banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Sourozenci - v dospělosti - diskuze

54 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Jaký máte vztah se svým sourozencem/sourozenci teď, v dospělosti? Je to pro vás jeden z nejbližších lidí? Taková pomyslná záchranná síť? Pro mne ano. Stejně tak pro mého bratra. Přesto, že je mezi námi šestiletý rozdíl, jsme si hodně blízcí. Vždy jsme byli. Sdílíme spolu všechny radosti i starosti, nové lásky, partnerské neshody, děti, kariéru, krizové nebo zlomové životní okamžiky. Rádi spolu trávíme čas. Je to člověk, na kterého se mohu kdykoliv a bezpodmínečně spolehnout. V případě problému jsme tu pro sebe. Máme stejnou výchovu, vzpomínky, hodnoty, pohled na svět i životní styl. Proto dost těžce nesu, že já sama mám jedináčka (podotýkám, že ne z vlastní vůle nebo pohodlnosti), kterého vlastně ochuzuji o takto spřízněnou duši. Nicméně, když na mne padne takovýto splín, rozhlédnu se kolem sebe, po svém nejbližším okolí, známých i části rodiny a zjišťuji, že ne všude to takto funguje, že i ty sourozenecké vztahy mohou být vážně narušené nebo alespoň neutrální. Že mít sourozence ještě neznamená, mít v něm toho nejbližšího, pomocnou ruku. Jak to máte vy?
Sestru vidam strasne malo, deli nas tak 600 km, ale vztah mame dobry. Jsou mezi nama 4 roky a v detstvi to byl velky rozdil,moc jsme se mijeli,nehraly si moc spolu. Az v dospelosti jsme se vic zblizily, vlastne az po tom,co nas rozdelila ta dalka
Jako malý holky jsme se rvaly jak koně, já, ač starší jsem byla protěžovaná, ségra za mě všechno odnesla. Možná i proto jsme neměly moc dobrý vztah. Jsme spolu od sebe víceméně jako Adam a Marek. Pak se to vyostřilo v pubertě a když se naši rozvedli. Dokonce jsem se kvůli ní odstěhovala k mamce. Vrátila jsem se, postupem času se to srovnalo a teď bez sebe nedáme ránu, cca posledních asi 12 let? Svědčila jsem jí na svatbě, je skvělou tetou pro moje kluky. Ale má svoje nálady, to jako jo, hádáme se, to taky. Teď, když je těhotná, tak po mě chce rady a já se bojím, že budu zase moc za chytrou, tak musím nějak opatrně.
Tak na jednu stranu k sobě máme blízko, ale na druhou mi brácha přidělává jen starosti.Znám v okolí i lidi, kteří se sourozenci vůbec nemají pěkný vztah a nebo nemají vůbec žádný vztah.
Já mám se setrou asi nestandardní vztah. Bydlíme totiž většinu života ve stejném domě. Je starší o sedm let. Rozumíme si víc až asi od mé dospělosti. Vídáme se tedy i několikrát týdně, takže je pro mě vlastně i sousedkou, které se ale můžu svěřit s čímkoli. A opravdu nejvíc toho \"prodrbeme\" na chodbě nebo ve dveřích, když jen zaskočíme a řešíme nějaké provozní věci kolem domu nebo rodičů. Včera jsem společně s rodinami sbírali brambory a večer společně grilovali na ohýnku. Tak to asi vypovídá za vše. Každá jsme úplně jiná. Myslím, že si dokážeme pomoci, když je potřeba. A já si jí moc vážím, i když nemáme na všechno úplně stejný názor.
Já mám s o rok a půl mladší sestrou naprosto perfektní vztah, lepší si snad nelze přát. Vždycky mi uhasí hořící koudel u zadku!Obě se tenhle vztah snažíme přenést na naši nejmladší, nevlastní ségru. Zatím so to snad celkem daří, i když ji nevidíme moc často!
brácha je o tři roky starší, vždycky jsme se mlátili, nadávali si, ale myslím, že jsme se měli rádiKdyž mně bylo 19 (v 97roce), tak odletěl do Ameriky a je tam do teď. Za celou dobu taky nebyl (naši za ním byli 2x). Našim volá skoro každý týden, občas se stane, že jsem u toho i já, ale moc ne. Je to zvláštní, ikdyž se nevídáme, tak mám pocit, že kdyby se něco dělo, tak se podržíme.
