Obdivuji ty co mají dvojčata a nebo dvě děti rychle po sobě - diskuze

Ahojky,jak píšou holky, je to o organizaci a hlavně o tom jak Ti kdo pomůže. Můžu z vlastní zkušenosti říci, že nejhorší jsou cca první 3 měsíce. My jsme měli strašné bolení bříška a zácpu, takže jsem mnohdy nad nimi plakala. Ale pokud nejsou žádné závažnější porblémy jde to. Ale domácnost a vše ostatní musí jít stranou. Postupně vše zase začlěňuješ zpět. Nejhorší pro mě bylo je nebrat na ruce a nechovat, nenaučit je, že přijdu a vezmu na ruku pokaždé když zabrečí. Občas jsem je nechávala vyřvat, mudra říkala, že max však 15 minut a tak jsme to doržovali. Kluci tak poznali, že nepřiletím hned. Záleží také na tom jací jsou povahově. Některá miminka si vystačí hrát sama, některá vyžadují více nebo max pozornost. Musím pochválit manžela, ten mi pomáhá, protože hlavně večer už padám na pusu únavo, takže koupání a krmení je záležitost obou. Klukům bude 8 měsíců, už si sami dokáží hrát a zabavit se, vnímají se a ví, že mají \"bráchu\", což ostatně o sobě ví od doby kdy byli v bříšku. Když se poprvé na sebe koukali, sahali na sebe .. no obrečela jsem to. Je to moc náročné mít dvojčátka (děti brzy po sobě), ale jde o organizaci a pomoc. Nejhorší pro mě snad bylo, když jeden musel čekat na krmení ... a řval. To prostě tak \"musí\" být, já jsem nekojila a kluci se mi u pití kuckali tak jsem si je netroufla krmit najednou, to až později. Dvojče musí prostě pochopit, že \"musí\" počkat. Přeci jen má maminka jen dvě ruce. Ale já jsem moc šťastná, že mám dvojčátka. Jsem sice unavená, ale zvládnout se to dá. Šílené je také vypravování ven, kdy nesu do kočáru jednoho pak druhého a pak i věci ... no šílené, lítám nahoru a dolů jako blázen. Jinak o rekaci rodiny a okolí bych mohla stejně jako Liberte vyprávět romány. A to mě docela \"bolí\". I když si říkám, že dvojčátka nadělí Pán Bůh pouze silným lidem. Tím, ale nechci zlechčovat to, že jedno mimi je pohoda. Nerada bych, aby to takto vyznělo. Někdy je jedno mimi horší (když hodně pláče, bolí ho bříško, nepapá jak by mělo, špatně spí)apod. než trojčátka :-( Přeji všem pevné nervy.

taky obdivuju maminky dvojčat... a ty co mají děti hned po sobě. musí to být děsný záhul. kamoška má 8 měsíční dvojčata kluky a 4 letou holčinku. je mi jí někdy strašně líto,jak jí to dává zabrat až brečí

Není to tak hrozné.Ja jsem taky chtěla dvojčatka a nakonec mám děti po sobě,že se ještě potkali s plínkama,kočárkem atd.Ted po letech je to paráda,když si spolu hrají.Je to jen o organizaci.A o přihmouření očí.Potíže začínám mít až ted jak jsou větší.A začli chodit do krožku,ted to chce hodně přemýšlet,abych to zvládla být na dvou místech součastně.

Já bych to taky nezvládla. Hlídala jsem jen chviličku na zahradě svoji tenkrát cca 9m Marušku a kamarádčinu asi rok a čtvrt Amálku. Skončilo to tak, že jsem držela v jedné ruce zuřící Marušku, která chtěla lozit po zemi, ale tam nemohla, protože bylo po dešti. Druhou rukou jsem držela za gumu od tepláků Amálku, která vylezla na zahradní stolek a hodlala spadnout dolů. Kdyby nepřišla maminka 2, tak by si určitě jedna ze slečen nabila hubu.

jj,jde o cvik a nějaký systém,věci které děláš stále stejně,automaticky,pak to ani nepřijde divné

Jak správně píšeš jde jen o cvik.Venku se naučíš velmi rychle šilhat i za roh,smíříš se s tím,že aspoň do jedné louže během procházky spadnou,rvačky doma celkem přestaneš řešit pokud nedosáhnou decibelů které naznačují že už jde o život,no a při koupání je vyplavená koupelna celkem běžný jev.Chce to pak jen rychle jednoho drapnout a vyrvat z vody než mu dojde co se děje.Ten druhej tam spokojeně vydrží.A uspávání už je hračka.