Silvinko, Honafo a ostatní.. - diskuze

@lirpa někdy by bylo opravdu lepší nic nevidět radši. Každý to vidí trošku jinak. Mám kamarádku ta je nevidí ale zase je umí vyvolávat a spojovat s příbuznými. je to hrozně zvláštní, protože potom hledá jí uplně cizí lidi. A to je potom na hlavu,když k někomu přijdeš a řekneš mu že máš pro něho vzkaz od někoho kdo mu zemřel.

@sasha Ty Baru, já jsem asi radši, že nic nevidím...Já kolikrát cítím kolem závany, většinou teda studeného vzduchu nebo mám často picit, že na mě někdo kouká, ale nevím odkud..ségra zase několikrát v pokoji viděla takový tetelení vzduchu...nemělo to žádný tvar..prostě jen se to na jednom místě tetelilo a najednou to zmizelo..

@lirpa ten starší je nevidí,jednou začal vyprávět takovou historku jak mu nějaký pán říká něco v pokojíčku vždycky když mu zhasnu,ale nakonec se z toho vyklubal pouze uryvek pohádky kterou sledoval u kamarádky. Dostali jsme se k tomu když jsme to začli hlouběji rozebírat, protože mi nedokázal odpovědět namé otázky.Tomu mladšímu jsem zatím nespozorovala nic divného. Takže doufám že mé děti to neuvidí. Ale měla jsem dříve psa před dětma a ten je viděl nebo cítil. Vždy když se objevili tak se obrátil přesně tam kde stáli a začla strašným hrdelním hlasem vít. nevím jestli se vyznáš trochu v kinologii,ale byl to Rotweiler a ty jsou známí tím že moc neštěkaj a nevrčej. Leda když už je fakt zle. Ton jejího vití nikdy nezapomenu,bylo to pro mě horší než to že tam byl duch. Ten pes byl uplně zoufalej.Každej ten duch jen trošku jinej, třeba dědeček byl ze začátku vidět uplně jako z masa a kostí,dnes už tak vidět není. Někteří pouze mluví ale cítíš jak stojej těsně u tebe. Někdy cítíš hrozný chlad,někdy naopak obrovské teplo.Ty zlí jsou většinou vidět v takovém tmavším místě a nikdy nejdou až ke mě.Dost se o to i zajímám proč je vidím a co mi chtěj,Ale mám pouze dar je vidět a komunikovat s nima ale né se spojovat s tím co se jim stalo a proč tu jsou.Jednou jsem se díky tomuhle daru dostala až někam k nějaké strašné magii ale když jsem se začla dostávat hlouběji do problému tak jsem radši odešla a už tam nikdy nešla. Protože to už fakt hraničí se ydravím rozumem a tak si dál žiji se svým tajemstvím.Horší je to že já i dokážu cítít z lidí jejich dobrotu a nebo zlobu. Někdy je to dost těžký,Když musíš někomu říct at si tě nevšímá,že s ním nechceš mít nic společného,že tě vyčerpává. ale já opravdu cítím jak ze mě vysávají energii. takže mám kamarádku která volám vždy když potřebuju nabít energii. Od té doby co mám děti tak mě paradoxně dost nabíjejí oni. Je fakt hrozný když mi třeba někdo něco vypráví a ty víš že lže. Tak to je zase pár řádku z mého tajemství. MUSÍM VYPADAT FAKT JAK BLÁZEN!!!!!!!!!

@sasha A jak ti jiní duchové vypadají? Jsou průhlední, vypadají jako živí?? Promiň, jestli se moc vyptávám, ale mě to moc zajímá! Nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo by s duchy takhle komunikoval...a myslíš, že ty duchy vidí i tvé děti?

@lirpa nelekám já to cítím,že tam je ale je pravda,že když se objeví ciyí tak to není moc příjemné. Všichni nejsou hodní,a tak mám někdy strach o děti.Ale zatím je to vždycky dobrý,většinou když cítím něco zlého tak dá osobě vědět děda. někdy se ukáže ale někdy jen vím že tam je. vím že mě chrání. protože když je to cizí duch tak jsem potom strašně unavená.

@sasha A to se dědečka někdy nelekneš? Nebo prostě vycítíš, že je u tebe..nevím jestli je lepší, že duchy vnímáš..musí to být docela vyčerpávající, ne?! U nás se poslední dobou taky dějí hodně záhadné věci..akorát já duchy necítím, takže můžu jen odhadovat jestli je to opravdu duch nebo jen má představivost..

