikajícího dětského psychologa a toto je jeho názor - střídavá péče je možná dobrá pro rodiče, ale rozhodně ne pro dítě, dítě vlastně nemá nikde domov a pevné zázemí, neustále kočuje mezi dvěma domovy a ten pravý nemá nikde, ztrácí pocit jistoty a zanechává to nenapravitelné škody na jeho duši - já s tímto názorem zcela souhlasím

Střídavá péče není špatná věc, ale má svá veliká úskalí. Nikdo nedokáže dva partnery přinutit k racionálnímu myšlení po té co se rozešli i když třeba v klidu. Partneři jsou ve vlivu nových lidí a vlastní rodiny a to není vždy zrovna ideální. Tohle bylo třeba u nás, po té co jsem se dozvěděla exmanželovu nevěru, rozešli jsme se a v klidu vše domluvili. Po jeho odstěhování k nové přítelkyni, začal chodit s návrhy a mezi něma i střídavá péče. Té jsem se bránila zuby nechty, protože Ondra byl ještě kojený, ex se sám bez pomoci díky svému postižení nedokázal o Ondru postarat a byl odkázaný na pomoc druhých, jak o sebe tak o dítě. Naštěstí mě tím jenom vyhrožoval. Nedovedu si představit situace, kdy má dítko co 14dní putovat do jiného města, do jiné rodiny, kde to nemusí být ideální, protože je to jen přání otce. Bohuže je do toho zapojeno už v tu chvíli více lidí, né jen rodiče dítěte, ale i jejich noví partneři a to soud už neřeší.Ve svém okolí neznám přímo střídavou péči, jen soudně vynucené návštěvy. Kamarádka má stanovené že 4,5 dne je dítě u ní a 3,5 dne u otce. Chlapeček má diagnozu autismus a tohle stěhování mu vůbec nedělá dobře, ale otec si to žádá soudkyně v tom nevidí problém.

evi nevim neresim znam hpdne paru co se stridaji Kamos ma dcerku na vikendy a u sebe nevim Ja se rozejit s filipem tak jede on z5 na sicilii a do cr se uz prej nevrati a deti ho miluji

předně vůbec nic netuším o paní jirešové.na střídavou péči mám ovšem pevný názor, a to, že principielně není špatná, zřejmě naopak, ale není lehký ji realizovat. jednak je to o domluvě rodičů a ta je mnohdy nemožná..a i když je možná, není to jednoduchý, když se jedná o lidi, co se z nějakých důvodů rozešly, do toho noví partneři, noví děti..je to prostě složitý na komunikaci a kompromisy. a co víc, je to blbý pro děti, pokud mají pendlovat mezi dvěma domovama. je to neuvěřitelný zmatek v životě!! ideální prý je (jsem víckrát četla, psychologové doporučují a mě se to zdá jako jediný správný), aby děti zůstaly bydlet někde na stálo a rodiče se u nich střídali - což přináší rodičům kromě komunikačních těžkostí i těžkosti finanční. takto to měla jedna moje kamarádka, už byla skoro dospělá, když se rodiče rozvedli, ale má ještě 3 mladší sestry..mělo to i stinný stránky, ale říká, že je ráda, že to tak bylo. ale pro rodiče to znamenalo dalších 10let nemožnost navázání novýho vztahu, protože s tím se jen tak někdo nesmíří.jinak v mým okolí znám už dvoje rozvedený se střídavou péčí..a sice tomu rozumím, ale jsem zvědavá, jak v tom jednom případě děti dlouho vydrží ob týden cestovat úplně jinam ze školy domů..a jak dlouho to vlastně vydrží ti rodiče. ve druhým případě se kamarád odstěhoval do baráku hned vedle, tam alespon není ten problém se vzdáleností.

My jsme se tuhle o tom s Pepou bavili, protoze my cosi jako stridavou peci mame uz ted. Jeden dela, druhy se stara o Marusku. A je to docela organizacni makacka a to bydlime v jednom baraku a protoze nejsme v rozvodovem stavu, tak se snazime si vyjit navzajem co nejvic vstric. Kdyby byly 2 bydliste a my rozhadani, to by byl tvrdy orisek. U takhle maleho ditete si tudiz myslim, ze to nejde.Mozna pak u skolaka, ktery muze byt i chvilku sam, ale pak mi prijde, ze jsou ti rodice omezeni, nemuzou se stehovat moc daleko a tak. Prece to dite nemuze kazdy tyden prekonavat treba 100 km nebo i vic.

Mně se to nelíbí. A to kvůli tomu dítěti. Myslím, že by mělo vědět, kde je doma a mít někde své zázemí. Já si myslím, že když se rodiče dokážou domluvit, tak mohou být oba s dítětem často i bez střídavé péče.

já znám rodinu co to tak má, každých 14dní si malýho mění, bydlí kousek od sebe, takže do školky chodí pořád do te same, tudiz mu to nejak nevadí..a oni spolu dokazi krasne vycházet, jsou \"kamaradi\" a před malýn na sebe nehážou špínu a nic.. tudíž je malý spokojneý... ale bydlet od sebe 100km, měnit školy atd..to by asi nešlo...

