Některé dny stojí za nic. Jsem utahaná, nic nestíhám a když nakonec spočinu ve vaně, přiběhne za mnou synek s úžasným sdělením, že Pikachu má Pichu a uteče pryč.Nikdy, opakuji NIKDY se u nás tímto způsobem, nemluví, tak zajisté chápete mé zděšení. V úleku, ba přímo šoku se div neutopím. Pak mě ale napadá strašlivá myšlenka. Když tím, kdo synka učí vulgarismy nejsem já, musí jím být tatí
k.Vylítnu z vany mohutným výskokem a chci si to jí hezky od plic s pantátou vyřídit. Bohužel, při svém pohybově nekoordinovaném výskoku vlítnu jednou nohou do kyblíčku s pracím práškem (víte, jak se teď prodává, v tom devitikilovém balení v plastovém kyblíku).Jak jsem celá mokrá hezky se mi nožka práškem obalí. A teď nastává zlatý hřeb večera. Prosím sledujte: Stojím vedle napuštěné vany, je v ní teplá voda a stačilo by jen velmi mírně zvednout nohu a ve vaně ji umýt. Souhlasíte se mnou, že to by bylo nejjednodušší a nejpohodlnější řešení.Ovšem já jsem v tu chvíli reagovala naprosto nesmyslně a nohu jsem rvala do umyvadla, které je samozřejmě v standartní výši. A stalo se to, co se zákonitě stát muselo. Zapráškovaná noha vysoko v umyvadle, čistá, ale mokrá noha dole na kachličkách. Hádáte správně.Opěrná noha po dlažbě sklouzla a já jsem přistála na zemi místem, kde záda přestávají být slušná. Určitě se něco podobného stalo každému z vás a víte, jak moc naražená kostrč bolí. Vyla jsem jako šakal a odbelhala se do pokoje.Můj nesmyslný výskok z vany a následné neracionální jednání bylo samozřejmě naprosto zbytečné. Řešení bylo jednoduché. Kluk si odpoledne ve videopůjčovně vybral jeden z dílů Pokémonů. A on tam ten žlutý, ukníkaný křeček, co se jmenuje Pikachu, měl za partnery bratry Pichu (Dabující pan Petr Štěpánek to ještě moc hezky vyslovoval, asi si to při dabingu docela užíval).Synek při sledování jásal nad novými postavičkami. I mého muže hned zaujalo zvláštní jméno a když Kryštůfek poskakoval a povykoval:\"Tatínku, tatínku to jsou Pichu, Pikachu má Pichu\", napadla mého drahéhu ďábelská myšlenka:\"Honem to utíkej říct mamince, uvidíš jakou bude mít radost...\" a synek
poslechl.Opravdu mám radost. Teď mám zadek červený jako pavián, do přištího týdne mi zmodrá a do neděle ho budu mít pěkně vyvedený v barvách duhy.Z toho plyne poučení: Ne každá Picha stojí za natlučenou p*del.