banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Odpouštění - diskuze

18 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Když vás nějaký váš kamarád/známý naštve nebo zklame... dokážete mu odpustit nebo to ve vás dlouho vře? A jste spíš vytočené nebo vás to spíš mrzí? Co se vás může dotknout? Dušek včera říkal, že když odpouštíme, že to není odpustit někomu, ale odpustit TO. Tj. že vlastně odpustíme ten zážitek, tu zkušenost, abychom TO nezavírali v sobě (přirovnával to k nafouklému močovému měchýři a čurání). A podle mě to je hodně pravdivé, ale zároveň hodně těžké. Proto by mě zajímalo, jestli vy to umíte. Dokážete takové situace hodit za hlavu?
Odpouštím - nechci se užírat, takže v ideálním případě si o problému s dotyčným pohovořím (z čehož je tedy nutno dodat málokdo nadšený), dohodneme se jak dál.Je ale třeba ještě dodat, že sice odpouštím, ale nezapomínám - takže je fakt, že s těmi kdo jednou ublížili jsem v dalším vztahu obezřetnější.
Me se asi nestalo zadne neodpustitelne TO. Obcas nekdo neco vymasti, ale vetsinou to neni ze zle vule, myslim, ze mi nikdy nikdo neublizil umyslne.O par kamaradu jsem prisla, ale to spis tim, ze v kazde zivotni etape se nabali spousta kamosu, se kteryma zrovna neco prozivame (treba ted mamy z lensiho klubu), no, a az ta etapa skonci, tak se samzrejme nebudu stykat ze vsema, ale zustane jeden az dva dobri pratele. To ale neni nic spatneho a k odpusteni.Nejvic odpoustim Pepovi a on me, protoze spolu jsme nejvic a je tezke byt vzdycky stoprocentne ferovy.S kym nejsou vubec doresene vztahy, to je Pepova mama. Ona tolik ublizuje lidem kolem sebe a je tak zoufale pitoma, ze by se clovek musel uodpoustet k smrti. Toto resime tim, ze jsme ji jakoby \"odpustili\", ale prilis se stykat nechceme. Jak uz jsem tu parkrat psala, 5x rocne, zdvorilostni navsteva na 2 hodiny, a slus.
rok zpět sme se nepohodlysmou nej kamarádkou, i sem to tu psala, že mě to mrzí. i když se vidíme jen párkrát ročně, denně si píšeme, nebo prostě si vše svěřujeme. no a jednou se jaksi nakupilo a buch, začaly sme si vyčítat různé věci. mě to mrzelo, ale asi sme si to potřebovaly vše vyříkat. nechala sem tomu čas a pak jí napsala a ona odepsala, a vše je zase při starém, řekla bych, že nás to víc stmelilo. Takže jde to, ale myslím, že jak u koho.
aktuálně mám zrovna takový problém, že mě dost zklamala kamarádka. Už poněkolikáté, ale to, co si dovolila, přesáhlo už všechny meze. Tentokrát si myslím, že neodpustím, že to je po těch letech konečná
Nevím.. pokud je to jen kamarád a nějak opravdu hodně ublíží, už to není kamarád a nemám potřebu ho vídat takže TO neřeším. Když je to dobrý známý, tak tam je to těžší, fakt nevím. No a co se týče rodiny, vře to ve mě dodneška, i když si myslím že TO už jsem odpustila. Ale nikdy to nedokážu hodit za hlavu.
ano,hodne veci.Dušeka mám taky ráda
Jak u koho. Když vidím, že se ten druhý snaží, jsem schopná odpustit. Pokud snahu nevidím, dlouuuuuuuuuho to ve mě vřele.
noooo..já nevím. mě asi kamarádi a známí nenaštvávají a nezklamávají..nebo rozhodně ne tak drasticky, abych se tím měla dlouho trápit. nebo si to aspoň teď nevybavuju...ale jsou 2 takový věci..jedné kamarádce jsem \"to\" kdysi odpustila, ale teď nedávno jsem zjistila, že né tak úplně, že JSEM pořád (nebo možná dokonce teď víc) naštvaná, že to udělala a že jsem ráda, že se odstěhovala daleko, moc nekomunikuje a že doufám, že se nevrátí takže to neumím nebo nevím, jak to dokázat. ono to asi souvisí i s jinýma věcma (jako ve mě)a pak ta moje nešťastná matka..té mi \"to\" všechno taky nejde odpustit, prostě od ní nedokážu oddělat to, co jsem na ni celý dětství a mládí nesnášelaale myslím, že takový nějaký běžný zklamání (jakože si nevzpomenou na narozeniny nebo nedodrží domluvu..)za hlavu zahodit umím.
Běžné,provozní zklamání řeším křikem, vykřičím se,uleví se mi a odpustím.Kolikrát se nadávkami dostanu až k smíchu,po pul hodině nadávek mi to přijde malicherné a vtipné.Takové ty velké křivdy jako ,že se nebavím s tchýní tak už je jedno pro jaký důvod co bylo to TO.Vlastně ani nemám co odpouštět,protože ona jiná nebude,bude mi pořád jen ubližovat a když si nenašla cestu k dětem za 16 tak už si jí nenajde nikdy a já se smířila s tím,že už se o to nebudu u ní ani pokoušet.
To hodně záleží na tom,co mi ten člověk udělá.Když je to nějaká blbost,časem to dokážu hodit za hlavu.Když ale někdo zradí moji důvěru,končí.Buď se s ním přestanu stýkat nebo se bavím dál,ale už nevěřím.Můj problém je v tom,že si s lidma neumím věci vyříkat na rovinu,protože nemám ráda konflikty.S přítelem to problém není.S ním si umím vyříkat všechno,pohádat se a jedeme dál.Nevím,proč mi to nejde i s ostatními.Vím,že je to špatně,ale prostě to neumím.Asi nechci,aby mě pak pomlouvali a probírali,ale to stejně někteří dělají,takže tím škodím akorát sama v sobě,protože se tím uvnitř užírám.
to je těžká otázka... asi záleží, o co konkrétně jde, o koho jde a jestli vůbec TO jde oddělit od dotyčné osoby.
Jsem Byk, hodne dlouho TO kousu a pak TO lita a neznam se. Odpustit dovedu, zapomenout ne. A taky si chci cim dal tim min zasi*at zivot lidmi, ktere nemam rada a jen \"bych mela\".

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
14 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
6 hlasů

57 %
42 hlasů

16 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 74 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40