porod byl porod, ale co bylo potom - to bylo snad jeste hors... - diskuze

porodni sal - ok, tam to bylo relativne v poho, ja mela problem, oni ho nakonec vyresili
sestinedeli - standard, nic spatnyho, nic extra..
ale novorozenecke - des.
kdyz mi ukazovali, jak koupat Stepanka, chtelo se mi brecet... jeste ted mam slzy v ocich, kdyz si na to vzpomenu... machali s nim v keramickym drezu tak, jak nezachazim ani s kuretem, kdyz ho chci umyt. Maly plakal, rval... sestra byla neuprosna. Jeste parkrat a zarucene by mu znechutila koupani na cely zivot.
na me koukali jak na krkavci matku, kdyz sem se bala kojit, protoze sem mela uz bradavky do krve rozervane a maly uz i ublinkaval krev...
Co naplat, kdyz proste kojit nejde...
nebo mi neustale tvrdili, ze mam mlika dost, mlika dost... ze jen nechci malymu dat... a pak me supli na odsavacku a ja \"vypotila\" 10ml a z druhe bradavky jen samou krev...kdyz malej brecel, tak mi jedna sestra tvrdila, ze hlad rozhodne nema, ze mu mliko odemne staci a tak mi prikrm neda. Fajn, zacvicili jsme si, vykadili, dostali glukozu s espumizanem... po dvou hodinach sem zase kojila a zase znovu ... pak uz mi ale rekla, ze malej je hladovej a jaktoze sem si neprisla pro prikrm...jedna setra, kdyz sem celou noc nespala, prave kvuli tomuhle, mi rekla, ze malej breci, protoze je ze me nervozni, ze nejsem v poradku, sem narusena, a tak proto breci... to uz sem se ale sesypala...porad tapu, porad nevim miion veci, mam o nej strach... a jeste k tomu si mam pripadat narusene?
Utekla sem tam odsud tak rychle, jak jen to slo... ale jeste ted sem porad urvana, kdyz si na to vzpomenu.. mozna i proto sem tak nervozni z toho, co vsechno mozna delam spatne.Byla tam jedna sestra - vysoka, tmave hnedy vlasy, stihla... no, na kafe bych s ni teda nesla, ale jako jedina mi prisla ze ma aspon trochu peci. Vic o malyho, jasny, ale aspon trosku se mi snazila neco rozumne vysvetlit.. to byla jedina takova svetla chvilka...
Za sebe - ROZHODNE NEDOPORUCUJI. Za ten stres to rozhodne nestoji.