Smutné nebo veselé? - diskuze

Je to spíš ve vztahu matka - syn, můj manžel - moje tchyně. Jaksi se nestačím divit čímdál víc, když jsme se stěhovali k sobě, musel manžel tchyni odevzdat klíče od jejich domu, protože už tam nabydlí a když bude chtít dojít, zazvoní si jako každá jiná návštěva. To bych ještě celkem brala.Kdysi se rozhodl, že je načase si vzít knížky a hračky, co jako dítě dostal k narozeninám, Vánocům... Nesměl, sice to dostal, ale platila to tchyně, tak je to její. To samé s fotkama z dětství, pár jich dostal, ale jen ty, co se jí nelíbily, prý ty ostatní si chce nechat. Vysvědčení ze školy??? To nemá šanci vůbec, tchyně si to chce taky nechat. A teď mě už vytočila, manžel má po vážné operaci, vyptal si od tchyně propouštěcí zprávu z nemocnice pro doktora, ke kterému šel na preventivní kontrolu. Dostal kázání, že si to má okopírovat a pak jí to MUSÍ vrátit, že ona si to chce nechat... Už jsem se nadechovala, že se jí zeptám na co to chce, jestli si to vezme do hrobu. Proboha, ten chlap je dospělý, má svou rodinu svůj život, přece zdravotní zprávy jsou o jeho zdraví, on sám si chodí po doktorech. A proč by si nemohl vzít vzpomínky na dětství v podobě hraček a knížek???Máme to jen my nebo i někdo jiný?