Proč zrovna tenhle? - diskuze

Ja jsem po svatbe odesla z Prahy sem, odkud je manzel. Mel tu byt, hezky, zrekonstruovany. je to takova vetsi obec, skola, skolka, doktori, zubar, obchody, posta, vse, co potrebujes k zivotu. Jenze ja jsem vzdycky chtela domek, tak jsme se pustili do stavby, delali jsme to postupne, podle casu a financi. Ale ted jsem maximalne spokojena, nemenila bych. Stary dum jsme kupovat nechteli, jen se do toho porad sypou penize a porad je to stare. Jedina nevyhoda je, ze jsem byla z Prahy zvykla na vybornou dostupnost vseho. Tady moc spoju nejezdi, takze vecne musim jezdit autem, kdyz nekam chci jet. Ale vadi mi to jen v zime, kdyz je snih. Jinak ten klid a hezke prostredi bych nemenila

My jsme byt odkoupili od matky přítele(já jí říkám macecha,protože kašle na vnoučata a svým dvěma synům prodala dva byty dohromady za 1,8mega!!!)Takže splícíme úvěr,jenže já,holka z paneláku,nenapadlo se mě podívat,v jakém stavu ten byt je,je starý až historický-120let,ten nespravíme v životě nikdy!!!Hrozně mě to deptá,splácet budem do 50ti let,na opravy není a kdyby to mělo být podle našich představ -opravit vše-okna,dveře,topení atd,prostě všechno!Radši něco nového,pěkného,ale to asi až v dalším životě...

naše čtvrtdomky byly před 16 lety v aukci od města.Vydražili jsme našich 3+1 se zahrádkou za 91.000,-ne,opravdu tam nechybějí nulyje to ve městě,kolem se bourá stará zástavba a rostou tu krásné domy.Dřív to naše byly drážní domečky,lidi si to předělávají,dávají nová okna,fasády,střechy.My zatím máme zvenku starý a ošklivý domeček,ale vevnitř jsme udělali komplet podkroví a teď nás čekají okna a zateplení a rekonstrukce sp.patra.Do fotoalba dám protější domeček(už zmíněných rómských sousedů)my máme vlastně totéž ale zrcadlově a hlavně ještě bez těch oken a fasády.Jsem ráda že jsme to tenkrát koupily,bylo to bydlení za hubičku.10 min na náměstí,10 min.na nádraží

my jsme si moc nevybírali, bydlíme s tchánama v baráčku, kterej patří napůl tchýni a napůl příteli, zdědili ho po prarodičích, v Praze na Skalce...baráček je malej, kdybych měla kupovat, tak tenhle nekoupím, je uvnitř ne zrovna nejlíp řešenej a kvalita stavby odpovídá době, kdy se stavělo (nějaký 30.léta, materiál nic moc, zdi jak z papíru), ale lokalita je skvělá, asi 200m chůze od metra, kousek od jižní spojky, kousek od centra, ale je tu klídek (okolo samý vilky nebo řadovky), máme tu Tesco a Albert a za rohem Interspar a Kaufland a taky Vinohradskou nemocnici a Malešickou polikliniku, jsme pár minut od Hostivařský přehrady a když chceme ven z Prahy, tak se vyhneme zácpám v centru a na jižní spojce, protože jsme už téměř na kraji města...škola a školka jsou v podstatě nadohled...bydlela jsem už v různejch částech Prahy, ale tady nikdy, ani jsem sem moc nepřišla, ale líbí se mi tady...ovšem chtělo by to jinej baráček, no...

