Ohleduplnost? - diskuze

Tak se musím zase jednou vypsat. Jsem lehce rozladěná. Jsem v 25tt těhotenství, dodělávám semestr na VOŠ, sice s individuálním plánem, ale musím splnit poměrně dost docházky, navíc si nejsem jistá, jak to budu za pár týdnů zvládat - denně dvě hodiny dojíždím autobusem, metrem, vlakem a pešky, takže se snažím být tam opravdu často, abych měla docházku splněnou a už pak jen vždycky přišla na zápočtový test nebo zkoušku. Budu přerušovat od 19.prosince. No, byly jsme dvě třídy, jenže nás teď ve druháku hodně ubylo, tak spojili obě třídy dohromady. A nám, jakožto "áčku", zcela logicky dali téměř všechny vyučující, co mělo "béčko". Tak nám přibyla i nová paní profesorka na psychologii. Budu teď asi zlá, ironická a nespravedlivá, ale musím, nedá mi to.Podmínkou udělení zápočtu je u ní třístránková seminární práce, nějaké z témat Zdravotnické psychologie.Psychologii máme ve středu od dvou do pěti, navíc ten den začínám ve škole už v osm, a vstávám před šestou, poslední dobou mě dost bolí záda, nohy, kyčle, jsem utahaná, nevydržím tak dlouho v kuse sedět a už vůbec ne vnímat a myslet. Psychologii - docházku -mám téměř splněnou, takže mi v klidu stačí být tam do těch tří a pak jet domů. Jenže během těch odpoledních hodin ona zadávala témata a pokyny k těm seminárkám. Já si to pak zjišťovala od spolužáků, když pominu to, že to musí být hrozně formální a odborné, chce to odevzdat do konce ledna. Jenže já budu přerušovat, takže abych to měla splněné, musím to odevzdat kolem půlky listopadu, aby mi to stihla zkontrolovat a dostala jsem zápočet. Takže jsem jí (opravdu slušně!)požádala mailem, jestli by mi ne poradila, z jejího pohledu, nějaké snadněji zpracovatelné téma a nedoporučila mi, které knihy konkrétně (ze seznamu doporučených pro celý semestr) bych pro to mohla použít, abych si je mohla někde sehnat. Bylo mi odpovězeno něco v tom smyslu, že to by mohl chtít každý, seznam témat posílala (? nenašla jsem a nikdo o něm neví, jen tematický plán, obecný), ža neví, která literatura by se mi mohla hodit (ptala jsem se jí na téma Vliv prostředí na nemoc), a že mi naopak pomůže, když si knihy projdu všechny a vyberu si. Že existují knihovny, internet....jenže to jako mám jít do knihovny a přitáhnout si domů dvacet knížek, když už teď sotva zvládám obyčejné dojíždění do Prahy? Nehledě na to, že nikde v Praze členem knihovny nejsem, nevyplatí se mi to, a když nevím, jaké knihy konkrétně potřebuju, těžko je půjdu někam shánět, a opravdu se mi to nechce rvát domů..a na internetu?Samy víte, že ne vždy jsou zdroje spolehlivé a fakta ověřená, navíc asi těžko budu kopírovat něčí seminární práci, a kdo mi zaručí, že ty údaje jsou správné? Ještě dodala, že tedy může přistoupit na to, že napíšu jednu stranu faktů a zbytek bude úvaha, pokud to ovšem nebudou jen myšlenky plácané jedna na druhou, že se trochu bojí, aby to nevypadalo jako v mých mailech. Já vím, že píšu dost rozsáhle, ale to jsem až tak mimo, že to, co píšu, nemá hlavu a patu a jsou to jen kecy? Plus ještě teda nechápu, když někdo může jako téma mít Bezdomovectví, Drogovou závislost apod., proč já nemůžu mít poruchy příjmu potravy, když by mě to zajímalo a už jsem i několik prací na toto téma psala a mám i dostatek zdrojů? Pak v hodině dodala ještě to, ne tedy mířené přímo na mě, ale bylo mi jasné, že to tak je, že ona je dětská sestra, porodní asistentka, má dvě vysoké školy, vše dělala při zaměstnání a teď dělá na půl úvazku porodní asistentku a na půl učí, a že tedy ví, že zvládat lze vše, a ať na ni nikdo nezkouší nějaké školácké triky. Copak jsem po ní chtěla něco tak šíleného?? Ano, to, že čekám mimčo, je můj osobní "problém", a na jednu stranu chápu, že ji to nemusí vůbec zajímat, ale já přece nechtěla žádné ústupky, jen poradit s výběrem tématu a s literaturou...kdyby mě poslala do háje narovinu, nebo mi aspoň řekla něco konstruktivního, ale z těch mailů tak kapala taková..jak to říct..ironie, jako kdybych byla malá holka, co si snad to těhotenství jenom vymýšlí.. na jednu stranu vím, že jsem dost vztahovačná, možná (haha)to ani tak nemyslela, ale ten podtón se přehlédnout nedal..já tu práci klidně napíšu, není problém, nebyla jsem drzá, podlejzavá, nic, jen jsem vysvětlila, jak na tom jsem, že mám rizikové těhotenství a jen bych potřebovala aby mi poradila, ne, pochopení absolutně žádné..tak třeba až bude mít vlastní děti, pochopí, že není nic důležitějšího, než jejich pohoda a zdraví, a já své dítě opravdu neohrozím tím, že potáhnu z Prahy X knih. Na konci mailu bylo ještě, že doufá, že tím je naše komunikace na toto téma ukončena. Fajn, poprosila jsem mamku, přeposlala jí seznam literatury (cca 20-30knih), jejich firemní knihovna je objedná a sežene, máma mi je dotáhne (taky super ) po částech domů a podle toho, co v nich bude, podle toho si vyberu téma a napíšu seminárku. _Jsem zvědavá, kolikrát mi ji vrátí k opravení. S žádným jiným profesorem problém nemám, všechno funguje v rámci oboustranné dohody, nemám žádné ústupky, dělám to, co ostatní, jen budu mít dřív zkoušky. To je takový problém trochu vyjít vstříc?Chápu, že toho má hodně, ale já to odnášt nehodlám. Nechtěla jsem nic víc, než radu. A formulovala jsem vše naprosto slušně a jasně. I jsem zdůrazňovala, že jsem si vědoma, že je to moje osobní věc a ona vůbec nemá povinnost mi vycházet vstříc, jen jsem myslela, že vyjde. To máte jako v metru. Všichni vidí, že vás unavuje stát s bříškem půl hodiny v davu plném lidí, ale nezvedne se nikdo, že by pustil sednout.Každý dělá, že nevidí, a nebo i vidí, ale ani to s ním nehne. Možná jsme si jen nesedly my dvě, ale opravdu si neumím představit mít někoho takového za porodní asistentku. Omlouvám se za dlouhý příspěvek, muselo to ven. Jadsně, těhotenství není nemoc..ale já už jednou kvůli bolestem v nemocnici ležela a nehodlám si to zopakovat. A byla to taky "jen" únava, stres.