Porod - nové diskuze

Dnes jsem tady ještě neviděla sexycumacka.Nerodí už náhodou?

čauves holky

Tak už máme holčičku. Tak jsem naposledy psala v sobotu kdy jsem psala že mám bolesti po 10 minutách a nespala jsem do půl třetí do rána.PAk to přešlo, v neděli mi začali bolesti po 8 minutách a nespala jsem do 4 do rána, nijak se to nezhoršovalo ani nezlepšovalo ale rozhodli jsme se že to zkusíme. Sestra mi řekla, že jsem na 4 cm otevřená a že to bude rychlý porot. No holky bolesti jsem měla, ale že bych se cítila na porod to teda ne. No ale tak jsem se připravila a došla rovnou na porodní sál kde už čekal manžel. Tam nás nechali asi hodinu a půl kde jsem se dootevřela na 7 cm. To jsme si ještě dělali srandičky, potom sestra prohlásila, že se to trochu zabrzdilo, že mi bude muset dát kapačku. Tak jsem ji dostala, no a během 10 minut jsem se otevřela na 10 cm už teda v šílených bolestech no a malá byla za chvilinku na světě. Takže ve 4 ráno jsme vyjeli o půl šestý jsem byla na sále a v 9 byla malá na světě. Vážila 3330g a měřila 51 cm. Sice jsem dost krvácela, ale to se vyřešilo. Takže já můžu říct, že jsem kolem porodu jen prošla, protože ty skutečný bolesti jsem měla těch 10 minut. Manžel zůstal až do konce a byl šťastnej a na sebe hrdej že u toho byl. Dcerka se jmenuje Štěpánka a je strašně zlatá pořád se usmívá. Doufám, že budu dobrá mamča a zvládnu to je to mazec hlavně když člověk neví co se děje a pobrekává. Takže to je asi vše dneska nás pustili. Holky vím, že je to jiná kapitola, ale už mám problémek. Mléka mám hodně moc malou kojím plně, ale neříhá si, můžu s ní chodit 15 minut pohupovat a nikdy si nekrkne a pak má občas bolesti bříška. Nevíte jak na to nebo nějaký fígl?

Sexycumacek

Ahoj Verčo, ty už to máš taky "za pár", tak se drž, myslíme na Tebe, takže já tipuji 23/8, to u nás bude velká oslava

Už rodil kikisek?

Pokud ne, držím palce

Balada to nebyla,ale šla bych zas

Druhý termín porodu jsem měla 11.4 ještě 16. se nic nedělopan doktor už mě tedy s žádankou vyslal do porodnice.Tam zkontrolovali srdeční ozvy (které byly v pořádku) a změřili mi tlak,ten už v pořádku nebyl,začínal být astronomicky vysokej.Ten den mě ale ještě poslali domů s tím,že mám přijít druhý den,na lačno a v 7 ráno kvůli krevním odběrům Takže jsme ráno s manželem zase stáli v pozoru v čekárně a čekali co bude.Paní doktorka prohlídla prcka UZ a rozhodla,že už přenáším moc dlouho,takže mu trošku pomůžou.Vyplnili jsme papíry,já si lehla na předporodní a čekala na zátěžový test,ten probíhal dobře tak mi paní doktorka zavedla tyčinky na otevření porodních cest.To už moc příjemné nebylo.Asi v11 večer se začalo něco dít.Nastoupily bolesti a to hned po šesti minutách,za dvě hodiny už byly intervaly čtyřminutovéAle pořád jsem nebyla dost otevřená.V 8 hodin ráno už mě vyslali na porodní pokojíček,zavola jsem manželovi,že už to bude (moc chtěl být u porodu).Porodní asistentka na mě koukla a konstatovala,že rodit ještě rozhodně nebuduUložili mě na porodní jipku a čekalo se (upozorňuju,že už jsem druhý den nejedla,protože se čekalo,že budu rodit)Ležela jsem ještě celý den na monitoru a musela jsem už asi vypadat hodně špatněznovu mě přemístili do porodního boxu.Sestřička mi střihla vodu (všichni mě strašili jak strašně to bolí,já cítila jenom teplo co se mi rozlilo na zadku)Potom zavedli do dělohy nějakou sondu (dává se na hlavičku miminka),za chvíli přišel pan doktor a řekl,že mají nový specialní monitor,který hlídá úplně všechno (samo,že taky nitroděložní)člověk by řek,že to věčný postrkování toho našeho drobečka vyžene ven,ale ono nééééPotom už se mi to přestalo líbit,doktoři se u té nové bedýnky střídali jak na běžícím páse,nakonec jich kolem stálo 5 a přidal se sám pan primář.Rostíkovi se začalo špatně dýchat,(kdo by se divil,když už ho 20 hodit mačkala děloha a nikde žádné světlo)Já už byla taky hodně unavená,takže když přišel pan doktor a řekl,že to bohužel vypadá na císařský řez,byla to pro mě skoro dobrá zprávaJeště jsem si stihla usmlouvat jen lokální anestezii,(spinální na epidurální už nebyl čas)a jelo se.Taťka mohl s námi,ale raději zůstal venkuDostala jsem injekci a asi už za dvě minutky jsem necítila nohy,pak to šlo hopemKdyž jsem slyšela ten hlásek,byly všechny bolesti a trampoty zapomenutya když jsem ten uzlíček viděla,byla jsem si jistá,že máme nejkrásnějšího syna na světě(to asi každá znáte)miminko mi sice hned nenechali,protože se musí po spinálce 24 hodin jen ležet,ale nosili mi ho na krmení a taťka ho přivezl na celé návštěvy.Přesto bych se nerozhodla jinak,stálo to za to prožít při plném vědomí od začátku do konceRostík měl 51cm a 3150g,koukali jsme na něj s manželem a věděli,že tím začala nová kapitola našeho života.Jsou to teprve necelé 4 měsíce,ale připadá nám,že jsme vždycky byli MY TŘI

