Období vzdoru je tady - diskuze

Tak u nás taky zabírá ignorace, nebo malé řeknu, ať jde za roh a přijde, až se uklidní. Zatím největší doslova amok chytla, když měla jít spinkat, nelíbilo se jí, že už se nebude dívat na pohádku, jindy nebyl problém odtrhnout se od televize, ale jeden večer trucovala, ale to si nedokážete představit co to bylo za hrůzu, čím víc jsem se snažila něco vysvětlit, tím víc ju to dráždilo a tím víc řvala, tak jsem znovu pustila pohádku, ale už o ní nejevila zájem, tak jsem ju odnesla do postýlky, no ale to už se teda vystupňovalo, a to už na mě bylo moc, tak jsem jí poprvé v životě plácla přes pusu, aby se vzpamatovala a ono to zafungovalo. Lehla a ležela jak přibitá. Pak jsem si to ale vyčítala, že jsem jak macecha.

chacha, i na vás došlo!četla jsem nějaký knížky o batolatech, musíš to brát tak, že on tímto způsobem dává najevo svoje emoce, jinak to neumí. a na každýho asi funguje něco jinýho - mám třeba kamarádku, která jen párkrát zopakuje, proč se malá vzteká (já vím, že nechceš do kočárku, chceš ještě běhat..), malá kývne a uklidní se. já sama se snažím situaci mírově uklidnit, odvést pozornost a tak, když to nefunguje, nechám ho být, on buď bez publika přestane nebo brečí dál, to pak za ním chodím a snažím se ho uklidnit.

Maty když se začne vztekat tak ho tak nechám a nevšímám si ho,když ani to nepomáhá,tak ho pak zavřu do pokoje,s tím,že až se uklidní tak ať přijde,prozatím to funguje.Jak se vzteká venku nechám ho být a nevšímám si ho,ale pokud ani to nezabírá,tak mu plácnu po zadku.

Tak já někdy ho plácnu přes zadek a někdy si ho nevšímám. Záleží na situaci.

My taky vzdycky nevime, co s tim, pac Maruska to nedelava, takze nemame zadne postupy.Vetsinou jsme evidentne tak znechuceni a v soku, ze ona toho radsi sama necha.

kdy malýho chytne rapl, tak jdu na to slovně,snažím se vysvětlit, když to nezaere, dám ho někam bokem a jdu pryč, on si tam povzteká a pak dojde a je klid. na veřejnosti, když ho nemůžu nikde zavřít, jdu na to slovně a když tonepomůže, pplácnu přes plínu, narvu do kočárku (auta) a ignoruju šílený řev.

Tak tohle období nám začalo už před nějakým časem a je to hrozný. Náš Ondra se příšerně vztekne a je mu jedno kde, klidně i někde venku. To potom řve jako tur, lehá si na chodník a vůbec nechce jít, jen leží a řve. To taky nevím, co mám dělat. Přiznám se, že mu přes prdku dávám, ale jak tady holky píšou, stejně to nepomáhá. Doma ho posílám do pokojíčku, že až se vyzteká a uklidní, aby přišel. Holt to budeme muset vydržet.

Mamka má pravdu,je to normální.Je to zkouška rodičovských nervů

no,mluvit jo,durazne...ale bit??? parkrat jsem ottik apleskla..a ted si sam zanadava,naplaca a zabrecime se nejvic osvedcuje metoda doma ignorovat,venku zkusit ukecat..a pak capnout a proste jit..za desiveho jekotu

Na tohle období se vyloženě těším .Nevím jestli máme nějaký předvoj, ale Anetka (14m) si občas dupne už teď - častěji si teda klekne nebo rovnou lehne a řve . Taky vzteky začne plácat rukama.. jojo a to stačí říct nene, tyty a už je to tady .

A počkoj bude to častěji. Ondra se taky umí vztekat a když se předvede je do zážitek. Doma to neřešim a klidně ho i zavři do pokojíku. Hodně záleží proč se vzteká a kde. Plácání nezabírá, spíš se snažím ignorovat a vysvětluju a vysvětluju.Nebo se snažím obejmout a udržet v náruči. Vždycky se musím smát, když se vzteká venku a já potřebuju jít, tak Ondra se mě drží za prst(já ho nedržím) vzteká se, ale šlape pěkně se mnou, nebo ještě za sebou táhne motorku.