Máme právě takový neutrální vztah, i když někdy mě překvapí, že je vlastně i trochu pozitivní, ale to až teď, když je nám kolem toho 25. roku. Jako děcka jsme se rubali, já ho nenáviděla ještě dlouho v pubertě, pak jsem se odstěhovala a od té doby se to zlepšuje :) Nijak zvlášť se sobě ale nesvěřujeme, čas spolu netrávíme, maximálně jdeme jednou za rok na pivo, když se sejdem u našich, pokecáme.. ale že by to byl nějaký extra vztah, to se říct nedá. Jedině, čím mě teda bratr teď překvapil, že odmítl slavit svoje státnice a promoce, dokud neodstánicuju já. Prý počká, až budu mít ten diplom taky a teprve pak se bude něco slavit. To je od něj, si myslím, hezké solidární gesto :)A Adrianu má teda hrozně rád.
mám ho moc ráda,ale někdy bych mu dala pár facek..nevím jestli jsme měli stejnou výchovu,já si na vše musela vydělat,když jsem někam chtěla musela jsem otce prosit aby mě někam pustil ale taky jsem se nikdy neměla zle,ale on si chodil a dělal vždycky co chtěl a otec mu kupoval několikrát ročně nové boty...je mi blízký,když bylo zle vždycky jsme tu byli pro sebe..
Mám bráchu.Je o rok a o měsíc mladší,než já a vztah teda nic moc.Nemůžu říct,že bychom se pomlouvali,nesnášeli,neměli rádi.To vůbec ne.Ale vidíme se tak jednou za rok (pokud se náhodně nepotkáme někde venku)a moc si toho neřekneme.Mám ho ráda,doufám,že i on mě,ale blízcí si nejsme.Bohužel...
Já celý život vyrůstala jako jedináček, věděla jsem, že přes hlavní silnici bydlí mí dva nevlastní sourozenci, jenže oni o mě nevěděli. Poznala jsem je, až když mi bylo 21 a bráchovi 18 a sestře 9. Vídáme se, máme se rádi, ale to společně strávené dětství tam prostě chybí,To Robert má tři sestry a vzájemně by pro sebe položili život..
Co znám tak většinou spolu sourozenci špatně vycházejí.Mám bráchu a segru a jsme každý úplně jiný.Povahově i vzhledově.Brácha je o 2 roky starší a segra o 12 mladší.Ted s nimi super vycházím. Segra s bráchou né,ti se nenávidí.Brácha v 16 emigroval ona měla 2 a vrátil se až jak ona byla dospělá,tak,že se ani moc neznají.Zatím co já jsem jí dělala mamku.Děti jsem chtěla pro sebe,né proto,aby měli sourozence.Tenkrát jsem nad tím nepřemýšlela z toho uhlu.Nakonec jsem moc ráda,že mám ty dva malé od sebe 2 roky.Oni jsou jako manželé.Už jen pozorovat je jak se chovají je obohacující i pro mě.Gabka je pořád jako jedináček-je od nich daleko a vztah si moc nevytvořili.Čím dál tím víc na ně žárlí.Tak,že si myslím,že tak jak to život namíchá je fajn.I když zůstane dítě jako jedináček.
Mám napsat, že se se ségrou řežeme, aby ti nebylo líto, že máš jedináčka?A že jsme se jako děcka řezaly solidně.Teď už jsme kámošky. Máme k sobě hodně blízko. Ale tím, že ona nemá partnera a nemůže mít děti, tak si úplně tak o všem nepokecáme.
