Otázka do pranice - diskuze

já měla, i na operačním sále při císaři, dokonce pořád nakukoval za plentu na ty dva doktory, jak mě řežou a tahají děti a pak šijou

Ahoj já ho měla u obou porodů a jsem za to ráda. On moc při prvním nechtěl, ale nakonec šel sám a při druhém automaticky taky a moc mi pomohl snášet bolest, masíroval mi záda a chodil semnou po chodbě a pak jako první kluky držel v ruce.

byl u toho a plakal

My jsme původně plánovali, že tam bude, ale vzhledem k tomu, že jsem rodila císařem, tak tam nebyl. Teď podruhé už to dost zvažuju - znám blbé a i dobré zkušenosti. Blbé - přestali spolu po porodu spát, pro oba to bylo spíš trauma než cokoliv jiného. Dobré - maximální podpora, společný krásný zážitek atd. Tak to pořád zvažuju. Přemýšlím i o dule místo muže. Mě dost vyděsilo, když jsme měli v těhotenství komplikace, jak za mnou jezdil do nemocnice a smutně koukal u postele a vypadal,že se zhroutí - sem si řikala, že kurva, za chvílí má jít se mnou rodit a hroutí se už teď :-D

Daničko, chtěla a měla. I když jsem z toho měla obavy, tak mně byl skutečně oporou. Také si uměl správně stoupnout, takže žádné nechutenství neprožíval. :-)

já jsem napůl chtěla a nechtěla, taky radši všechno zvládnu sama a on by mi stejně nepomohl, ale u nás se to vyřešilo samo naprosto perfektně, tak aby to vyhovovalo oběma stihnul to na posledních 5 minut, takže jsem byla spokojená já i on

v roce 1992, kdy e mi narodil první syn to bylo veliké nóvum, tatík u porodu. proto tam ex byl. celkem mi tam překážel, musela jsem si před ním hrát na hrdinku.u vašína 2010 jsem to striktně zamítla a chlap tomu byl velmi rád. pa na sále mi povídala: a kde máte tatínka? já na to: no.. asi v práci.... a pa: konečně jedna rozumná ženská!!!! tím nechci shazovat tatínky u porodu. holt každej na to má jinej náhled a tohle je můj.

Měla a byla jsem moc ráda, že tam byl, jinak by to asi špatně dopadlo.

Měla i neměla. Marian být u porodu nechtěl, ale přijel, a byl se mnou chvilku, když jsem se svíjela a pak hned sotva mě zašili byl s námi.

já jsem ho tam chtěla, on nechtěl, že nemůže vidět krev a tak, ale já jsem ho tam prostě chtěla, bála jsem se tam být sama. Nakonec se s tou myšlenkou nějak srovnal a byl u toho, pomáhal mi a nakonec byl rád, že u toho byl, dokonce přestřihnul i pup.šňůru. U druhého už to byla samozřejmost.

Já chtěla a měla a jsem za to moc ráda.On sám chtěl,nikdy bych nenutila a je moc šťastný,že u toho mohl být

Měla a chtěla jsem i on chtěl.