Podle čeho,koho - diskuze

mně vybrali podle jména mého bratra prvorozeného, aby to bylo taky pěkně od D a krátké. No a podle čeho vybrali jemu, to fakt nevím.

u mě to byl kompromis...táta chtěl prý Lilianu ale to se nelíbilo mámě, pak řekl Adrianu a to by se mámě i líbilo,ale to bylo jméno tátový bejvalky tak to zamítla, ale nakonec z toho udělala Andreu a tak se shodli. Já bych tedy raději ten tátův výběr ale co nadělam.A jako kluk jsem měla být Kuba.Tam nevim kdo a jak rozhodoval ale dle toho kolik znám Jakubů v mém věku to jméno asi docela prostě frčelo.Mám ségry Lucii a Petru a bráchu Jiřího.(všechny má máma s druhým chlapem, já jsem z 1.manželství)Lucie se prostě asi zalíbila, Petra je po tátovi,pač počítali s klukem aby se jmenoval po něm Petr. A nakonec se ten vysněnej kluk podařil taky a jméno mu dali po pradědovi (z otcovy strany)..

Mě pojmenovala mamka Jitka po nějaké své kamarádce z dětství,co se jí odstěhovala do Německa.Ségra s bráchou se jmenujou po rodičích - byli holt dřív na světě Akorát jsem si celé dětství připadala,jakobych k nim nepatřila.Kdyby mě pojmenovali po někom z rodiny,tak bych si možná tak nepřipadala.Jitka se mi taky moc nelíbí,ale zas jsou podle mě horší jména

nevím podle čeho, ale mě vybíral taťka, mě se jméno Ivana moc nelíbí, zdá se mi takové tvrdé, ale tak co, žiju s ním 30 let, tak to už doklepu

máma chtěla Terezu,táta Radku..babička řekla,že budu Iveta tak jsem Iveta

No mně můj táta říkal, že se mu jméno Šárka dřív vůbec nelíbilo. Měli prý ve školce, když byl malý nějakou Šárku a ta byla hrozně protivná a ostatní děti pořád škrábala - tak mu prý Šárka znělo vždycky jako škrabka. Ale když se s mámou rozhodovali, jak mě pojmenovat, tak se mu to jméno z ničehonic prý zalíbilo. Moc to nechápu. Máma chtěla kristýnku - to bych byla asi radši.(než škrabka :-))

Nevím podle koho nebo čeho, ale nic horšího vybrat nemohli.

mela jsem se jmenovat Jana, dokonce mi tak pry mamka par dni v porodnici rikala, pak prisla babicka (mamky maminka) a rekla ze proc Jana, tak mam jmeno po tatkovi Zdeňka

moje mamka je jaroslava a nesnášela to jméno. přála si být zuzanka, jako sasanka, a né nějaká venkovská jaruna od jednoho svého chlapce si dokonce nechala zuzanka říkat, prostě těžká romantika!ségra je kristina - to jméno mamka vybrala, když seděla u kohosi na záchodě a tam byl na dveřích nalepenej starej plakát-kalendář a ju toto jméno silně oslovilo.třetí ségra to měla divoký, tu nějak pojmenovali a po návratu z porodnice přejmenovali, a kdyby byla kluk, mamka vybírala mezi jménem mikuláš a silvestr, což bylo pro mě v mých osmi letech hodně silný kafe a vážně se mi ulevilo, že se narodila holka

Já nevím, sestra je po mamce a já snad na první písmeno jako taťka. Dávat jména po rodičích se mi nelíbí, beru že každé dítko je svoje osobnost.

od zacatku mela jsem byt Petra, kdyby kluk tak Martinjenze pak tatka videl par dni pred mym narozenim nejakej film kde meli Lucku (myslim, ze to byl ten dil jak Valecek vozi segru) a na posledni chvili to zmenili na Lucku

Já jsem po babičce.Jediná vnučka v rodině, kdybych byla kluk, jmenuju se stejně Jan, protože po dědovi, diktátorovi, se jmenuje starší bratranec.Mohla jsem dopadnout hůř, jako chudák moje máma.Děda byl velký zvíře a jezdil hodně po světě, navíc byl i velkej děvkař.S babičkou se brali = museli=když jí bylo 16 a jemu 19.No a on vždycky někam letěl, tam měl ženskou, pak babička otěhotněla a tak se moje teta i moje mamka jmenujou podle jeho milenek.Teta má docela běžné jméno, máma je chudák Nataša.Když kolikrát brblala, tak jsem jí utěšovala, že mohla dopadnout mnohem hůř, děda krom Sojuzu lítal hlavně na Kubu.A Dolores by bylo fakt horší.Takže se svým běžným jménem jsem navýsost spokojená.

mamka byla presvedcena.ze budu kluk, mela jsem byt Tibor, nakonec mi davala jmeno narychlo po sve babce

podle ničeho, mamka chtěla Kateřinu, ale taďka se furt nemohl rozhoupat, aby něco vymyslel, takže se šlo rodit a nevědělo se jméno. No a mamku pak první, co napadlo, bylo dát jméno po sobě, takže fuuuj, jsem Jarka :D

Jo jinak jsem se měla jmenovat Vendula.

Mám jméno podle sousedky.Když byla mamka se mnou těhotná, tak jí sousedka říkala,že až bude rodit tak si nevzpomene na jiné jméno,ale na to její.No a zřejmě to tak bylo.No a jméno po mě má jedna slečna od našich sousedů z vesnice kde má teta chalupu.

Už si to nepamatuji, i když mi to říkali. Nejspíš protože se jim to jméno líbilo.

tata se tak zjancil radosti ze dite ktere uz nemelo dle lekaru nikdy byt je dcera a jako sirotek miloval tchana jako sveho otce,bylo proc, a dal mi jmeno hned po nem jak me uvidel..ani nikdo nestihl protestovat,protoze tam nikdo nebyl,jen ja a muj nazor nebrali v potazmela jsem mit uplne jine jmeno

Táta vybral, nevím podle čeho.

chtěla at to má hodně verzí a dá se to používat na plno způsobů a líbilo se jí.Můj bratr co umřel se jmenoval Honza. To nevím proč. Ale chtěla mu říkat Jeníčku né Honzíku.

Vlastně mi ho vybrala asi babička, mamka mamky. Ve vedlejší vsi se narodila asi rok nebo dva přede mnou holka Veronika, to jich bylo fakt málo a jí se to líbilo, tak to prosadila a jsem Veronika. Tu holku nesnáším.

Chtěli nějakou českou svatou. Kdybych byla kluk, byla bych Vít.