S dětmi k lékaři - diskuze

Chodíme pěšky,máme doktorku cca 150 metrů od baráku.tatínek se někdy prohlídek zúčastňuje.beru si sebou,2-3 ks plínky na přebalovaní,2 látkové plínky, vlhčené ubrousky,dudlík,čaj,krém na dupku,a průkaz malého.ještě se mi nestalo,že bych něco zapomněla.

Autem. Tatinek jezdil pokazde s nami, sam od sebe ho to zajimalo, i kdyz jsem si kolikrat rikala, co si o nas musi dr pomyslet. No a jednoho krasneho dne nam taktne naznacila, ze tatinek s nami chodit nemusi. Takze on prestal, i kdyz ho to mrzi, jenze pro dobro naseho ditete si u ni nechceme delat zle. Zapomnela jsem asi 2x plenu, jinak nikdy nic. S sebou beru jen to nejnutnejsi, zadna velka cestovni taska se nekona. Hodim do kabelky ockovak a plenu, jako male jeste nahradni plinku, caj a jde se.

jezdíme buď autem nebo busem, dle počasí. Do půl roku jsme z auta nai nevytahovala na přejití parkoviště kočár, do roku a půl jsme ji vozili v kočáře, od roku a půl holt musí sama. Skoro všech prohlídek se tatulda aktivně účastnil, i pohotoovstí. Brávala jsem s sebou komplet celou tašku ke kočárku, i s náhradním obelečením, nejednou se dcera v čekárně prokadila fest, i s oblečením. Vždycky s sebou nosím její očkovací průkaz i čisotu plenu jako podložku, i doted, a to má 2,5 roku pryč. Jedinkrát jsme zapomněla její očkovací průkaz.

cestujeme autem, protože po Říčanech hromadná doprava není příliš propracovaná. tatínek s námi nejezdí, jelikož bývá v práci a vzhledem k vlastní firmě je pro něj problematické zařidit si volno. beru tašku ke kočárku, ve které mám náhradní oblečení, látkovou plenu, vlhčené ubrousky, dózičku s křupkama a sušenkama, pití, náhradní dudlík, jednorázový bryndáček, hračky, přebalovací podložky, plínky, antibakteriální gel, mast na zadeček, papírové kapesníky. samozřejmě mám se sebou zdravotní a očkovací průkaz. nepamatuji si, že bych někdy něco zapomněla

Ikdyž máme dětskou mudr. poměrně blízko, tak zatím sem cestovala pokaždé autem. Jinak bych musel autobusem cca jen 10 min.jízdy. Auto je ovšem pohodlnější. Prohlídek se tatínek zúčastňuje. Dokonce když si tak schrnu, byl na každé. S sebou sem si vzala \"tašku první poslední pomoci\"tzn.látkové pleny, jednorázovky,přebalovací podložku,mokré ubousky, sáčky na špinavé pleny,mastičku, dudlíky, náhradní bodýčko, dupačky. Zatím sem nikdy nic nezapomněla, tak doufám, že u toho zůstane.

my jezdime autem mame to cca 15-20 km ale ted kdyz uz je vendulka vetsi tak v zari mame jet na ockovani a to asi pojedem vlackem.jinak tatinek snami chodi podle toho jak ma cas,ale je fakt ze vetsinou si ho udela ale do ordinace nechodi ceka v cekarne.asi dvakrat byl u mudr s malou sam protoze jsem musela i ja jit k doktorovi ke svemu a to ho pediatricka chvalila jak paradne to zvladnul:-)kdyz byla vendulka mimco tak jsme brali prebalovaci podlozku,plinky,ubrousky,oc.prukaz,latkovou plinku a obleceni nahradni.ted uz jen berem oc.prukaz a piti a obleceni kdyby se nahodou vendy pocurala-uz jsme bez plinek.nepamatuju si ze bych nekdy neco zapomela chystam veci do predu.

Tak mi chodíme k doktoru pěšky (máme kousek od nás přímo polikliniku i nemocnici) ale když jsme bydleli ještě 10km od Plzně tak jsme jezdili autem,musel teda jet manžel s náma. Zatim jsem nic důležitého s sebou vzít nezapomněla. Jinak teď co máme druhé mimi,tak chodí buď manžel nebo já nebo všichni,podle toho jak se to hodí

