Se mě včera trošku povedlo... - diskuze

...dopoledne jsem měla velké oči jak si zajedu na kole do obchodu a ... Bohužel píchlé, kde jsem k tomu došla nevím, ale můžu být ráda, že jsem na něm večer přijela z práce a nezůstala čučet v lesíku, to bych asi psychicky nedala. No a navíc odpoledne jsem měla jet zase do práce, do desíti večer, takže se muselo spravit, o víkendu tak pozdě večer nejede autobus, na vlak je to daleko, ale ten pro změnu taky nejede. Shodou okolností měl přijet tchán, tak, že to zalepí. Jenže už nebyl moc čas, tak to jen zalepil, nafouknul a já jela. Po asi kilometru cesty bylo kolo prázdné, tak jsem volala manželovi, ten nafoukal svoje, co nějakých 6 roků stálo a jel to se mnou vyměnit. Jenže... Též ušlo než jsem dojela do práce, ale dala jsem to. A pak mě celou dobu v práci jímala hrůza, jak já pojedu v těch 10 večer dom, nikdo z mojí strany v práci nebyl. Ale nakonec byl ke mě pánbůh milostivý. Za 5 deset mě platili dva policajti. Mladý a trošku starší pán. Ze mě za dotazem zda bylo vše v pořádku a poděkováním vyjelo, že hledám dobrovolníka, který mě hodí dom. Fakt neplánovaně, asi nějaký pud sebezáchovy. A oni se chytli, první se ptali proč, osvětlila jsem situaci a že jo. Tak v deset jedna u obchodu. No... Ukecala jsem to na deset pět. Do poslední chvíle jsem jim nevěřila, až jak jsem vyběhla ven a oni tam opravdu čekali. Hodila jsem kolo ze stojanu do obchodu do umývárky a vezla se dom s policajtama. Parádní chlapíci, pokecali jsme, zasmáli se. říkala jsem, že mě nemusí vézt až dom, stačí k zastávce a prý ne, pěkně až k baráku, ať manžel vidí, co si vzal a nezapomenou mě při vystupování varovat, abych příště nekradla.Oni to možná tady hoši číst nebudou, ale jsem vděčná, že mě vzali, já bych se neměla jak dostat dom. Takže pomohli a ochránili.