liberec

Ahoj holky, nerodila jste náhodou některá z Vás v Liberci? Mně to čeká a zajímalo by mě jestli jsou tam doktoráci v poho, Já z toho mám strach. A to jsem se rozhodla že půjdu bez epidurálu, tak snad to vydržím. nebo jsou hustý a móóc chytrý?

Kitty - termín porodu 8.7. a ještě se neozvala

To je divné že se ještě neuzvala. Jinak ani nevím která maminka je na řadě. Na tu radostnou událost

Holky moje,já jsem ještě stále celá .Už vážně ale nemůžu,už je toho nějak na mě moc.Ráno jsem se neudržela a musela si ulevit brečením,pořád jen čekat,čekat,čekat!!!!Zítra jdu do poradny do porodnice tak se tam prý semnou domluví co a jak dál.Držte mi palečky,jinak se jdu léčit.To čekání je fakt nejhorší,mějte se moc krásně,papa.

Tipneme si Ivu?

Dala bych to na neděli 15.7.

Pohoda před, při i po....

Ahoj, taky přispěju troškou do mlýna... Svého manžela jsem poznala den před Štědrým dnem a okamžitě jsme si padli do oka - já byla po rozchodu a on se chtěl zrovna rozejít s partnerkou... V únoru jsme se k sobě nastěhovali, ale už předtím jsme zatoužili po miminku, i když to bylo hodně, hodně bláznivé a rychlé ... Nikdy jsem nic podobného nezažila, a do té doby jsem se na dítě moc necítila... Hned ( na Valentýna ( se mi podařilo otěhotnět ), a já byla moc šťastná. Těhotenství probíhalo v pohodě, jen první týdny lehké nevolnosti, jinak vůbec žádný problém. Všechna vyšetření v pohodě, přibírala jsem přesně 1kg měsíčně a těšila se na naše překvapení ( pohlaví jsme nechtěli znát ). Termín jsem měla stanoven na 9.11... v noci 7.11 mě ve 4 hod probudilo vlhko ... v kalhotkách. Říkala jsem si, že to asi bude výtok, a nepřikládala tomu velký význam, protože to vypadalo, že budu přenášet. Dopoledne ze mě stále něco vytékalo, voda byla růžově zbarvená, a já začínala mít pocit, že možná dnes to bude ten den D. Celé dopoledne jsem ještě vařila, myla nádobí, uklízela a DOKONCE SI TEPRVE BALILA TAŠKU DO PORODNICE !!! Prostě jsem myslela, že budu přenášet, a tak jsem sbaleno jednoduše neměla!!! Jo, jsem praštěná... Když jsem měla zbaleno, už se mi trošku třásly ruce... tušila jsem, že se blíží ASI porod. Kontrakce jsem neměla, jen pořád lehce vytékala tekutina. Vzala jsem si kabelku ( sbalenou tašku do por. jsem nechala doma , na nástěnce lísteček manželovi, kde ji případně najde, až se vrátí z práce ) a jela do porodnice. Na příjmu mě vyšetřili a nevěděli, zda se jedná o plodovku nebo ne, přesto si mě pro jistoti nechali na čekacím pokoji. Sestra se divila, že jsem do porodnice přijela sama autem , a když na to teď vzpomínám, byla jsem asi opravdu cvok :-) No, sepsali jsme přijímací papíry, mezitím se zjistilo, že mi opravdu odtéká plodovka, a že si mě tam už nechají.... Dopadlo to tak, že večer za mnou dorazil manžel, dovezl mi tašku, dostala jsem 3 infuze s antibiotiky a já se pořád ptala, jestli mě teda pustí domů, nebo ne... celou noc mě sledovali a vyšetřovali ( v noci jsem měla pouze asi 3 slabé kontrakce a ráno mi zavedli 1 a 1/2 tabletky na vyvolání. Do té doby bylo všechno v pohodě, po zavedení vyvolávacích tabletek mě ale čekalo 7 hodin silných a bolestivých kontrakcí - vůbec jsem se neotevírala, od 8 hod do 14 hod jsem se otevřela jen na 4 cm - Když jsem si myslela, že už to nevydržím, protože jediná poloha, která byla alespoň trochu snesitelná, byla na míči ( opřená čelem o kuch. linku ), a kdy už jsem i na manžela byla protivná, poprosila jsem o epidurál, který jsem původně nechtěla. Zavedení proběhlo bez bolesti, a já se najednou jako zázrakem otevřela na 8 cm!!! Pomohl ten epidurál. Pak už to šlo jako po másle. Sestřičky mne chytily za ruce, dovedly na sál, položily na porodnické křeslo, po přípravě jsem najednou pocítila nutkání na tlačení. To už jsem mohla tlačit, manžel mě držel za ruku, já třikrát zatlačila a porodila hlavičku, pak ještě dvakrát, a porodila i ramínka a zbytek tělíčka. Vůbec mě to nebolelo, jen jsem cítila vylézající tělíčko. Když mi položili na bříško toho zakrváceného, ale nádherného chlapečka, byla jsem absolutně šťastná, a nemohla tomu uvěřit.Manžel mi pomohl strašně moc tím, že při tlačení mi řekl, že jsem šikovná a jde mi to dobře.... byla jsem moc ráda. Placenta vyšla sama, a šití bylo taky v pohodě, díky epidurálu jsem se prostě vyhnula jakékoliv bolesti... u šití jsme dokonce se sestrami a manželem sedícím naproti té " řezničině" vtipkovali Hned druhý dne jsem říkala, že jdu klidně rodit hned znova... Teď je našemu rošťákovi 8 měsíců a je to to nejkrásnější, co mne v životě potkalo. On je velký pohodář a smíšek, celá rodina se v něm vidí. Všem přeji pohodové porody a mějte se