@lirpa ano je pořád tady,jen jak jsem stzarší a starší tak ho vídám mín. ale cítím že je tady. Cítím ve své blízkosti i jiné duchy,ale u každého se dějě něco jiného,takže už je všechny poznám.Občas je to zvláštní protože na ně i mluvím.Není to tak dlouho co se mi npovedla taková výborná věc. Po delší době se mi objevil zase děda a já nevím co mě to napadlo ale poslala jsem ho ya svojí mámou, protože jsem s ní odpo mluvila a ona byla taková smutná nějaká. tak jsem řekla dědečkovi at se na ní jde podívat,že bude mít radost. Během 10 min mi zvonil telefon a volala mi mamka at si představím co se jí stalo. seděla u stolu a najednou hrozná rána,spadly kytky v okně,spadla konzole se záclonou a máma měla pocit že jí něco říká at se jde podívat na své fotky z dětství. tak to udělala ale v celém albu nebyla žádná jiná než ta ma a dědečkova.Žádné jiné tam nebyli. A kdo myslíte že měl všechny ty její fotky u sebe. Bylo mi strašně když jsem jí je vracela.Tak takovýhle se u nás dějou legrace. Ale je pravda,že některé situace legrační nejsou.

@sasha Náhodou já ti věřím..je to velmi zajímavý příběh! A dědečka vídáš do dneška? Jestli budeš chtít, tak nám klidně tvé historky piš..je to moc zajímavý! Opravdu!

@lirpa Ahojky je to strašně zvláštní pocit,Už od mala se mi stávali dost zvláštní věci. Je jich hodně ale napíšu vám tu pro mě nejduležitější.Od mala jsem chodila ke svému dědečkovi,který mě moc miloval.Vždy mě o víkendech hlídal a když si mě chtěla máma nechat doma tak si pro mě přijel sám.ještě dnes si pamatuju ten láskou zahalený pocit když jsem byla s ním. Dědeček byl moc nemocný měl rakovinu žaludku.přišli mu na to ještě dřív než jsem se narodila. a protože je to více než 30 let tak mu lékaři dali maximálně rok. On tudy s náma byl ještě dalších 5 let. Pro všechny okolo,když jsem u něj byla naposled mi bylo právě těch 5 let. pamatuju si jak dnes když jsem si šla hrát ven s dětma a když jsem se vrátila tak jsem zvonila,bouchala potom i křičela histericky za dveřma na dědu at mi otevře dveře,že chci domu. nevím jak dlouho jsem tam byla,ale asi dlouho. najednou jsem zaslechla za dveřma dědu jak říká neboj se Barunko už ti jdu otevřít. A skutečně přišel. no a potom jsme strávili opět jeden s těch krásných víkendu do té doby než si pro mě přijela maminka. Já zrovna spala po obědě a pamatuju si že máma zazvonila u dveří a ja jsem jen koukla na spícího dědu a řekla jdu otevřít. A pak to všechno začlo, máma vešla,sklonila se k dědovi něco mu říkala a pak začla strašně plakat a volat zachranku, pohřebáky. Seděla jsem na sedačce vedle mě děda a oba jsme koukali na to co se děje. Pamatuju si jen že paní doktorka mámě řekla že je mrtvý 2 dny.A mi měli zrovna tak pěkný víkend. Nikdo nechápal s kým se bavím. všichni si mysleli že jsem v šoku. Ale nebyla je se mnou dodnes a jediný kdo mi věřil byla babička, která se dokonce přes mě povídala s dědou. pamatuju si jak mi řekla at se dědi zeptám na jejich svatbu. A děda mi začalk vzprávět jak jeli na hasičském voze taženým konmi. S té doby nebyli ještě žádné fotky,nemohla jsem vědět jakou měli svatbu. mama nikdy neuvěřila že dědu stále vidim. začla se mnou chodit po doktorech,byla to hruza tak jsem to vzdala a radši už to nikde neříkám.Jsou další a další příhody,ale někdy je lepší mlčet.

@sasha A co vidíš???? To by mě hrozně zajímalo!!!

@sasha A co vidíš???? To by mě hrozně zajímalo!!!

@Honafa nemyslím holky, je to fajn vidět že v tom nejsem uplně sama.Už od dětství vím že mám zvláštní sklony,ale mám maminku která se mnou kvuli tomu chodila i k dětskému psychiatrovi,když jsem jí vyprávěla co vidím.