@zajic Jasně, čím víc negativních zkušeností, tím lépe moji dušičce Noooo, tak jsem to zrovna nemyslela... zajímalo mě to spíš jen obecně, jak to funguje někde jinde
Mám o deset let mladší sestru a o pět let mladšího bratra. Už si ani nepamatuju, kdy jsme se naposledy pohádali. Asi v dětství. I když jsou mladší, vycházíme spolu moc hezky, oba milují Míšu i Julinku a jsou skvělí strejda a teta. Hlídají, pomáhají a na vlastní miminka budou skvěle připraveni. Ale my jsme si celá rodina strašně blízcí a vidíme se několikrát do týdne. Vůbec si neumím představit, že by se brácha nebo ségra odstěhovali dál než deset kilometrů od Opavy.
Mám o 4 roky mladší ségru a o 13 let bráchu. Ač je to možná divné, mám mnohem bližší vztah s bráchou. Hodně mi pomáhá. Spoustu věcí řešíme spolu. Se ségrou jsem si nikdy nerozuměla a co se vdala, je někde úplně jinde a rodina je pro ní na posledním místě.
@tygřímáma Já si právě myslím, že ten věkový rozdíl v dospělosti nehraje až tak velkou roli. Uvedla jsem ho jen jako vedlejší, pro dané téma nepodstatnou informaci. Spíš mi šlo o ty vztahy obecně.Ale stejně je to zvláštní, jak se ty vztahy a lidé časem vyvinou
@Sphinx To máš pravdu.
Tak já mám jednu sestru od sebe 5 let,ale takový vztah jak máš ty s bráchou vůbec nemáme.Ona ještě studuje a má úplně jiné zájmy než já,že bych se na ni mohla spolehnout se taky říct moc nedá,zájem o kluky,že by je třeba jako teta někde vzala nebo tak nehrozí.Prostě žije si jiný styl života,cestuje, má přítele a studuje.Ale když třeba sem tam přece jen přišla, jakž takž jsme spolu pokecali.Pak mám ještě jednu mladší sestru a ta je ode mě 14 let a s tou mám vztah teda lepší.Kdykoliv jsem potřebovala přišla mi pohlídat kluky,dá se na ni aspoň v této věci spolehnout,jinak že bychom se svěřovali jedná druhé to ne.Je jí 17 let,studuje,čte hodně knížek.Je prostě ještě v dospívání.Proto jsem ráda,že mám kluky tak blízko od sebe a doufám,že si kluci oporou budou a budou mít tak krásný vztah jak ty s bráchou.
My s bráchou nikdy neměli takový vztah, jako vidím jinde. Takže ani teď si něvoláme, nepíšeme... rádi se vidíme a pokecáme ale nic extra
ráda bych vycházela a musím přiznat, že mi brácha moc chybí, bohužel ačkoliv je o rok mladší než já, je mu 23, tak už po třetí sedí zavřený za krádeže a tak. Je mi to hrozně líto, co se z něj stalo, pořád doufám v jeho nápravu, posílám mu alespoň dopisy a knížky do vězení, ale pokaždé to obulím chtěla bych hrozně zpátky toho starého brášku
@Courtney snad se polepší a najdete k sobě vřelou cestu
@Courtney ty jo, to jsou osudy... Přeji ať jednou dostane rozum. Mám takového známého, hodně dlouho jsme se neviděli, taky seděl, pak si našel holku, oženil a mají i dítko. Asi si tím někteří musí projít, aby dostali rozum...
@moninif já v to pořád doufám, i když nevím...mrzí mě, že se kvůli němu mamka trápí, pořád si to vyčítá, dokonce chodila i k psychologovi kvůli tomu, stydí se o něm kdekoliv mluvit, ale přitom za ním jezdí a navštěvuje ho, má to těžký mě děsí, že bych to musela jednou řešit s vlastními dětmi
@Courtney Ty jo, to jsou někdy osudy Přeji, ať se brzo vzpamatuje a vaše vztahy se dostanou tam, kam si přeješ
@Sphinx snad jo, je dost mladý, snad se bude alespoň snažit se napravit :) jinak závidím mojí mamce, ta je z pěti dětí a mají tak báječné vztahy, to je nádhera, neustále se všichni navštěvují, volají si, rodinné oslavy jsou u nás obrovské díky tomu
s brachem este jakstaks- bcas si napisem na fb, na narozky sms, na vanoce se vidime.. se segrou si napisem sms, na vanoce se obca smihne u nasich tak se pozdravime... s druhou segrou se nevidam a s treti jo- pac ma miminko, tak s tou je to ted asi nejlepsi
@amalie2011 Je,vas je!Sejdete se někdy úplne všichni?