dle mého názoru to není dobré. my máme Terezku každý čtvrtek po škole a pak soboty, co má její mamka služby v práci a pak jak chtějí i s Míšou, na dovolené a tak, kolikrát se stalo, že se Terkce nechtělo a tak nedošla a došla jindy, já to neřeším, nemá cenu je nutit, proto si nedovedu představit, že bychom je měli 14 dní a pak zase ne. ať si rozhodnou u koho chtějí být a koho chtějí jen dle sebe navštěvovat

No u nás by to asi nešlo...bydleli bysme od sebe 200 km protože já bych se vrátila na moravu navíc Ota má různý směny v nemocnici takže by se o malou starala asi babička...nevím u nás by to rozhodně nefungovalo..jinej případ by byl kdybych bydlela třeba na druhým konci města

Ona oasi záleží na dítěti. Já jako dítě v těhle věcech byla divná a vůbec by mi nevadilo něco takového. Jsou děti co to totálně položí. Já už o tomhle tématu přemýšlela dřív a jako nejlepší by mi přišlo aby se rodiče nastěhovali do jednoho baráku jeden nahoru a druhý dolu. A pak třeba i ta střídavá péče, takhle by to nebylo pro dítě tak drastické. Ovšem pro ty rodiče by to asi i bylo utrpení a kdyby mezi nima bylo napětí tak pro dítě taky nic moc. Zase sebrat dítě jednomu z rodičů mi nepříjde fér. Kdybychom se s martinem někdy rozvedli asi bych tu střídavou péči volila. Ale hodně prostě záleží na tom děcku.

Ona oasi záleží na dítěti. Já jako dítě v těhle věcech byla divná a vůbec by mi nevadilo něco takového. Jsou děti co to totálně položí. Já už o tomhle tématu přemýšlela dřív a jako nejlepší by mi přišlo aby se rodiče nastěhovali do jednoho baráku jeden nahoru a druhý dolu. A pak třeba i ta střídavá péče, takhle by to nebylo pro dítě tak drastické. Ovšem pro ty rodiče by to asi i bylo utrpení a kdyby mezi nima bylo napětí tak pro dítě taky nic moc. Zase sebrat dítě jednomu z rodičů mi nepříjde fér. Kdybychom se s martinem někdy rozvedli asi bych tu střídavou péči volila. Ale hodně prostě záleží na tom děcku.

Tak kdybych měla brát naši rodinu, tak u nás by to asi šlo.Manžel je super táta a nedokážu si představit, že by ho děti viděly jen jednou za čtrnáct dní o víkendu. Ideální by bylo, zařídit si domácnosti vedle sebe v jednom domě. Např. dva sousedící byty v jednom podlaží a děti by si jen tak přecházely. Úplně nejlepší by byly dva byty a mezi nimi jeden pokoj, do kterého by šlo jít z obou bytů. Ale to je jen teoretická představa a doufám, že tenhle problém řešit nikdy nebudeme. A ve skutečnosti neznám nikoho, kdo by měl děti ve střídavé péči. Ale osobně si myslím, že je pro děti lepší, když mají jen jeden domov (že je v tom pro ně větší jistota). Než se každých 14 dní stěhovat. Ale záleží na lidech a možnostech. Někdy to může být ta nejlepší varianta a někdy peklo.

neznam nikoho...a sama nevim,nemam duvod nad tim premyslet

Mi se vždycky zdála střídavá peče jako nej řešení.I jako ditko bych to brala.Jenže to chce mít stejné zázemí.A stejně daleko školu,kamarády atd.Myslím,že v americe to jde líp-tam ty vzáleností lépe překonavají.Sama za sebe s Martinem nevím,jak bych to zvládala.My kdyby jsme se rozešli tak by jsme se nenáviděli,jeden druhého by jsme proti sobě štavali,tam by to nefungovalo.Ted už ze zkušeností vím,že dítko strašně rychle vyroste a už tak od 10 let si muže v podstatě chodit kam chce a v 18 už uplně.Tak,že si o tom rozhoduje samo.Sobecky si myslím ,že děti jsou více moje než Martinové.

Já nikoho se střídavou péčí neznám.Ale pokud jsou rodiče schopní se domluvit,dítě má všude své zázemí,nemusí měnit školu a kamarády,tak proč ne.Ale hlavní je zájem dítěte.

Já mám jednoho známého kteří takto mají s bývalou manželkou ve střídavé péči sedmiletou dceru. Rozešli se v dobrým, dokázali se dohodnout. Malou si střídají po 14 dnech a funguje jim to, nebydlí moc daleko takže není ani problém se školou. Ale je to o lidech a záleží jaký kdo má vztah a jak se dokážou spolu domluvit...

Taky nikoho se střídavou péčí neznám. Takže nevím zda a jak to funguje, mám stejný názor jako polova, záleží to na lidech , na té rodině, jaký mají vztah k dětem a oni zase k nim....vím z vlastní zkušenosti , jak dalece se dají děti ovlivnit . Ale přeci jen bych to rozhodnutí, u kterého z rodičů zůstat, nechala částečně na dětech . Lásku , nebo máklonost dítěte si přece nemůže nikdo vynutit . Případ paní Jirešové (o kterém také nic nevím, jen jsem viděla tu plačící holčičku v TV) je toho zářným příkladem, mnoho dětí pak z podobného chování rodičů , musí mít určitě trauma .Manžel si na své děti , kdy za ním začaly chodit dobrovolně , počkal téměř 5 let . Nikdy se nesnažil , ač mu to bylo hodně líto, je nátlakem přimět k nějaké návštěvě .....