Máme obrovské štěstí, že naše dětská lékařka sídlí hned naproti našemu vchodu, takže jsem sebou nikdy nemusela brát kočárek, ze začátku stačila autosedačka vajíčko, později jsem jen přeběhla s Míšou na ruce. Většinou chodím já, ale několikrát se prohlídky zúčastnil i tatínek, obzvláště teď, když jsem těhotná a na začátku mi bylo moc zle. Manžel má pružnou pracovní dobu, takže nebyl problém vzít malého v osm k lékařce a pak teprve jet do práce. Když byl Míša miminko, brala jsem sebou jednorázovou podložku i látkovou plenu, na které jsem ho převlíkala, náhradní plenku a vlhčené ubrousky, později pití a něco malého k zakousnutí, kdyby před námi bylo víc miminek. Zatím se mi nestalo, že bych něco zapomněla.

hned při odjezdu z porodky sme to mířili rovnou k dr vždy s malým jezdím autem, první měsíc s námi jezdil tatínek (přeci jen to máme trochu náročnější se k atu dostat, hlvně v zimě a já po císaři, takže to bylo fajn. k dr sem měla vždy to samé co do teď, v tažce nemohla chybět deka, náhradní plínečky, vlh. kapesníky, náharadní oblečení,jednorázová přeb. podložka, očkovací průkaz a papírek, kde jsem měla napsané vše na co sem se chtěla zeptat. teď je to pití a nějaké mňamka (rohlík, dětské sušenky, ovoce) také nějaká hračka, spíš knížka. i když sme byli jinde než u pediatra, vždy to samé.

K praktické pěšky, máje ji snad půl minuty od baráku. Sebou jsem brala jen pod pažu plenku na přebalení, ubrousky, látkovou velkou plenku jako podložku na vyslíkání. Chodila jsem s něma oblečenýma jen tak po lehku. Jasně, že jsem brala sebou i jejich zdravotní průkazy. Vzhledem k tomu, v jaké blízkosti od našeho domu se doktorka nachází, v případě zapomenutí něčeho by nebyl pro měblém si pro věc zajít.Ostatní doktoři, jací? Snad jen zubař, ten je 12 kiláků daleko, tam autobusem. Teď ještě oční, ten je ve Zlíně, což je dálka jak prase, ale Štěpánek už nemá plenky ani kočárek, takže vlastně nic z toho, nač se ptáte. Tatínek se nezúčastní, leda na pohotovosti s náma několkrát byl, ale to už sem nepatří.

K praktické pěšky, máje ji snad půl minuty od baráku. Sebou jsem brala jen pod pažu plenku na přebalení, ubrousky, látkovou velkou plenku jako podložku na vyslíkání. Chodila jsem s něma oblečenýma jen tak po lehku.Ostatní doktoři, jací? Snad jen zubař, ten je 12 kiláků daleko, tam autobusem. Teď ještě oční, ten je ve Zlíně, což je dálka jak prase, ale Štěpánek už nemá plenky ani kočárek, takže vlastně nic z toho, nač se ptáte. Tatínek se nezúčastní, leda na pohotovosti s náma několkrát byl, ale to už sem nepatří.

jezdíme na prohlídky autem, dodržujem předepsané termíny a tatínek jezdí s náma vždycky má mnohem víc dotazů než já a s paní doktorkou diskutují o moderní medicíně když se očkuje nebo u zubaře, asistuji já neberu nic zvláštního - zdravotní průkaz, běžné věci na přebalení.. snažíme se, aby se Verunce návštěvy paní doktorky líbily a nebylo to pro ni trauma

jezdime autem, je to 10 km.Tatinek chodi taky, on se rad chlubi zdravymi detmi, s Maruskou chodiva i sam, ja tam nerada, a oni to maji jako super vylet.S Anickou samozrejme chodim i ja jako zasobarna mlika.Zapominame casto, bud tu podkladaci latkovou plinku, nebo minule nahradni obleceni pro Anicku, samozrejme se vykadila z podoby a pokadila si veskere obleceni.

jezdíme MHD,vyjímečně kdyžje Martin doma,tak nás veme,máme DR dál,ale za dobrým lékařem si radši zajedu,ještě se mi nestalo,že bych něco zapomněla,ani u jednoho dítěte,měla sem plíny na přebalení,podložky na přebalení,náhradní oblečení,dudlík,dokumenty,a dokonce i v láhvy Sunar kdyby náhodou děti nevydržely

Jezdíme zpravidla MHD,děti beru obě-zpravidla mají potíže ve stejný čas-preventivky plánované současně,protože jsou v odstupu dvou měsíců (to s námi chodí někdo,kdo zabaví menšího prcka - většinou tatínek,nebo kamarádka,která nás čeká v čekárně,bydlí kousek odtud)Dokud jsem jezdila na mimi preventivky tak většinou sama.Teď s sebou beru jen dokumentaci a svačinu,případně úplatek (podl toho co nás čeká)-kluci jsou velcí a bez plín.Jinak to byla přebalovací taška (plíny,podložky,bavlněná plína,dudlík,náhradní mimi oblečení )Zatím jsme nic nezapomněli

