Potrat - diskuze

Ahoj na konci září jsem prodělala zamlklé těhotenství ve 32.týdnu, to je začátek osmého měsíce...mě pomohlo jezdit za kamarádkama, který nemají děti, tudíž si ani nedokážou představit, jak moc ztráta dítěte bolí...nescházím se s kamarádkama, který už miminka mají, já mám 3 letou dceru, ale věř, že vidět bříško, které já už nemám, vidět miminko, který už nebudeš mít, je šílený...nech to jen na ní a vůbec jí neodsuzuj, když se s tebou nebude chtít nějakou dobu vidět...je to přirozený způsob psychiky bojovat s něčím, s čím se člověk tak snadno nevyrovná...já sama nejsem schopná doteď odvést svou dceru do školky, protože vidět chlapečky mě zabíjí. Dejte jí čas, to je jediný pomocník v téhle nouzi, sice to někomu může přijít nekonečný a neubíhající, je to jediný lék. Ten, kdo tohle nazažije, opravdu neví a nemůže pochopit..

děkuji děvčata za rady snad jí nák pomohu.věřím že to bolí a vím že já jsem to nezažila tak jí nemohu říkat věty jak jí je a podobně.ale aspon jí budu podporou a když bude chtít moje rameno na vyplakání mám jenom pro ní.no snad to brzo přebolí a budou mít další miminko..a vám děvčata děkuji a držím palečky ve všem a přeji hodně štestí v životě

Ahoj, v únoru jsem potratila chlapečka na začátku 7.měsíce, na důvod se nepřišlo. Byl to neskutečně ošklivý zážitek. Každému pomáhá něco jiného. Z vlastní zkušenosti, pokud o tom bude chtít sama mluvit, určitě mluv. Já jsem o tom chtěla mluvit, ale jen s někým. Nejhorší bylo slyšet jako třeba že to chtěla příroda, že někdo, kdo to nezažil řekl, že ví, jak se cítím a že mě chápe. Spíše přitakávat a uznat pochopení, je to opravdu ošklivý zážitek. To že bude další mimi, je pravda, jen to není moc útěcha v tu chvíli, kdy už bříško není :-(. Můžeš pomoci jen nasloucháním. Je to moc moc těžké, ale mě pomohlo o tom pořád a pořád mluvit a vypplakat se. Brečela jsem asi 3 týdny vkuse a pak už mi bylo trochu lépe. Vyrovnat se s tím musí po svém. Nechtěla jsem vidět těhotné maminky ani malá miminka. Já jsem opět těhotná a teď už to vidím zase jinak. Moc mi pomohly i holky s podobnými příběhy tady na diskuzi.Držím moc palečky.

podej ji ruku a ukaz ze jsi tu pro ni bavte se normalne a o radostech i bolestech zivota....zadne utechy a litovani a takove ji nepomuzou podpor ji ve smeru ze budou mit urcite miminko dalsidrzim palce...chce to hodne mluvit a pozitivne ji nalad a vytahni nekam pryc kde to ma rada

Je to těžké víš sestra taky přišla minulý měsíc o mimčo ale byla v 2 měsíci hlavně sněma o tom mluv pokud budou chtít sestra o tom potřebovala mluvit ted je to už lepší a v prosinci jdou na druhý pokus um oplodnění