Podpora pro všechny, kterým to nejde... - diskuze

Dobrý den,ráda bych vyjádřila podporu všem, které nemohou otěhotnět. Nevěšte hlavu. Vždycky je nějaká naděje. Ráda bych popsala svůj příběh!Když jsme začali chodit s manželem do Gennetu v Praze na Letné, psal se rok 2012. Zhruba tři roky poté, co jsme se o miminko začali snažit. První rok snahy jsem si říkala, že je to normální (i moje mamka kdysi se mnou otěhotněla až po roce snahy). Druhý rok už jsem to oznámila své gynekoložce, která mi řekla, že je ještě brzy, ať ještě alespoň rok vydržíme. Třetí rok jsem se tedy dostali do Gennetu. Po vyšetřeních, které jsme v Gennetu absolvovali, jsme stáli před těmito diagnózami: manžel - málo spermií (překvapivé v dnešní době, že?) a já - silná imunita, slabé protilátky proti spermiím a i cyklus jsem měla lehce rozhozený. 3x jsme absolvovali neúspěšně IUI. Takže do čtvrtého pokusu už se nám ani nechtělo a rozhodli jsme se, že podstoupíme IVF. Ačkoliv jsem měla předpoklad hyperstimulace, první pokus nevyšel právě proto, že jsem brala slabé léky a s mým tělem to neudělalo naprosto nic. Takže jsme museli počkat na skončení platnosti první žádosti u pojišťovny a po novém roce, tedy v roce 2013, jsme do toho šli znovu. Tentokrát stimulace proběhla úspěšně. Odebrali mi 17 vajíček, k použití bylo 6 a úspěšně oplodnit se podařilo 5. Pak nastala otázka, jestli si dát 1 nebo 2 embrya. Rozhodli jsme se pro 2, protože jak manžel říkal, lepší dvě, než žádné děti. A kupodivu se obě mršky uchytily. To, co následovalo je už pro jinou diskuzi (nedonošenost a předčasný porod). Každopádně když bylo dvojčatům 6 měsíců, přestěhovali jsme se do většího bytu. Bohužel to trošičku zapříčinilo, že jsem přišla o mléko a nemohla dál kojit. Vrátil se mi cyklus a po předchozích zkušenostech nás ani ve snu nenapadlo, že bych mohla otěhotnět přirozeně. A ono jo. Dvojčatům je 17 měsíců a v postýlce spí týdenní miminko.Jsem přesvědčená, že ve většině případů jde hlavně o psychiku a "hlavu". Jakmile člověk přestal počítat cyklus, plodné a neplodné dny, věnoval se dětem, tělo se hodilo do pohody a najednou to šlo.Tak hlavu vzhůru! Nic neřešit!Držím palce vám všem!P.S.: Hned jdu psát další zkušenosti do dalších diskuzních témat (popsat dvě těhu, předčasně narozené děti, zhodnotit porodnici a tak :) ).