Do desíti mesíců jsme měli dětskou lékařku asi 300 m od baráku, takže vždy jen pěšky. Pak jsme se přestěhovali, ale lékařka zůstala, takže od té doby už jezdím jen autem. Tatínek s náma byl, za celé tři roky, asi dvakrát nebo třikrát. Když byl miminko, brala jsem přebalovací tašku s několika jednorázovýma plenama, jednorázovou přebalovací podložkou, ubrouskama, látkovou plenou, náhradním oblečením, termoskou s horkou vodou, dávkovačem mléka a lahvičkou. K tomu očkovací průkaz. Jednou se mi podařilo nevzít mlíčko, když jsme šli na kyčle, měli jsem to těch 5 minut od baráku a já předpokládala, že to bude chvilková záležitost... jenomže ona tam byla šílená fronta

Jezdíme mhd nebo pěšky. Většinou pokud to manželova práce dovolí tak se preventivních prohlídek a důležitých vyšetření u specialistů účastníme oba. Nosíme sebou běžné věci co nosíme pořád (pleny, ubrousky, něco na převlečení, pití, sváča, hračky + podložka pod dítě).Jednou jsem zapomněla podložku, ale sestřička měla pro tyhle případy erární.

K pediatričce pěšky, máme to blízko, do fakultky vlakem nebo busem. Tatínek s máma byl párkrát. Jednou jsem to neodhadla a protože byla dlouhá čekačka, vlezlo nám to do svačinky. Ale tchýně byla tak moc hodná, že přišla (má to taky kousek) a koupila přesnídavku i se lžičkou a byl klid.

Prvni pani doktorku jsme meli z domu pesky 15 minut, vozila jsem k ni maleho v kocarku. Ted mame pani doktorku dost daleko, ale pri vybirani krome pozitivnych referenci rozhodlo i to, ze tam muzu dojet jednim spojem, bez nutnosti prestoupit. Hromadnou dopravu jsem zatim nevyuzila, pokazde jsme jeli autem. Tatinek nas tam vetsinou zaveze, ale ceka na nas v aute.Zatim jsem na nic duleziteho nezapomela.

první 3 měsíce jsme k doktorce chodili pěšky, po odstěhování jezdíme mhd (nemám auto a neumím řídit). poprvé (v týdnu věku) tam byl tatínek, později už ne.s sebou beru to, co pořád. náhradní oblečení, plínky, látkovou plínku, průkaz..jídlo, pitíjednou jsem šla na očkování a zapomněla průkaz, jednou jsem neměla tu látkovou plínku, ale ani jedno nebyl problém.

Jezdím vždy autem. Tatínek se mnou nikdy nebyl. Nosila jsem podložku nebo malou deku, plenu látkovou a dvě papírové, čaj, ubrousky, náhradní oblečení, krém na zadek a průkazku. Jednou jsem zapomněla podložku a neměla jsem malou kam položit. Tak jsem vytáhla fusak z autosedačky a ležela na něm.

K praktikovi chodím pěšky, mám to pár metrů od bytu. A to co sebou beru k doktorovi se časem změnilo, platí, že čím starší dítě, tím méně věcí. Poprvé mi sestra musela půjčit látkovou plenu, protože tu mou Paťoš počůral. Tatínek s námi nebyl u doktora ani jednou.

my chodíme pěšky. Pokud musíme někam jinam, tak autobusem (jezdili jsme na rehabku, auto nemáme). Tatínek nechodí nikdy. Beru si vše, jako když jdeme ven + očkovací průkaz, látkovou plenu. Zatím jsem nic nezapomněla. Tašku doplňuju vždycky když příjdem domů, nebo ráno.

K doktorovi jsme chodili pěšky, protože jsme ho měli asi dvěstě metrů od baráku. Teď už jezdíme autem, protože jsme měnili pediatra. S sebou od narození beru celou přebalovací tašku - tzn. sadu náhradního oblečení, přebalovací podložku, plínky, ubrousky, krém na prdku, pouzdro s doklady ( očkovací průkaz, průkazku zdr. pojišťovny, průkaz ZTP ), nějakou hračku nebo knížku na zabavení a krabičku s piškotama a cereálníma kuličkama na zobnutí. Jednou se mi povedlo zapomenout očkovací průkaz, protože jsem v té době ještě neměla to zmiňované pouzdro a měla jsem to v dokladovce v kabelce. Manžel byl s námi na preventivce jen v šestinedělí a po šestinedělí, pak už chodil do práce a nestíhal. Ale nemá problém s malým k doktorce zajít sám. Jinak veškerá vyšetření týkající se našeho postižení sluchu absolvujeme celá rodina, abychom byli informováni oba dva s manželem.