Pro všechny sexuálně frustrované kojící holky - diskuze

Často tu čtu stesky na téma \"jsem už pár měsíců po porodu, fyzicky vše v pořádku a já vůbec nemám chuť, prooooč?\"Byla jsem na tom úplně stejně, jen jsem se tu nechtěla rozepisovat, nerada se takhle veřejně rozebírám, ale teď mě to nakoplo a chtěla bych vás všechny uklidnit Příroda to chytře zařídila, prostě jsi teď mlíkárna, tak se soustřeď na mimino a na chlapa zapomeň. A kdyby jsi náááhodou měla roupy, tak já ti to hormonálně zamixuju tak, aby tě přešly. Tak nějak bych to charakterizovala sama u sebe. Prakticky celých 11 měsíců jsem to měla tak, že můj krásnej, sexy, úžasnej chlap byl pro mě \"cosi\" v mlze. Hlavně že přinesl nákup a večer si vzal malého Píšu to natvrdo, tak to prostě bylo.Sex jsme samozřejmě měli, protože zastávám názor, že vztah bez něj nemá dlouhodobě smysl (o tom už tu debata a dost bouřlivá byla, to není mým cílem), ale bylo to prostě úplně k ničemu...z mé strany samozřejmě...zírala jsem já, zíral on, protože před porodem jsme byli jako (ehm) králíci Pořád jsem se upínala k tomu, že to dělá to kojení a hormony, byla jsem se poradit i na gyndě, kde mi to potvrdili. Co se ale se mnou děje teď, to je prostě hustýýýýý!!! Jakoby mi spadl závoj z očí a já se znovu zamilovala, zase se na něj dívám jako na chlapa, vnímám jeho krásný oči, dlouhý řasy, smyslný rty, silný ruce, pevnej zadek...což je dost ironie, protože jsme s malým na léto na chalupě a on jezdí jen na víkendy, takže trpiiiiim O tom že se mi probírá i vlastní tělo tu psát nebudu, to by bylo trochu už do péčka Končím román: vydržte, holky! Ono to přijde!P.S. Těm, kterých se to netýká, a hormony na jejich sexuální život vliv nemají, z celého srdce gratuluji, ale nepište to sem, prosím, dost to irituje (z vlastní zkušenosti), díkeeees!