Potrat - diskuze

Toto samé jsem si prožila přesně na den před rokem, jen jsem měla 2 děti. Nechtěla jsem nic než jen potrat, na gyndě jsem si to předběžně domluvila. Nechtěla jsem dítě jenom proto, že se nám náhodou podařilo. Manžel mě nechal týden nemluvit o ničem jiném, pak už mu to asi začalo vadit, tak mě řekl svůj názor a bylo hotovo. Teď mě v ložnici spí 2 krásní a zdraví chlapečci. Nejstarší výrostek je ve škole.

Ahojky, uznám, že tohle musí být pro tebe hodně nečekané a nedivím se, že tě to dohnalo až k slzám. Ale zkus to řešit s chladnou hlavou. Já nevím, jestli bych byla schopná jít na potrat - spíš si myslím, že ne - ale na druhou stranu je to tvoje rozhodnutí a musíš si to obhájit hlavně sama před sebou. Držím palce, aby tvé rozhodnutí bylo správné a tys nelitovala. Drž se!

Přikláním se k holkám! Také bych na potrat nešla, ale samozřejmě je to na tobě! Vím, že to bude určitě záhul - 4 děti, ale já ti věřím!!! Vím, že to zvládneš! Jsme přeci ženský a ty zvládnou vše!!! Moc na tebe myslím a rozhodni se správně...pro tebe správně! Tak jak to cítíš ve svém srdci!

Ahojky měla jsem dvě děti, syn byl plánovaný, dcerka určitě neee, do situace kterou jsme prožívali se mé druhé těhotenství vůbec nehodilo, s malým pořád v nemocnici atd! Taky pro mě bylo velkým překvapením když mi na gin. řekli že jsem v 6.týdnu! Všichni kolem mě, celá rodina včetně manžela byli pro potrat, jen já ne! I později, když mi odebrali plodovou vodu a zjistilo se že i dcerka bude stejně nemocná jako syn, i přes to jsem nedokázala jít na přerušení! A víš, co by se stalo, kdybych tenkrát před dvěma roky všechny poslechla a na to přerušení šla? Zůstala bych doma úplně sama, protože syn nám před rokem zemřel a s mužem se budeme rozvádět, už s námi nebydlí! Takže mi vlastně zůstala nakonec ta neplánovaná a nečekaná holčička! Sice nevím, jak to vše dopadne ale pevně doufám, že nepřijdu i o ni jako to bylo u synka! Zatím to vypadá dobře, tak snad... A proč ti to sem všechno vlastně píšu? V mém případě mi to příjde jako nějaké řízení osudu, že se malá měla narodit ikdyž se uvažovalo o potratu! No a v tvém případě ti osud nadělil čtvrté zdravé děťátko, vím že je to vše taky otázka peněz jak uživit 4 děti atd, ale já osobně jsem na potrat prostě jít nedokázala ikdyž jsem věděla že malá nebude v pořádku! Konečné rozhodnutí bude určitě jen na tobě, ať je jakékoliv, jen ať je to správné pro tebe a vás všechny!

No, verim, ze to musi byt pekny sok a prekvapeni. Ale nech si chvili na uklidneni a rozmyslenou. Ja sama bych na potrat nesla, jen kvuli tomu, ze uz mam tri deti. Podle me tri a ctyri, to uz neni takovy rozdil. Nebylo by ti lito, ze ho nikdy neuvidis? Ze by mohlo byt hodne, hezke, nadane, melo by te rado a ve stari by ti treba nejvic pomohlo? Ja vim, je to ode me takove vydirani, ale takhle to citim ja. Myslim, ze kdyz ho porodis, budes ho milovat, i pres to, ze to mozna bude o fous tezsi nez sis planovala. Ale ver, ze zas o tolik ne. O to vic radosti ti potom da. Hodne sily a rozhodni se, jak to budes citit

to je opravdu těžká situace a je těžké něco poradit. Kdyby se to stalo mně, vím určitě, že bych nedokázala jít na potrat, to by mi svědomí nedovolilo. Taky máme 3 děti - první 2 vymodlené a musela jsem se léčit, 3. přišlo zcela nečekaně a neplánovaně a hlavně k mému velkému překvapení bez léčby. Trochu jsem se bála, protože jsem už přece jen nebyla nejmladší, ale teď jsem šťastná, že Martínka mám - je to takové moje sluníčko a veliký dar. Opravdu ti neumím poradit, ale možná až se trochu zklidníš a doma vše v klidu proberete, budeš na to pohlížet jinak.