@sazicka neee vubec:D ani o to nestojime vzajemne...jen s tou co ma Dianku se vidime vic, a pisem si:o)
My jsme s bráškou od sebe 4 roky, ale to že si nerozumíme, asi nebude tím, ale spíš, že jsme každý jiný.Jako máme se rádi, vždy se sejdeme u našich, pomůžeme si navzájem s čím je potřeba, ale že bychom třeba spolu něco podnikali, to ne. Já bych i ráda, ale brácha je buď pořád v práci nebo ho ta jeho (žárlivka) nikam moc nepouští. Mrzí mě to, ale on si prostě vybírá takové... tohle už je třetí v řadě za sebou a jedna horší než. A to si nemyslím, že jsem podjatá :), říká to celá rodina i jeho kamarádi. Takže až si jednou najde normální holku, co ho za náma bude pouštět, tak doufám, že i náš vztah se dá víc do kupy
@antara Oni ti partneři v tom někdy umí udělat pěkný hokej Švagrová se taky dlouho a cíleně snažila nás rozdělit. A to jsem jí nikdy neškodila, do života nemluvila, nehodnotila a nekritizovala. No, nepovedlo se jí to
@Sphinx No brácha je prostě trouba co se týče holek..ke každé se snažím přistupovat nezaujatě, ale to co on si vybírá...je mu 28, ta tu dobu 4 dlouhodobé vztahy:1) Jana - 2 roky, byla milá i když žárlivá, ale nakonec je rozeštvala její matka alkoholička, ta byla nejlepší2)Alena - jeho spolužačka ze základky, potkali se na srazu...v životě jsem neviděla blbějšího člověka...té když jsi se zeptala kolik je 10x10 nebo kdo je náš prezident, tak nevěděla3) Andy(sestra Aleny)+ její 4 letá dcerka, měla ho jen na prachy, zaplatil za ní veškeré dluhy, přispěl jí na byt, vychovával holčičku, která byla poněkud zanedbaná a pak ho vykopla, když našla lepšího - bohatšího4) Týna - současná přítelkyně + její 4 letá dcerka - chlastá, kouří, je tedy poměrně chytrá, má taky hromadu dluhů, její dcerka je opět poněkud zanedbaná...no škoda mluvitA takovéhle případy si můj drahý bratříček vybírá.Není blbej? nemáte někdo nezadanou normální sestru/kamarádku, kterou bych mu mohla dohodit? :)
@antara bohužel s tím asi moc nenaděláš...
@moninif Asi ne...nekecám mu do toho, ale nejradši bych s ním zatřásla a řekla mu vše od plic, ať shodí ty klapky z očí, jenže nemůžu no. Snad z toho vyroste :)
@antara Ani nevím, co na to říct.
@Sphinx Na to se nedá říct nic..celá rodina je z toho už na mrtvici, i jeho nejlepší kámoš..ale on...on je prostě tak hodnej až je opravdu blbej
Je to presne tak. Dve deti jsem si udelala, aby si jednou byly oporou. Ale kdyz to vidim nekdy... :-(S brachou vychazime super, ale kdyz se mu narodilo dite, dost se zacal vyjadrovat k me vychove a jak deti vedem, a to mi vadi. Protoze oni z kluka delaji sklenikovou kyticku oblecenou v bilem, stravujici se bio a neustale pod dohledem. Navic je to dite za odmenu, jen spi, ji a smeje se, takze svagrova vse zastane a on ma tezce vyzivano. Ja se nevyjadruju i kdyz me svrbi jazyk a ocekavala bych to samy. Taky je problem, ze nas tata je s Eldou spriznena duse, ti si byli souzeni a to brachu zere. Jinak se na nej ale muzu spolehnout, v krizi me vzdy podrzel, myslime na sebe, pomahame si, tohle vsechno klape. Jestli to mezi mymi detmi bude takhle, splnila jsem misi :-)

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40