Výchova, vztahy mezi sourozenci, aktivity, kroužky, mazlíčci dětí - nové diskuze

umí se podepsat

Tak Filip se umí už podepsat FILIP. Každý obrázek si podepíše. Mile nás překvapil na Vánoce.Hlavně nikdo ho do toho nenutil

Prsíčka

AHOJ holky,dnes přišla moje desetiletá dcera,že jí asi zase rostou prsa,že ji zase bolí.A že už jsou i vidět.Tak jsme se koukli,ale celkem nic. Jak jste to měly vy ? já si vzpomínám tak někdy kolem 13-14 let,že jsem něco pocítila,ale možná si to nepamatuju.Stejně mi to příjde ted všechno nějak dříve,i když to je asi normální,ale tak nějak líto,že z mojí malé holčičky bude slčna a všechny ty nástrahy,co ji čekají....Navíc vypadá,že se z ní klube docela dost pěkná holka,tak už se ted hrozím.a taky že na to nejsem moc připravená.Naštěstí to je proces pozvolný a několikaletý.

Táta

máme ted s naší 2,5letou Ádou problém-odmítá tatínka.Vím,že jsou takové ty přechodné období,ale dost mi to vadí.Nemůže jí obout boty,obléknout bundu,posadit do židličky,umýt ruce....Vše jen já.Někdy je to psycho,nestíhám,chci,ať mi s malou pomůže a ona si postaví hlavu a ne.A to nejsem žádná měkota,že bych jen tak ustupovala.Ani kočárek vézt nemůže,teď jsem si chtěla vzít dlouhý kabát,kozačky,sukni,no musela jsem jít v kalhotech,protože tatínek kočárek nesměl tlačit.Jinak vše v poho,prostě těžká závislost.Poradíte někdo,předem díky.

Nový pokojíček

Tak dnes jsme dodělali naší 2,5leté Adélce pokojík a teď už asi usnula.Jsem teda hooodně zvědavá,jaká bude noc,protože doteď se ve 3h ráno budila,v 5h chce mlíko,pak spí klidně ještě do 9h,ale už u mě v posteli.Tak držta palce,ať se už naučí spát sama a konečně celou noc!!

Hudební sluch nebo hluch?

Honzík dostal klavírek,myslela jsem,že bude nadšený a bude hrát podle not.Ho to,ale moc nebavilo a po dukladném prozkoumání tlačítek zjistil,že když se jedno zmáčné hraje to samo,tu písníčku které číslo zmáčkne.Tak jsme dělali soutěž,kdo pozná písničku.A Honza nepoznal nic i když je zná ze školky.Zato Zuzanka né jenom,že všechny poznala,ale naučila se i slova,když jí je Gabka párkrát přečetla.Jenom si dělá jiné závěry.Třeba v písníčce-Mámo táto...která končí-pustíme tam koucoura ten tu myšku vyštoura.Tak ještě dodá-mámo,táto v komoře zustal kocour.

před pár dny jsem tu psala, jak se moje děti hrály na těsto a na váleček. Dnes si vymyslely další originální hru - na "Rychlé špunty"

žárlení

Máme 2,5roční a 9.měs.holky a už si nevíme rady.Ta starší žárlí n mladší,bere ji hračky,kouše ji do prstíku,schazuje ji na zem,neposlouchá nás,.......Domlouvání nezábírá.Dáme ji do postýlky,řve,že bude hodná a pak se to opakuje.Když ml.spí tak je jako andílek,jen ji vidí,úplně se změní.Zkusili jsme se jí i víc věnovat,ale nic.Taky občas dostane na zadek.Nemáte některá zkušenost,jak se z toho nezbláznit?

Tak jsem se dneska zase pěkně zasmála - naše děti si dokážou hrát úplně na všechno, už se ničemu nedivím, jen se koukám a bavím. Tak dnes to byla hra na těsto a na váleček - Martínek si lehl na zem - jako že je těsto a Gábinka se přes něj válela - jako že je váleček. Oba se u toho smáli jako 2 blázni. Takové radovánky jsou u nás na denním pořádku.

