Výchova, vztahy mezi sourozenci, aktivity, kroužky, mazlíčci dětí - nové diskuze

Vzdor

Ahoj,mám 2 roky starého syna Matěje a chodíme pravidelně cvičit.Bohužel už dvakrát odmítl cvičit,vzdoruje a vzteká se.Neposlouchá a už nevím,co sním.Ostatní děti cvičí a my ne.Takže jsem začala používat metodu přes zadek.Doufám,že to zabere a toto období skončí.Máte někdo podobný problém?Jak ho řešíte?

Jedináček

Nevím, kam to mám napsat, tak to dávám sem. Náš malej bude mít dva roky a já si nejsem jistá, že mu chci pořídit sourozence. Není mi ještě ani 25. Ale o tom to není, prostě se mi do druhýho dítěte ZATÍM nechce. A co je kámen úrazu? Z každé strany pořád poslouchám, že bude chudák, že jsem blbá, že minimálně dvě děti.. Už mi to leze krkem- do toho se do mě naváží i manžel a já tím tuplem druhý nechci. A další, co mi každý vyčítá, že bude rozmazlený. Ale já si to nemyslím. Myslím si, že syn bude takový, jakého si ho vychováme. Je tady vůbec někdo, kdo řeší stejný problém? Nebo respektive neřeší a má vyřešeno? Možná, že mi za pět let přeskočí a to druhý dítě si pořídíme:o)

Jsem v koncích

Mám 7 měsíční dceru. Nevim už co s ní a nemám žádnou kamarádku s takhle starým dítětem,většinou jsou ještě bezdětný,tak se jdu radit s váma. Ona prostě nevydrží ani minutu beze mě. Od začátku se jí hodně věnuju, vyžaduje abych byla s ní, tak se snažím být co nejvíc,ale tohle už je moc. Teď jí jen položím ještě neudělám krok a už řve. Dřív vydržela aspoň pár minut,ale teď brečí hned a až hystericky i se slzama a má vádrž. Chce furt nosit, jsem hotová psychicky i fyzicky a doma je bordel a manžel si myslí, že jsem líná. Včera i dneska jsem se z toho už rozbrečela,nevim co dělám špatně. Do toho je každý krmení boj a v noci tak 3x-4x kojim a často jsem vzhůru i častěji abych jí uspala. Nemáte nějakou radu? Asi jí nechat vyřvat co? Nedokážu to ale poslouchat dlouho, ona fakt řve hrozně. Díky.

Introvert

Holky máte taky někdo doma dítě - introverta? Já jsem žila v blahé nevědomosti, že mé děti jsou kontaktní a že se rády předvádějí, ale včerejšek mě vyvedl v omyl. Lucku jsme zapsali do gymnastiky Chodí tam měsíc a my jako rodiče jsme tam neměli být.Takže jsem se až včera, kdy jsem jí poprvé viděla posledních 10 minut vevnitř, dozvěděla že si tam hraje sama v koutku, válí si sudy apod. ale s dětmi to ne. P. trenérka jí chce začleňovat, ale Lucka nechce (bolí jí hlavička, nožička, chce se jí čůrat apod.)Gymnastika se samo platí, tak jsem zjišťovala ve školce, jak je to tam. A tam se taky moc nechce začleňovat. Je to introvert se vším všudy. Doma mi předvádí, co se naučila, ale holky - ona to má jen okoukané, ona ve školce apod.vůbec necvičí, netančí a zkouší si to jen doma. Takže doma si je jistá a venku se stydí a sedí v koutku. Asi...Doma působí jako extrovert a docela tvrdohlavé zlobidlo.Tak jsme to s manželem probrali a dohodli se, že jí nechceme do gymnastiky nutit, ale zároveň ji přece musíme ukázat, že ikdyž se jí něco nechce tak to přece někdy musí udělat. Nebudeme jí přece přihlašovat do kroužku a když se to paničce nebude líbit, tak zase odhlašovat. Co mám dělat? Gymnastika ano nebo ne? Nutit ze začátku nebo nenutit. Mám dojem, že když si tam najde kamarádky, tak to bude o něco lepší. Poraďte prosím

