poporodní deprese? - diskuze

@Katka1980 když čtu tvůj příspěvek tak si vybavuju svoje myšlenky....pořád mě mrzelo, že všichni z rodiny mají s malým spoustu fotek(protože já strašně ráda fotím) a já skoro žádnou...říkala sem si že kdyby se mi něco stalo tak by na mě ani neměl památku, a určitě by si mě nepamatoval

@kamila to je fakt strašné!!!!!!!! Před chvílí jsem mluvila se ségrou, tak prý to už je trochu lepší, malá jim poslední dvě noci hezky spala, sice usíná v náručí i 2h, ale pak se v noci vzbudila jen ve 3 a pak až v 8 Tak aspoň trochu odpočinku, přes den prý z rukou skoro nesleze, nemá čas ani se osprchovat

@lucie73 docela přesně si pamatuju,když mi malá asi 4 večer po sobě tak 3 hodinky prořvala,tak jsem jí nosila po pokoji,byla jsem k smrti unavená a napadla mě myšlenka,že by ji možná stačilo jen upustit,a bylo by ticho.Musím říct že mě to teda dost vylekalohned druhý den jsem volala mamce,aby si malou vzala do kočárku nebo mi prostě dala 2-3 hodinky a bylo to všechno zase v pohodě.Ale dodnes když si na to vzpomenu tak mi běhá mráz po zádech

@zdeni Tak jsem to nějak částečně vyřešila - zavolala jsem naší společné kamarádce, co bydlí kousek od nich a je už matka dvou dětí. Tak ona tu poporodní depresi taky měla, tudíž jsme se domluvily, že mojí ségře zavolá a zajde za ní na malou návštěvu. Jako že jen tak (o mé iniciativě ani muk). Pak mi psala, že tam teda byla a že tu depresi fakt má, a celkem drsnou. Kojení = problém. Spinkání = problém. Bolení bříška = problém. Ségřin zánět zubu = nový problém. Prostě všechno na houby, ségra se jí trochu vybrečela, posbírala nějaké rady a uvidíme co dál. Ach jo, kdyby aspoň poslechla a svěřila své problémy s kojením do rukou odborníka, možná by se jakš takš vyřešilo i to spinkání. Napsala jsem i dlouhý mail švagrovi, co a jak má nenápadně zaonačit, odepsal mi že se pokusí, tak snad....