Ach jo

Už se mě snaží ten 20měsíční prcek balamutit a docela mu to jde.Pár dnů jsem ho chválila jak je šikovný,oběd snědl sám,celý a v docela rozumném čase.Vždycky za to samozřejmě vyžaduje čokoládu z Adventního kalendáře.No a já mezitím v klidu nakrmila Jitušku.Ovšem včera mě to nějak nedalo a nenápadně jsem ho sledovala.Pacholek jeden mizernej on tím jídlem krmí čuby.Když vidí že na něj koukám,tak sousto na vidličce skončí v puse.Ale jakmile zjistil,že ho nesleduju,tak vidlička s potravou skončila pod stolkem kde si jí obratně vzala jedna z čub.A asi má z těma čtyřnohejma bestiema nějakou dohodu,protože zatímco jindy by se holky hádali,tak v tomhle případě jsou úplně potichu a poctivě se střídají.Přiznám se,ani jsem nenadávala.Jen jsem vyhnala čuby na chodbu a přemýšlela proč já vlastně vařím.

Občas mě napadne...

... že bych mohla Aničku něčemu naučit , a tak jsem jí ukázala jak si může ráno svléknout pyžámko,je to na cvočky a tk mi jako pomáhá.Po obědě vážně spí jen tak aby se neřeklo,když už tak si jen natáhne pupíček a za půl hodinky jí vyndavám a je po odpočívání.no ale včera nebo předevčírem jsem jí uložila v pyžámku,má totiž takový drastický masochistický způsob jak mě okamžitě donutit jí vyndat z postýlky. a to že si trhá nehty na nohou.No a v pyžámku to není možné,protože to je overal.A tak jsem jí tam teda uložila,a za pět minut slyším "Anička čulá" ,tak jsem si říkala jak je to príma,že si i přes plínku uvědumuje že čurá ,ale nedalo mi to a nakoukla jsem. Anička si svlékla pyžámko(jak jí to maminka vtipně naučila...) a taky plínku a vyčurala se do postýlky,no tak jsem jí pochválila,jak je šikovná za to pyžámko a měla trochu přednášku o tom pomočení.A bylo po odpočívání

a opet "chozeni"

Holky moje, neda mi to a musim napsat. Violka vazne nekolikrat behem dne popadne zidlicku a chodi :-)Ale hlavne ze ruce uz chodi tak,ze ji nedrzim, jen ji dam 2 prsty, ona se za ne chyti a jde!!!!!!Kdyby padala, tak chytnu,ale jinak se drzi jen ona. A uz leze po celem byte - i do predsine - to bylo predtim tabu - na skviru otevrene dvere uz si umi otevrit a zmizi.Dneska jsem se ji strasne lekla kdyz za mnou za par vterin prilezla na zachod - uplne jsem vyjekla ( chudacek sebou cukla)Taky se ucime lezt pozadu z postele.Akorat se neumi sama natocit nozickama ven.Kdyz ji ale otocim, tak uz sama sleze - zacne se odstrkovat dozadu a pak kdyz citi pod nozkama prazdno tak se zase chyti matrace. je to moje kocicka.Dosahne uz i na takove zidky a i na kraj stolu, tak musim vyklidit.Akorat je cela nejaka omlacena a ja ani nevim jak si to dela -ale na celicku ma takove ruzne male modrinky.Omlouvam se, ale chtela jsem se strasne moc podelit - dela mi radost

Umřelo nám morčátko

Přitom mu nic nebylo. Holt už bylo starý - aspoň pan doktor to říkal (nesli jsme ho na veterinu, aby ho nechali spálit - neměli jsme ho kam jinam dát). Ale bylo to hrozný. Přišli jsme dneska s Kubíčkem do obýváku, že zvířátka nakrmíme (máme ještě králíka a dva osmáky). A já na Pištu tak koukala a nezdál se mi. Tak mu povídám - copak ti je? A on mi i něco odpověděl. Tak jsem ho pohladila a nasypala mu papání. A on si k tomu jen tak čuchnul a nic. Tak si říkám to je divný. Znovu jsem ho pohladila, on zase něco povídal a pak se prostě natáhnul na bok, chvíli s sebou tak škubal a během minuty přestal dýchat. No brečela jsem jak malá. Ještě teď mám slzy na krajíčku. Měli jsme ho 3 roky a byl to člen rodiny. Nejvíc mě dostalo, že si prostě počkal až tam přijdeme, aby se s námi rozloučil. No jediný, co mě může těšit je, že se u nás měl dobře a že ten jeho konec netrval dlouho a nic ho nebolelo. Bude mi chybět.