Rád - diskuze

Já taky někdy křičím, ale spíš jsem volnější. Prostě mám jen den blbec a vyžaduji to co jindy ne. To je asi výchovná chyba, když jednou to chci a podruhý ne. Dost věcí prominu, a vždy se po nějakým konfliktu udobřuji. Nikdy ji večer nenechám jít spát bez udobření a slíbíme si, že na sebe budeme zítra hodní. Teď mluvím o Markétce, protože Karolínka je malá, bezkonfliktní a tak nějak víc si rozumíme. Prostě povahově s Karolínkou do sebe nějak zapadáme lepší než s Markétkou. Markétka je taková divoká, jako pořád vystřelená raketa. Doma nás neúnavně polévá vodou a sype na nás písek, dneska přišla ze zahrady jen v kalhotkách celá červená, úplně pomazaná rybízemMám velký potíže je korigovat když jdeme do města.A něco na tom je, když manžel po Markétce taky dost řve a ona ho vůbec nerespektuje a neposlouchá.Já mu pořád říkám, že když křičím já tak to vyvažuji tím, že se jí věnuji a hraju si s ní. On příjde z práce, prudí a pak jde zas do práce, to se nesmí divit, že k sobě nemají moc cestu.

Já taky řvu. Dokonce už jsem si vyslechla, že když zařvu, tak by poslech i dospělej. No ale funguje to a nemusím použít fyzický trest. Ale na druhou stranu chválím, hraju si s nima, snažím se jim věnovat, když oni mají potřebu :)) a vím, že mě mají rádi. A doufám, že jim to vydrží :))

no nevím.....já jsem řvací typ, řvu na psa, na děti, ovšem oni si z toho prd dělají...asi je to ve vyrovnanosti-řvu na ně, ale i chválím....to manžel neumí chválit, umí jen kritizovat a to je špatně, vím jak to ubíjí mě, když takhle se mnou jedná, nedá se vychovávat jen příkazama a kritikou a nařizováním, musí se taky vyzdvihnout to, co člověk dělá dobře......

já si myslím Gábi že ve řvaní to až tak není-je-li ta láska vzájemná a klade se na ní celkově v té rodině hodně důraz tak je to to nejlepší na světě. Vím že třeba mamka nám pořád říkala když jsme byly se ségrou malé,,buďte na sebe hodné a vždy si všechno odpusťte a mějte se rády..protože jednou budete mít jen jedna druhou. Je v tom velká pravda a já to učím i své děti.