přes den se nebojím - diskuze

Ahoj holky mysterky :) Já vím, že jsem před časem tady napsala, že už tu nikdy nevlezu, protože se pak šíleně bojím, ale stejně mi to nedá. Teď je bílý den, tak snad to nebude tak zlé. Četla jsem zpětně vaše příspěvky a rozhodně si nemyslím, že jste blázni, já tomu věřím, jen se bojím nějakého ducha vidět nebo cítit, i kdyby byl hodný. Poslední dobou mám ale hrozné nutkání se nějak spojit se svou mrtvou sestřenou - umřela loni, necelý měsíc před narozením Klárky, na rakovinu. Bylo jí stejně jako mě 27 a měla těsně před svatbou. Myslím na ní každý den a skoro vždycky u toho brečím. Měla jsem ji fakt hrozně moc ráda, vyrůstaly jsme spolu skoro jako sestry (bydlely jsme vedle sebe), takže mám strašně moc krásných zážitků. Moc mi chybí a je mi líto, že už Klárku nestihla poznat. Jezdíme sice s kočárkem za ní na hřbitov, když jsme na návštěvě u našich, ale i tak... (no a teď zase bulím )Prostě jsem chtěla říct, že z ní bych asi strach neměla, kdyby se mi tu objevila. Dokonce bych i byla ráda, kdyby jsme mohly prohodit pár slov..