Můj první, krásný porod

Celkově mé těhotenství bylo až neuvěřitelné. Prý jsem otěhotněla na prvního máje - jéé, z lásky, zjistili jsme to až na den dětí. Přesně, což už mi bylo nějaké podezřelé. Kdyby mi někdo řekl, že budu rodit na Valentýnka, tak mu ani neuvěřím. A ono fakt. Až do šestého měsíce jsem pořád zvracela. Nemohla jsem přijmout ani sousto. Chtěli mě poslat do nemocnice na kapačky, ale nechtěla jsem doma nechat manžela samotného, už tak to všecko těžce nesl, tak jsem se snažila, co to dalo. Byla děsná vedra, takže vydržet to byla muka! Břísko mi vůbec nerostlo. Už jsem se bála, aby miminko bylo v pořádku. S jídlem jsem bojovala každý den a na záchodě jsem už byla jako doma. Jen si tam ustlat. Termín porodu mi neustále zkracovali, takže nakonec to byla půle ledna. Když se blížil termín, pořád se nic nedělo. Dokázala jsem ji nosit až do 14. února, asi se jí moc ven nechtělo. :o) Ten datum byl už posledním termínem! V nemocnici se ještě ke všemu malovalo, tak jsem měla ten nejmenší pokojíček s malinkatým okýnkem. Jak probíhal porod?Vzhledem k tomu, že jsem měla streptokoka, nasadili mi antibiotika, hned na to kapačky. Prý tak za půl hodinky bych mohla ucítit nějaké ztahy. Jo, tak ty přišly asi za deset minut, nejdřív tak jakože trošku, pak už to bylo strašně silný, pořád jsem volala doktora, že musím tlačit, jinak to nejde. Nevěřili tomu, ale max. 5 jsem pořádně zatlačila a naše Adrianka byla se vším všudy za 20 minut venku. Potom mě ale zašívali asi tak stejně dlouho, dali si opravdu záležet. Když mi ji položili, nemohli jsme uvěřit tomu, jak je velká. Když jsem šla do porodnice, měla jsem bříškko jak v 6 měsíci těhotenství. A Adrianka měla 54 cm a 3700 g. Byla veliká, nafouklá, červená, ale nádherná. :o) A to jí zůstalo... Tak takhle probíhal můj porod. Těšíme se s manželem na další mimino. Porodu se nebojím, nic mne nebolelo ani během, ani potom, ale bojím se, že když to bylo tak rychlé, že porodím někde po cestě, třeba právě do porodnice.

Porod v termínů

Můj termín porodu jsem měla 25.5, a taky že jo. Vojtíšek začal dávat o sobě vědět o půl druhé ráno.Nastoupily křížové bolesti zad, a to bylo něco.Tak jsem zbalila věci a manžela a hurá do porodnice. Tam si nás už nechali.Bolesti byli šílené a ještě jednou šílené.Když to všechno shrnu, Vojtíšek se narodil v 8.44, jeho váha byla 3.840, a to já jsem takové chrastítko a meřil 53cm.Zažila jsem si šílené bolesti, napíchnutí plodové vody, a nakonec i cévkování.Ale jak se všude říká:když vidíte to svoje krásné miminko, navšechno ihned zapomenete.Šití po porodu se přežít dalo, říkala jsem si že horší už to být nemůžePersonál v Karvinské nemocnici super, a manžel u porodu taky, i když jsem to nečekala.Poporodní deprese byli taky, naštěstí netrvaly dlouho.Teď už jenom kojím a kojím, Vojta roste jako z vody. Přeji všem maminkám rychlý porod, a tatínka u porodu vřele doporučuji.