Přehnaná starost? - diskuze

jojo, neboj, to je normální, já pořád četla v knížkách, na netu, časopisech.. Nejraději bych četla každý den co se děje u mimíška nového Ale je to krásné, tak si to užívej a prožívej po svém

Uplne presne. Kdyz jsem byla tehu poprve, tak jsem porad cetla, co se prave deje, jak je miminko velke, co se vyviji. Vsechna rizika atd.... Mela jsem z toho hlavu jako balon:-))) No a samozrejme jsem se furt sledovala a kazde pichnuti me silene vydesilo. Nakonec vsechno dobre dopadlo...... a kdyz jsem byla tehu podruhe, tak jsem se sice obcas koukla, jak asi miminko ma byt velke( jen tak pro poteseni a jen kdyz jsem mela trosku cas). Jinak nejakemu obcasnemu dloubnuti v podbrisku jsem vubec nevenovala pozornost, nevolnost jsem musela rozchodit a ze jsem unavena, to me prvni dite nezajimalo uz vubec:-) Takze shrnuto, druhe tehu jsem prozila tak nejak rychleji, ani nevim jak, protoze jsem vubec nemela cas si to uzivat, ale ani myslet na nejake blbosti a zbytecne se deptat. Ale kazde ma neco. Poprve jsem si to hezky uzila, ale podruhe to byl sice vetsi zahul na fyzicku, ale zase psychicky vetsi pohoda.

To já to teda tolik neřeším,a to taky čekám první miminko :) A myslím si,že je to lepší,jím na co mám chuť a nesleduju zda se to smí,či nesmí..Povídám si s miminkem a je to hrozně fajn,myslím si,že to je hodně důležité..Nějak se prostě nestresuju zda to či ono dělám dobře a myslím,že tak je to správně !!!