Obdivuji ty co mají dvojčata a nebo dvě děti rychle po sobě

Sice je asi pravda, že starat se o své vlastní děti je jiné, než když máte jedno půjčené, navíc člověk si časem asi zvykne na všechno, ale i tak. Vyzkoušela jsem si starat se o dvě skoro stejně staré děti - jedno své skoro dvouleté a jedno půjčené od bráchy, o dva měsíce starší. Venku to ještě šlo, pokud zrovna jeden nemizel s motorkou za rohem a druhý v tu chvíli se chystal vlézt do kaluže, kde by mu bylo asi tak po kolena vody. Ale pak je oba přesvědčit, že bychom už mohli domů, uklidit všechny věci, trochu otřít ruce, a nahnat do baráku, to už byl docela výkon. Doma zout, vysvléct, oba na nočník, umýt ruce, vylít nočníky, obléct na doma, nachystat večeři, mezitím je přesvědčovat, že hlady za tu chvíli než se to ohřeje neumřou. Uf. Při večeři pak konečně chvíli klid. Po večeři pak relativně taky, pokud se zrovna neprali \"do krve\" o hračku. I večerní koupání byla docela zábava. Sice jsem je koupala naráz, ale pak jeden z vany, utřít, čekat než vytáhnu druhé z vany. No byla jsem ráda, že maminka mezitím přišla a na oblékání do pyžamka a uspávání už jsem měla jen své dítě.

Pláč v kočárku!

Ahojky, mám dvou a půl měsíčního chlapečka a poslední týden se nechce vozit v kočárku. Připadne mi, že se chce chovat. Když ho vytáhnu do náruče je klid, ale jakmile ho položím do kočáru začne pláč a řev. Vydržím s ním venku maximálně hodinu a musíme domů. Už jsem zkoušela dát sřechu dolů, aby viděl (to zabralo na chvíli), hračky na kočár, prostě nezabírá nic. Jak ho mám přimět, aby se mu tam líbilo. Mějte se krásně

Jenom bych se chtěla poptat: Je normální, že dítě ve 2 letech dělá to co náš Honza? Co dostane na hraní, hned to staví do řady, ať už vedle nebo za sebe. Je jedno, co to je, o víkendu jsme byli u tchýně, tam mají takové ty okrasné malé dýně, tak je přenášel na trávu a podle velikosti skládal vedle sebe, včera dokonce vzal z talířku 3 poslední rohlíčky a naskládal je do řady za sebe na stůl, s autama místo aby jezdil staví kolony... Takto bych mohla jmenovat a vzpomínat do nekonečna. Svádíme to na to, že já jsem takový \"punťa\" na komínky a přesné místo pro každou věc, tak že si to pamatuje z těhotenství... Dala jsem do galerie pár fotek (to je jen zlomek z toho, co máme nafocené, víc mě jich tam vložit nejde, manžel chce kvalitní fotky, tak fotí na to největší rozlišení). Snad nám z něho neroste nějaký pedant.

Barunky kroužek

Včera jsem s hrůzou zjistila že jsem ještě nezaplatila Báry kroužek moderního tancování.Tak jsem šla s ní a holky....já koukala,Barunka je tam jedna z nejlepších.V porovnání s ostatními jí to fakt hodně šlo.Já vím že to vypadá jako chlubení,ale předesílám,že Baru není moc šikovná ani v oblasti umění(malování,zpívání,keramika atd) a vlastně ani ve sportu,plavání,běh,jízda na kole,kol.brusle,a ostatních.Zkusily jsme teda ten tanec.nejen že je vážně hodně nadšená ale pozorovala jsem je oknem do tanečního sálu a byla na ní opravdu hodně pyšná.je to něco jako bývalo UNO a nebo dnešní roztleskávačky.MÁM Z NÍ RADOST

Jsou připraveni na krutý svět

Tak jsem dneska pozorovala potvoráky v akci.Servali se o jedno auto(máme jich doma asi 20,ale těch 19 v tu chvíli nebylo vzato na milost.)Auto původně ukořistila Jitka,ale Jirka jí ho po chvíli vyrval(přeci jen je znát že má o něco větší sílu).Než s ním stačil odejít Jituška mu velmi šikovně podrazila nohy a Jirka jak padal tak jí stačil strhnout sebou.Pak už předváděli řecko-římský zápas a snažili se jeden druhého zalehnout.Víc řval ten,co se zrovna octl dole.Když už se to nedalo poslouchat,šla jsem sundat zrovna vítězící Jitku z řvoucího brachy(o auto už v té chvíli vůbec nešlo) a zakázala pokračování.No a Jirka který se zbavil zátěže si sedl,popadl první věc na kterou dosáhl a po Jitce jí hodil.A co mě překvapilo,ta malá potvora jak viděla napřahujícího se bráchu,tak okamžitě odvrátila hlavu a velmi profesionálně se kryla rukou.Tak jsem si jen tak pomyslela,že má docela dobré reflexy a určitě se jí budou hodit.

