Propadám depresím... - diskuze

@martanka.k Ahoj Marťo,neboj všechno to stihneš zařídit uvidíš, hlavně si to všechno užívej, je to jenom jednou za život..možná. Jo chlapi jsou v tomhle jasní, já kdybych to taky skoro všechno nezařídila tak se nevezmeme nikdy. Takže Ti držím palečky a určitě mě průběžně informuj.A jak si dopadla u doktorky? Co Ti řekla? Doufám, že jsi v pořádku. Já pořád čekám na mensky, a už začínám být mírně nervozní,už je to skoro 5 týdnů. Vždycky jsem to měla přesné a nikdy jsem neměla žádné problémy.Tak doufám,že to zůstane takhle i nadále.Jo zapamatovala sis to dobře,dělám na ARU. Dneska ještě jedna noční, fakt mám pocit,že mě to zabije. Odpoledne ještě asi pofrčím pro tchýni do špitálu,dneska končí první várku chemoterapií, tak jde domů. Fakt se mi chce vtom vedru a pak hned na noc. děláme dvanáctky takže toho volna odpoledne moc není. Ale zase je méně služeb.K těm vitamínům, jo beru už kyselinou listovou a ještě jsem si koupila Calibrum babyplan, mrkni na to na net. To už obsahuje kys.listovou,ale protože je to dražší,tak to střídám, jeden den to a druhý den to.Před chvíli jsem vylezla na balkon,že zaliju kytky a viděla jsem mou 20letou těhotnou sousedku,má rodit v listopadu,stejně jako jsem měla já. Už se jí pěkne zakulacuje bříško,tak mě to zase nějak vzalo. Fakt nechápu,proč nejsou nějaké pilulky,po kterých by člověk všechno zapomněl.Dneska ráno,když jsem přijela po noční tak jsme se i trochu chytli s chlapem. Pravda je,že jsem neměla zrovna dobrou náladu,ale prostě on nechápe,že na mě všechno padá,doma i v práci. Už to před ním nemůžu rozebírat,protože se vždycky naštve,že mám jít dál a ne se pořád ohlížet a že se musím dát do kupy psychicky..Chápu,že to myslí dobře, ale on zase nechápe mě. neprožil to co já, bere to všechno jinak. Já pořád tvrdím, že chci být chlap, vážně to mají jednodušší, ve všem.Tak mě napadlo,jestli mi nechceš poslat emailovou adresu,že bychom si občas písli tam,ať to tady nezabíráme. Moje adresa je latkova.l@seznam.cz.Tak se měj líp než já, užívej tropického dne a ahoj L.

@lenkalat Ahoj Leni, tak už vychrupkaná po noční? Děkuji za gratulaci ke svatbě. Mám pocit, že je toho tolik na zařizování, že to ani nezvládnu. Už vidím, že se v tom stejně budu muset angažovat sama, přítel řekne klasickou větu - já to nechám na tobě miláčku. chtěli by jsme se vzít už v září a mám pocit, že je to za chvilu a nevím, kde začít. Navíc trochu problém, protože jsem se odstěhovala za přítelem na venkov - 60km od mého rodného bydliště. Takže kde udělat svatbu a hostinu. Chceme jen malou svatbu, ale zda udělat navečer i pro přátelé a ostatní rodinu, ale jak s noclehem, dojížděním... Kde udělat obřad - myslela jsem na nějakoou zámeckou zahradu. Nebo i na kostel, ale bez mše, ale to nevím, co to obnáší. Já pokřtěná nejsem a přítel ano. Ai se pojedem nějak zeptat na faru.Ale aspoň mě to zaměstná a nenechá myslet na mého andílka.Jo kolegyně v práci - to je mazec. Já jsem 5tým rokem na jednom místě a taky bych už chtěla změnu. Mě teda nejvíce vytáčí šéf. No, ale když jsme začali plánovat,tak jsem říkala, už to vydržím. A teď ještě představa dalšího roku.... Taky si představuji, že mi to pomůže se vrátit do práce,ale asi jak píšeš,tak asi budu zažívat to samé.Měla jsem od září nastoupit na mateřskou. Já se teď taky dosti placatím na sluníčku a opaluji se. Na mě se to chytá docela rychle,tak si myslím že už mám docela pěknou barvičku.Zítra mě čeká cesta k doktorce na kontrolu,tak se musím vyptat co mě ještě čeká a kam se obrátit, zda na ni či genetika ohledně pitevní zprávy. A taky zda brát nějaké vitamíny, či wobenzim. Doporučili Ti něco,, nebo bereš už zase kys.listovou?Tak si ještě odpočiň, před bojem na noční. A co, měla jsi klid? Asi jsi to už psala, ale na jakém oddělení pracuješ? Nebylo to ARo? Jestli si to pletu, promiň, nějak mi to vypadlo z hlavy.

@martanka.k Krásný den přeji Marťo, no vidím, že to máš taky doma veselé. Tak to je super!Gratuluju moc ke svatbě.To je dobře,že jste se tak rozhodli.to tě určitě zaměstná. To mi věř. taky jsem to zažila a honička byla šílená. Hlavně si užij výběr šatů,to je na tom to nejlepší..teda aspoň pro mě bylo.No tak noční jsem přežila,ale jenom mě to utvrdilo vtom,že potřebuju změnu.Jsem už na jednom pracovišti 10let a syndrom vyhoření se opravdu podepsal..Takže začnu v tomhle směru podnikat kroky a snad se zadaří a já se budu moci od září věnovat \"výrobě\"mimi už na klidnějším oddělení a bez stresu a nočních. No co se týká kolektivu tak znáš to. Mám tam pár dobrých kamarádek,se kterýma ráda sloužím a které ráda vidím i mimo práci, pak jsou tam hokly které mi nevadí a nakonec holky, které fakt nemusím a nemám si s nima co říct. Ale to je tak asi všude ne? každopádně si to doma užívej, já myslela, že mi návrat do práce pomůže, ale zatím můžu říct,že nic moc. Pořád musím myslet na to, že už jsem tam neměla být, že jsem si měla doma užívat těhotenství. ACH JO. Jo člověk míní, osud mění. No tak snad se toho zase dočkám! Musíme doufat, všechny.Tak se měj krásně, já se jdu asi vyplacatit ven na lehátko, nasbírat trochu bronzu, když teď už můžu. A připravit se psychicky na další noční. Ahoj