První jízda - diskuze

Na to se vykašli:o) Já nejradši jezdím bez chlapa a s někým, kdo tomu vůůůbec nerozumí, protože jak mi do toho někdo začne kecat, tak jsem sprostá a nepříjemná:o) I když je fakt, že řidičák už mám asi 4 roky. Občas po mně manžel blbě kouká, když ho sprdávám já:o) Hlavně jezdi jezdi a jezdi. Nejlíp úúúplně sama a bez nervů. O nic nejde přeci:o) A na blbečky kolem se taky vykašli, nebyli o nic lepší:o)

Já bych řekla, že bys měla sednout za volant a hlavně nechat manžílka doma. Tak se naučíš nejlíp a nebudeš se stresovat, že se mu to nezdá.Řídím už asi 10 let a jezdila jsem opravdu hodně. Teď na MD toho tolik nenajezdím, ale rozhodně jsem to nezapomněla. Kdykoli vezu drahou polovičku, neobejde se to bez keců. Naposled jsem mu zastavila u lesa a oznámila mu, ať si vystoupí a zkusí stopa, že ho dál nebudu poslouchat. To mrkal. Omluvil se a zbytek cesty neměl komentáře...A nejlépe si pořid vlastní staré auto. Když se něco nepovede, nebude tě to tak mrzet!Držím palce a hlavně se nenech znechutit. Řízení dává pocit samostatnosti.

Nic si z toho nedělej já když jedu s maldým tak je jedno jak dlouho mám řidičák, připadám si že jedu s instruktorem, taky to stojí za to

Berte ohled na svoje manžely, přítele, milence, otce, dědečky apod., pokud sedí na místě spolujezdce. Jejich nervozita je snadno pochopitelná - ztratili vládu nad vozem a to je žere! Proto jsou přecitlivělí na každou drobnost Ale stejně mi to nedá a píchnu si do vosího hnízda: vetšina ženských jezdí hrozně, zvláště pak blondýnky!!!

Ido,na to se vyprdni,prostě kluci už jsou takový-nemotorný.Jak mě dlouho trvalo,než se Lukáš začal se mnou jen vozit-bez komentáře.Do té doby jsem měl apocit ,že jezdím s instruktorem autoškoly.Vyvrcholilo to tím,že máme každý své auto.A po třech letech ,když se mnou jede ,tak se nestačí divit(a naštěstí mě i chválí) jak mi to jde,Když nebudeš mít za krkem "pozorovatele" tak se sama rozjezdíš a vytrénuješ,že to bude pro tebe hračka.Jen se neboj ostaních řidičů,většinou se nechovají jako v knížkách z toho je každý čerstvý řidič vyjukaný a za chvilku si osvojíš , všechno i nepsaná pravidla a návyky řidičů.A nezapomeň,že každá situace s dá vyřešit,i když jsi na vesnici nebo ve městě,je t vlastně to samé,jen s větším provozem,Do toho se dostaneš a řiď co nejvíce,aby jsi pak mohla s miminkem jezdit,je to neuvěřitelná pohoda,vyjet ven,když jseš pořád jen u plínek,děsně tě to nakopne.Je v tom veliká svoboda!

Holky díky moc, to jsem právě potřebovala, takovouhle vzpruhu....!!!

No mě by za volant nikdo nedostal a jako těhotnou už vůbec ne.Ten přítel měl teda fakt nápad...doufám,že jsi mu něco řekla,když byl tak nervozní....

Nesmutni!! Kvůli mimi musíš být veselá!!! A pár rad - neřídit, když s Tebou jede manžel (to je nejhorší kombinace, i když u nás to bylo v pohodě), ale jinak řídit co nejčastěji to jde. Já když udělala řidičák, jezdila jsem hned na střídačku 3 různými auty a teď odřídím cokoliv. Byla to nejlepší škola. Moje mami si teď dělala kondiční jízdy (v 52 letech), koupila si autíčko (protože s manželem to taky naprosto nešlo) a jezdí tak často, jak se dá. Sice ještě opatrně, je tak jak začátečník, ale stále vyhledává příležitost k jízdě. A to je ono!!

tak to s tebou soucítím. No oni se to taky jednou učili. Musíš ale jezdit a nemít strach.

Ahojky tak to teda neni od pritele moc hezky.To mi udelat manzel tak uz vzivote nikam nejedu a asi bych mu to pekne vycetla.Ja mam ridicak asi rok a muzu rict ze skoro nejezdim.Akorat od rodicu a to vzdycky po tme.Jednou jsem jela za svetla a delala jsem jednu chybu za druhou.Manzel si ze me do ted dela srandu kdyz mame nekam jed,ze uz je tma, ze uz muzu ridit ja :-)Ale kdyz jsem mela cerstvej ridicak tak me vytahl z mesta a ridila jsem ja a on me v klidu rikal co delam spatne a tak.No a kdyz jsem se mu sverila ze se bojim ze nekde auto nekde odru,tak mi na to rekl.No tak co tak ho skrabnes no.A taky ze jo,kdyz jsem couvala (po tme) ,nacouvala jsem sousedum do plotku.Auto trochu poskrabyny,ale plotek na tom byl hůr,lezel :-).Chce to jezdit a jezdit,ale ja osobne se bojim jezdit do ted.Ten provoz je otresnej a ani po roce nemam odvahu vyjet do mesta.je mi to lito ale bojim bojim.Tak nebud jako ja a vyjed si treba s kamaradkou,kdyz s tebou pritel nema trpelivost.Drzim palecky a hlavne opatrne :-)

Tak to mi připomíná moje první jízdy.Já se klepala jak ratlík a manžel byl nervní,že ublížím jeho plechovému miláčku.Ze začátku auto chcípalo taky pořád a nejčastěji na nějaké hodně frekventované křižovatce.Manžel přesto usoudil,že je čas mi pořídit auto(on je se svým pořád na služebkách)tak jsem byla donucena jezdit denně do práce.To byla sice tvrdá škola,ale asi ta nejlepší.Jen to parkování mi dodnes moc nejde,ale taky se to dá vždycky někam píchnout.A když někdo přeci začne troubit(což většinou dělají chlapi)tak mu ukážu,že je jednička .

Jéé to znám,moje první samotná jízda po autoškole byla hrozná.Měla jsem strašný strach a byl to nejhorší den jaký jsem zažila za dobu svého řízení.Před kruháčem mi to taky chcíplo,za mnou kolona jak blázen,byla jsem rudá až na pr...Ale příště už to bylo lepší a lepší,neboj taky to tak budeš mít.A co se chlapů týče,tak když jede se mnou můj manžel tak neřídím,když nemusím,je ze mě asi nervozní a přenáší to na mě a já potom taky dělám blbosti.Zlatě když si jedu samaTak nesmutni bude zase líp uvidíš.Chlapi jsou hold jiný.

Ti muži mají občas vážně blbé nápady. Idi, hlavu vzhůru, užiješ si to příště. A s tím autem bych to nejdříve zkoušela mimo provoz, alespoň soudě podle sebe týden po řidičáku