Ja jsem byt kupovala tak nejak stastne-nestastne. Delala jsem v realitce, ale rajon jsem mela mimo Ostravu, takze jsem to tady vubec neznala. Zrovna jsem podala zadost o rozvod, odesla od byvaleho do podnajmu a chystala jsem se jet do Egypta. Tak jsem nadhodila sefovi, ze kdyby mel nejaky byt za slusne penize, tak bych investovala, abych jednak nedrzela penize na uctu a na druhe strane se pak mela kam vratit. Shodou okolnosti mel dva nestastne vykoupene byty, ve kterych mu stali penize a nedarilo se mu je prodat. Tak me vzal do jednoho (vubec jsem netusila, v ktere casti OV to jsme), byla to 3+1 ve vezaku v 16. patre a ten byt nemohl prodat prave kvuli te vysce. Byl sice v puvodnim stavu, ale za tu dobu, co jsem byla v Egypte mi ho dal zrekonstruovat, udelal novou kuchyn, novou koupelnu, polozil celoplosne koberce (byli osklive parkety) a cely byt vymaloval. Az po navratu jsem zjistila, ze mam pod oknami veliky dvur a hodne zelene, nedaleko velky park, primo pod oknem skolku, skolu, zdravotni stredisko a do Futura to mam pesky 5 minut. Ani to 16. patro mi nevadi, mam nadherny vyhled a nikdo mi nekouka do oken.Menila bych jedine za baracek, ale na to finance nejsou a jsem tady spokojena.

Tak manža má v podstatě půl baráku jeho rodičů, tj. horní patro 3+1, kde teď bydlíme. Jsme na vesnic- je tady školka, škola 1. stupeň, doktoři, pošta, dva obchody a jedna večerka a relativní klid. Jenže... Ideální to není tak, jak jsme si před čtyřma rokama malovali, takže se chceme stěhovat. Nejlíp do domečku v naší obci, ale jelikož se tady nedá sehnat nic rozumného, tak buď počkáme, než půjdu do práce- rok a půl, nebo půjdeme jinam. Do města a navíc do bytu už mě nikdo nedostane- bydlela jsem tam 20 let a stačilo, manža chce taky domek, takže pro nás je to jasná volba. Uvidíme, v pátek se rozhodne, jestli to vyjde už letos:o)

My máme opravené patro domu po babičce,byla škoda to nechat prázdný a udělali jsme kompletní vybourání a všechno znovu,mamka to nemohla přežít,že jí bouráme dětství,ale teď se jí to líbí,nemůžu bydlet v představách babičky.Takže já jsem v podstatě doma.

My když jsme kupovali byt, tak jsme měli strop a vytipované lokality, které určitě neee. Bydlení na obrovském sídlišti byla jako poslední varianta, která bohužel zbyla, z nároků na byt jsme ale neslevovali. Brali jsme to jako provizorní řešení, že až budou děti, tak pak se uvidí.Ale dneska se mi tu líbí, i když byt bych radši brala v trochu klidnějším místě. Je tu dost zeleně, relativně kousek les a cyklostezka na brusle, mám kam chodit s malým na písek, obchody, doktoři a školy, všechno po ruce... Teď jsme vybírali pozemek, a jedním z kritérií pro mě byla dostupnost dětí do školy a blízkost veřejné dopravy, ať je pořád nemusím všude vozit. Zvažovali jsme i byt, ale bohužel žádný nesplňoval naše požadavky, buď dispozicí nebo lokalitou. Asi jsme nároční

my jsme chtěli bydlet v Havířově, odkud je manža. Obešli jsme pár bytů, ale když jsme vstoupili do toho, který jsme pak koupili, tak jsme úplně cítili, že to je ON. I když vypadal hrozně - bývalý majitel byl šílený kutil, měl strašné tapety a jiné \"vychytávky\", všechno jsme museli odstranit a zrekonstruovali jsme si to podle sebe a jsme tu strašně moc spokojeni, každý nám naše bydleníčko chválí. Až pak jsme postupně zjišťovali výhody - od rána do večera nám tu svítí sluníčko, za barákem les, pár metrů od baráku budova, ve které je pekárna s vlastní prodejnou, masna, všichni možní doktoři, lékárna, drogerka a plno jiných potřebných obchůdků, o kousek dál Coop, hospoda, pak už začínají rodinné domky, takže jsme jak na vesnici... Zastávky mhd taky vedle, no paráda. Neměnila bych!

U nás to byl peněžní limit.Bohužel.Ale myslím,že vesnice i město,byt i domeček,všechno má své klady a zápory a jen na každém,aby si vybral.