Už nemůžu

Ach jo holky, tak jak jsem tady Markétku pořád vychvalovala jak je hodná holčička, tak mi nějak začala přerůstat přes hlavu. Hlavně po tom návratu z Anglie. To víte, tam se děti nebijí, vše mají povoleno a i v tomto duchu zřejmě bude vychovávat kamarádka svou 15měsíční dceru. Ta Markétku několikrát pokousala, jednou na hrudník až tam měla dost velkou modřinu a samozřejmě jí nikdo nic neřeklo..jen že se to nesmí.No a Markétka zkouší co vydržím, od návratu je vzteklá, kvůli všemu řve, se vším mlátí, je hysterická a já se to snažila přecházet, ale teď ráno mi už došlo trpělivost a dostala na zadek..opravdu to co předvadí, je mi z toho mizerně. Tak moc, že jsem odešla snídat do patra a ona je dole s babičkou a pořád slyším jak se vzteká. Ona si pořád tak vymýšlí, něco chce, když to konečně dostane, tak to zas nechce, začne dělat scény a já už nevím co s ní..Jsem unavená, teď by to tak chtělo ten mužský element. Někdy mi připadá, že ze mě samotné má jen srandu..

sousedovic - musim pochvalit...

..snad to nezakriknu.Tak jak jsem tu psala prispevek o tom sousedovic hochovi,co nekolikrat malem hodil Viole basketak na hlavu,tak musim uznat,ze se o moc zlepsil.Docela jsme uz parkrat podrbaly ( se sousedkou a deti kolem pobihaly.Smaozrejme,ze porad si s ni jeste chce kopat kopacakem jako s velkou a rozciluje hoze to Vio \"nepochopi\" a furt zveda kopacak rukama ale k zademu incidentu uz nedoslo. Take jsem vypozorovala,ze jeho mamka uz to nebezpeci vic vidi a upozornuje ho dopredu,ze s holcickama a takoveho veku si musi hrat jemne a opatrne,aby ji netrefil a neprejel trikolkou a tak.A on docela reaguje.Me take porad monitoruje co ja na to a je uplne evidnetni,ze kdyz na nej promluvim s usmevem, podekuju mu za neco, nebo se za Violku omluvim,tak uplne roztaje.Jako takhle - divokej je furt,ale uz dava na Vio trochu vetsi pozor.Takze i potom co tady ctu..MUJ NOVY POZNATEK JE..ze je to i hodne o tom, jak dobre to jine dite nase batole zna,kolikrat se videli.Poprve je to casto karambol,ale jak si jakoby to ditko na toho dalsiho \'vetrelce\" zvykne, tak najednou pookreje.Ted violce i mava a tak.Vio je bohuzel totiz prdla a za vetsima detma se zene nejradeji a uplne naplno a ma zavislost na jakemkoli mici v okoli ( jestli je jeji ji nezajima).Mrnata ji nebavej. No aspon z ni bude \"zelezna zena\". Na hristi do ni pri pobihani vlitnul asi 6 letej kluk,sejmul ji a ona hodila peknou drzku.Nastesti ale do travy,tak jsem se nedesila.Plakala,ale spis byla asi ukrivdena a prekvapena.Protoze to uz ale bylo podruhe co ten samy kluk do ni vlitl.Tak jsem se houfu deti razne zeptala, jestli muzou byt vic opatrniNato kluk sam od sebe prisel,Violku pohladil a rekl promin.To bylo az dojemne.Oni ty batolata asi opravdu v zapalu hry nevidej

Jak se zachovat

Občas si chodím hrát u nás za barák. No a chodí tam ještě jedna mamina s předškolníma dětma. No a ten její syn, je takový divoký, a navíc je všechno jeho a nic nepůjčí. Vysype si hračky na písek, a jde pryč, ale ve chvíli kdy si syn něco vezme tak je hned zpátky a bere si to. Jeho matka do toho nezasahuje. Problém je, že ale on si klidně půjčuje naše věci, a mi to teda vadí. Ale pořád nevím jak se zachovat. Většinou mu to seberu s tím, že on nám taky svoje hračky nepůjčí. Udělaly byste to taky tak?