Porod - diskuze

Raději se snažím nemyslet na porod...spíš až na to první schledání s mimískem a neskutečnou úlevu a pocit štěstí.Jako prvorodička jsem šla do porodnice s daleko větším odhodláním porodit si malého než půjdu teď.Ale je to tím, že první porod nebyl růžový-(spoustu komplikací)... tak se mi poslední dobou, hodně vybavují spíš ty horší vzpomínky..Proto jsem si zakázala na to ještě myslet...prozatím si říkám, je čas se stresovat a strach budu řešit až budem zvonit na porodní sál na příjem.Tak uvidíme jak dlouho mi tohle předsevzetí vydrží.. Hodně jsem si opakovala u porodu větu... každou kontrakcí jsem zase o krůček blíž k miminku a konci těch bolestí....docela mě to drželo. A přiznám se, že taky se trošku spoléhám i na to, že se říká, že druhý porod je rychlejší. Budu rodit po necelých 3 letech. Což není zase tak daleko od sebe.

Já jsem prvorodička a porodu se taky bojím...někdy jak čert kříže a někdy zase míň... Nevím,co mě čeká,ale tak strašně už se těšim,až se mě uleví a maličká bude hajat ve své postýlce...

Taky se bojím, první porod jsem měla před 5,5 lety a ke všemu císařem takže budu jak prvorodička. Ale doufám v normální porod po cícaři mě ještě dlouho všechno bolelo. Musíme vydržet, stojí to za to

to je přirozený, nejde se nebát na povel, zvlašt když víme co nás čeká já jsem od porodu 7let a taky už se začínam zase bát, neni rada na to jak to vypustit, musíš jen myslet na mimi vzpomen si jak to bylo krasny když se vyklubalo na svět ...a porod těch pár hodin vydržíme

Tak brzo asi neni. Ale taky neni důvod. Holt to bude bolet, ale na konci budeš mít to nejkrásnější co si člověk dovede představit. Já porod beru tak jako že každá bolestivá kontrakce je jeden krůček k miminku. A netrvá ta bolest věčně, jednou to přejde...Noo snad mi tenhle pohled vydrží i při akci