Sourozenecké šarvátky - diskuze

mám 3 bráchy, takže my se taky mlátili a kousali a rvali, ale do teď s nima mám super vztah, dojedou opusinkujeme se, odjíždíme, zase se pusinkujeme.KVíteček má k malé krásný vztah, jdu pro něj do školky a prní letí k vajíčku a pusinkuje a všem říká, že je to \"jeho kristýnka\", i doma je na ni moc hodný, pořád ju pusinkuje ,až mi to vadíale počítám s tím, že jak budou větší, rčo s prát budou,ale chtěla bych, aby se měli rádi jak já s bráchama

S bráchou jsme bojovali o přežití a chvilku klidu.Byli jsme si proto velmi blízci a jsme dodnes.On mě chránil a já jeho.Segra je jak moje děcko-máme mezi sebou 12 let rozdíl.A já ji v podstatě vychovala.Mi to nevadilo,jsem celoživotně taková mamina.Brácha s ní žádný vztah nemá-on už měl 14 a v 16 pak utekl do Rakouska.Moje děti-Gabka rozhodně není jejich mamka(tak jak já u segry)Je to prostě starší segra. Vůbec ji neposlouchají a neberou jako autoritu.Oni dva mezi sebou jsou jak manžele. Ti mají úžasný vztah.A je nádherné je pozorovat.Pohádají se,za minutku udobří.Každý jednotlivě mají i hezký vztah s Gabkou,každý jiný.Zuzka s Gabkou chodí rádi ven.Naopak Gabka s Honzou rádi hrají hry a dívají se na filmy.

neperou se,nepusinkuji se,ale miluji se,hlidaji se,proste mluvi solu beze slov apod..jako dvojcata,my se s brachou prali,do 20 jsme byli nejlepsi partaci a pak se necopomalu zacalo kazit a ted se bavime ze slusnosti

jako u vás, někdy se perou, někdy si spolu hrajou.Já mám staršího bráchu, ani si nepamatuju, jestli jsme si spolu někdy hráli, ale prali jsme se pěkně. Teď máme vztah v pohodě, ale on už je pár let v Americe

Se segrou jsme se milovaly a rezaly jak kone. Ted se rezeme, jenom kdyz se deti nedivaji.M a A se milujou a zatim se taky jen tak zduchaji, spis po sobe lezou a tak se kockuji. Na realnou tvrdou bitku je jeste brzo.

Maty s Tobim se taky milují,ale taky se dokážou pořádně poškádlit atd....Jinak já se s tou mou mladší sestrou taky škádlila,a pamatuji si,že ona chtěla mít všechno co mám já a naopak,a pak s tou nejmladší jsem se neškádlila vůbec, protože máme rozdíl 15let.Za to ta mladší a nejmladší se sem tam taky ještě někdy dožírají

Vidím, že tu budu v menšině a skoro to bude vypadat, jako že si to po těch letech idealizuju Ale my se s bráchou nikdy nemlátili ani nehádali. Možná je to i tím, že on je o 6 let mladší. Já se na něho strašně moc a vědomě těšila a od miminka se o něho starala. Možná k tomu přispěli i rodiče, kteří mě nepřetěžovali hlídáním mladšího sourozence, poskytovali mi dostatečný osobní prostor a nepředhazovali mi, že mám být rozumnější, když jsem starší. Možná jsme oba dva nezvykle nekonfliktní. Takže jako sourozenci jsme k sobě měli vždy hodně blízko, všechna důležitá životní rozhodnutí jsme si sdělovali jako první, pomáháme si, řešíme spolu životní problémy a máme moc pěkný a pevný vztah Honzík je, bohužel, jedináček

mě brácha řezal, jak žito, a to je o dva roky mladší :) Vždycky měl větší sílu. Já ho jednu dobu hrozně nesnášela, chtěla jsem ho zabít, i jsem mu říkala, že jednou vezmu nůž a vykuchám ho Ale jako dospělí si docela rozumíme.

Nikča Fanouška zatím miluje, jsem zvědavá jaké to bude až Fanoušek povyroste a začne Nikču zlobit jinak my se sestrou jsme se neustále hádali a rvali dnes bez sebe nedáme ani den, teda po telefonu, když u mě bydlela o víkendech po rozvodu tak jsem jí měla po čase taky plné zuby, my jsme holt každá jiná a máme jiné názory, ale naštěstí už to o sobě víme a víme o čem si povídat můžeme a u čeho naopak narazíme, a sestra se taky těhotenstvím a rodičovstvím dost změnila k lepšímu, takže poslední dobou se máme jen rádi

my se s bráchou rvali jako koně fakt dost drsně, ale rádi jsme se měli uvidím, jak to bude u našich malých, ale mezi nima bude skoro 4letý rozdíl, tak se asi zas tak moc bít nebudou, teda doufám

A ještě naše děti...Tam to bude asi zajímavé, je mezi nejstarší a prostřední velký věkový rozdíl, ale tak, rozumí si, tam sourozenecké šarvátky jaksi nepřipadají v úvahu. A kluci... Bijí se, denně ale umí si spolu i pohrát a jsou i kámoši, já bych řekla, že tak normál.

byli jsme 3, vlastně 4, ale posledního nepočítám, protože se narodil v době, kdy jsem jezdila domů jen na víkendy a pak hned po škole jsem odešla pryč, takže tam vztah fakt není žádný.Ale, bili jsme se jak koni, brácha mě i hlavu rozbil, párkrát jsme se dokousali až do krve. Vztahy teď jako dospělí... Normálně nevím, nepohádali jsme se, nic, když se(náhodou) vidíme pokecáme, ale nevyhledáváme se, nenavštěvujeme se, tak nějak si nemáme o čem bavit, každý žijeme v jiném světě.Manžel to má jiné, lepší. Má staršího bratra, ten ho v dětství prý hnusně šikanoval, ale přesto je mu tím starším bráchou, pomáhá mu, baví se spolu, vzal ho k sobě do práce, za což má můj obdiv, já bych tak své sourozence nevzala, asi. A pak má ještě mladší sestru a s tou má taky parádní vztah, jako děcka se bili, ale tak normálně, byli si velcí kamarádi a myslím, že jim to zůstalo dodneška. Máme s manželem podezření, že i partnera si hledala podle něho. Protože i s tím si můj manžel moc rozumí.