Rozumite si? - diskuze

Někdy bych řekla, že některé situace prožívám díky tomuto soucítění hůře než dítě.

No tak já musím napsat, že si víc ladíme s Karolínkou, i když je jestě malá, tak vím co chce a co ona očekává. Markétka je moc taková složitá osobnost a nikdy nevím co udělá. Není to tak pořád,ale někdy jdem proti sobě a musím se učit s ní jednat.Je to býk a pěkně jí to znamení sedí.

Snad jo, když se narodila, tak jsem normálně nemohla rozlišit, kdo jsem, kdo je ona, jaktože jsme dvě. Večer usínáme a držíme se za ruky. Někdy se toho až bojím.

Vanda je ještě maličká (16m.), ale zatím jsem přesvědčená o tom, že jsme naprosto sladěné. Máme na sebe velký vliv (nejen já na ní), stejne na nás působí různé vlivy, prostředí, úplněk, lidé...jen mi to někdy dojde až zpětně (přecijen jsem se narozdíl od ní už trochu vzdálila své intuici). Když jí bylo naposledy zle, den dopředu se mi o tom zdálo, když me nedávno bolela hlava, přišla a přiložila mi na okamžik dlan přesně na to místo atd. Vyzní to třeba kýčovitě, ale naprosto mi změnila život, obohacuje mě každou \"maličkostí\" a spolu s ní jdu mou novou cestou. S mojí mamkou jsme měly vždycky kamarádský a upřímný vztah, ale s tím, co prožívám se svou dcerou se to sronat nedá.Máme podobné horoskopy (ty osobní myslím), aury a vůbec mám pocit, že se známe od \"prvního\" východu slunce kéž by to tak měli všichni Někdy se tou mojí Vandou cítím úplně \"posedlá\" - skládám jí básničky, maluju jí obrázky a ani nevím, co mi na to jednou poví...

Gábi ja pevne dúfam,že ano.

Myslím si, že se do toho co moje děti prožívají se zatím dokážu docela dobře vcítit. Ale i tak mě někdy překvapí jak si některé věci náš Kuba hrozně bere a prožívá je, ale tak v 98% to chápu a když né, tak se to aspoň snažím pochopit.

Tak to je krásné, mělo by to tak být. Já cítím, že se dokážu vcítit do malé, do toho rozumku a jsem moc ráda. U nás to nikdy tak nebylo, ani není dodnes. City u nás nikdy nebyly, proto bych byla ráda, abych měla jiný vztah s dětma. V pubertě je každý otřesný, patří to k tomu, tak proto s Gabkou dokážeš soucítit. Jen tak dál, ať na nás dětičky jednou vzpomínají v dobrém.