sršáň - diskuze

a ne ten z pohádky o včelích medvídkách....Tenhle mě pěkně vystrašil. Šla jsem do ložnice - včera jsem dala do okna záclonu coby síťku....ale jen volně, spíš proti netopýrům - přebalit a převléknout prcka, chtěla jsem vyrazit do města. Byl nahatej, ale v suché plence. Najednou mi to zabzučelo nad hlavou...já tu potvoru slýchám z venku, ale teda takhle blízko??!!!! Byl VELIKEJ. Fuj, první vteřinu jsem ztuhla, druhou čapla nahatého Andrejka a třetí vypálila z pokoje jako koule z děla..., buchla jsem dveřma a snesla malého do kuchyně - jenže ouha, samozřejmě jsem musela zpátky do té ložnice pro oblečení a navíc, nechtěla jsem tam sršáňa nechat...strašně jsem se bála, normálně mi bylo špatně, v puse takové "hnusno", hukot v hlavě a myšlenky jen na jedno - klid, nebo přijdeš o mlíko! Vlezla jsem tam a už se zabydloval za trámem, tak jsem honem sundala tu záclonu, čapla Andrejkovi po triku a vylezla zase ven - v jednu chvíli zase přeletěl - jistila jsem to reflexně přikrčením k zemi, teda spíš jsem sebou švihla... Zpoza škvíry ve dveřích jsem čekala, co sršáň udělá a kupodivu okamžitě vyletěl...asi se mu naše ložnice nelíbila...uuuufff, vlítla jsem zpátky, zabouchla to okno a klepala se jako ratlík, už jsem si u nás zvykla na všelijakou havěť, hady, myši, netopejry, pavouky a brouky, na vejminku žijou stovky jakýchsi malých čmeldů, ale sršáně teda neberu! Teď jsme z výletu a já jen doufám, že taťka odpoledne vymyslí, jak tu záclonu "uhemovat" aby se to neopakovalo...