srovnavani - diskuze

Tak srovnávání přímo nesnáším. Srovnávat má v oblibě moje nevlastní matka. Nejprve srovnávala svý dětka s mím bráchem a se mnou, její byli ty geniální. Pak Ondru se svýma vlastníma vnoučatama a to taky byli lepší než Ondra. Když viděla Petříka v porodnici tak začla zase mluvit o svých dětskách. Takže já jsem na tohle alergiká.

Jaru, mě Tomáška někdo neustále srovnává s ostatníma dětma. Mám celkem peška na takové ty maminy, co nemají kouska taktu v těle. Každá se hrozně diví, že Tomášek ještě nechodí a pořádně nesedí vůbec mají někteří jedinci takové připitomnělé poznámky. Absolutně to neřeším a řešit nehodlám. Každé mimi je jiné a vyloženě miluju třeba tak inteligentní poznámky mojí kamarádky, která mi řekla, že její osmiměsíční dcera sama vylezla z té staré vysoké postýlky a přišla za ní a že obě její holky už v roce jedly klasickým příborem.

nesrocnávám, spíš si s kámoškama říkáme, co už naši prcci umí. ale nesnášela sem, když sem byla u babičky a ona mě pořád srovnávala se sousedkou, která byla starší. že ona dělá to a to a tam to a vůbec jí nevadilo, že to já dělám dávno, ale prostě ona byla nejlepší holka pod sluncem.

Mě to hrozn ěštve. Protože toník je velký a dlouhý a tak na sebe háže dojem že mu je cca 10 měsíců. Proto se všichni i když vědí kolik mu je po chvilce diví, že opravdu ještě nesedí? neleze? to je nějáké divné ne. Ted jsme měli kvůli tomu i konflikt se známíma, ale to sem ještě popíšu zvlášt Ve zkratce já srovnávání nesnášim, tím že je toník ještě trocu opožděný tím je to horší. Pak poslouchám jen ale eliška v tomhle věku už držela hlavu apod....

Já už to pouštím jedním uchem tam a druhým ven. To jsou takový bláboly... To nemá cenu se kvůli tomu rozčilovat.

Mi je to vzdycky lito, protoze Maruska to prohraje na cele care. Pritom nemam pocit, ze by byla neschopna, jen ony se vzdycky srovnavaji veci, ktere ona nedela. Treba kazdej resi mluveni, ale nikdy se nikdo nezepta, jak umi zpivat nebo jestli umi osolit brambory.

Che che che-já už jsem ve fázi,že mám lepší děti než ti všichni a ted srovnávají opačně,přiznám se vychutnávam si to.Co já už slyšela kecu.Nejhorší když GAbka byla jejich jediné vnouče a muj tatka jí srovnával s dcerou od jeho známe.To bylo už jejich třetí dítě Julinka.A ta jejich Julinka krásně od roku mluvila,básničky,písničky,tanečky-kde se na ní hrabala moje lína tlustá Gabka.MUj tatka Julince dokonce platil nějaké kroužky atd,aby se rozvijela když je tak geniální,zatím co Gabce nekoupil ani pítí venku.No to by bylo na román.A muj brácha si tím naběhl-když měla GAbka 2 roky a svoje období vzdoru,tak jí pomloval,že jí neviděl nikdy v životě poslechnout,že je hrozné dítě.A ted jejich 5 letá Ali má už 4 roky období vzoru.Cha cha to má za to!

Snažím se to nedělat, i když někdy je to těžký, protože neteř je jen o 6 týdnů mladší než Adámek a jsou hodně spolu, takže se tomu moc neubráníme, ale je to spíš v myšlenkách nikdy ne před dětma. Oba mají něco v čem jsou lepší a v čem horší

Jednu dobu tchyně srovnávala našeho Honzíka s jejím nejstarším synem. Slušně jsem jí pověděla, že on ale jeho otec není... S dětma toho nejstaršího syna se mě srovnání poslouchá dobře, oni totiž ani neumí ve svých letech(8 a 10) pořádně mluvit.

nesrovnávám a jsem na to alergická,každé dítě je ůplně jiné a v něčem jiným šikovnějí...sama to vidím na svých dětech a od švagrovky...když nejsou dobré vtom tak jsou dobré v onom....