Můj POROD - nové diskuze

Můj porod v termínu

Ahoj, malý usnul, tak jdu honem napsat, jak probíhal porod mého prvního dítěte. Termín jsem měla 8.6. a jelikož jsem měla těhotenskou cukrovku, tak mi bylo řečeno, že mě nenechají přenášet. Ten poslední týden před termínem už byl fakt náročný, nemohla jsem vůbec spát, byla jsem nateklá a tak jsem se modlila, aby to přišlo dřív. Poctivě jsem od 35. týdne pila maliník a taky jsem den před porodem svedla manžílka, což jsem slyšela, že je také dobrý "přivolávač". No a ve čtvrtek 5.6. jsem se cítila tak nějak divně celý den, ale nedalo mi to a zašla jsem ještě s mamkou do kina na premiéru "Sexu ve městě", což je můj oblíbený seriál. Večer jsme šli spát a já se probudila asi 15 min po půlnoci a cítila jsem mokré pyžamo. Nejdřív jsem si myslela, že jsem se jen připočurala, ale na WC jsem zjistila, že mi odtéká plodová voda a odchází hlenová zátka. Dle instrukcí z porodnice (že se má po odtoku vody přijet do 2 hodin) jsem ještě nechala manžela spát a protože jsem neměla žádné bolesti, v klidu jsem se vysprchovala a sbalila věci na cestu. Muže jsem probudila v 1,30 a jeli jsme do porodnice. Tam zkonstatovali "malý nález", což je otevření na dva prsty, ale jelikož mi odtekla voda, nechali si mě tam na předpokoji a manžel musel domů. Během noci jsem měla kontrakce asi po 20 minutách, ale nic moc bolestivého. Ráno po natočení monitoru si mě pozvala doktorka a navrhla vyvolání porodu, abychom to uspíšili. Zavedla mi 2 tabletky a poslala zpět na monitor. Asi po 20 minutách jsem začala mít kontrakce silnější a po půl hodině jsem je měla po minutě a silné jako prase!! Vydržla jsem to asi 2 hodiny (chodila jsem po chodbě) a pak řekla sestře, že potřebuji něco na tišení bolesti, nebo se z toho zblázním... Doktorka mě znovu prohlédla, zjistila otevření na 4 prsty a poslala mě na porodní sál. Tady mi hned vzali krev kvůli epidurálu, o který jsem si řekla a dostala jsem klystýr. Znovu monitor, pak sprcha, která mi vůbec nepomohla, zase monitor u kterého jsem fakt trpěla v leže na boku a pak už přišla doktorka, že mi píchne epidurál. Ani to nebolelo a po 10 minutách přišla hrozná úleva.... Bohužel trvala jen půl hoďky a pak mi přišla k sobě pravá polovina těla (zabral pouze na levou), takže jsem opět začala prodýchávat kontrakce, manžel podporoval a světe div se, po 20 minutách mi doktorka řekla, že se jde rodit, jelikož jsem otevřená na 9 cm. Ale malý byl hodně vysoko, tak jsem musela stát u křesla a gravitací ho tlačit dolů. Pak už bylo vše připraveno, já dostala hrozný tlak do konečníku, tak mi bylo povoleno si přitláčet. Asi po dalších 10 minutách jsem šla zpět na křeslo a začalo tlačení. Byla jsem úplně mimo, takže si z toho moc nepamatuju, jen že jsem měla černo před očima, myslela jsem si, že mi tím tlakem praskne hlava a pak už jen jsem cítila pálení, jak mě nastřihli a ve 14:00 úlevu, jak malý vyklouzl ven. Vůbec nekřičel, ukázali mi ho na pár vteřin a nesli ho pryč, jelikož byl úplně fialový a napil se plodovky. Za 2 minutky byli zpět a to už vřískal na celé kolo. Takže po 5 hodinách kontrakcí byl 6.6. 2008 Lukášek na světě s váhou 3,78 kg a 52 cm výšky. tatínek si ho tam hrdě choval během doby, než jsem porodila placentu, a než mě paní doktorka zašila (naštěstí jen hráz). Bohužel Lukymu zlomili při porodu klíční kost a na hlavě má otok, jak spěchal ven.Ale vše se prý do 2 měsíců spraví, tak nám držte palce!! Je to naše zlatíčko!!!

Ahoj. Tak tiež prispejem svojou troškou do mlyna. Neskoro, ale predsa.28.7.2006 o 23.30 som sa ukladala k spánku a nemohla som nájsť vohodnú polohu. Ako som sa "uhniezďovala" ucítila som vlhko medzi nohami. Hneď som si pomyslela, že som si dóóósť cvrkla, ale mi praskla voda. Tak som sa snažila zobudiť manžela, a hovorím mu: "Asi mi praskla voda." A on na to: "Cože, kde nám teče voda?" Tak som mu asi na tretí pokus vysvetlila, že rodím. Vyskočil z postele a začal organizovať: "Daj si sprchu, ja skontrolujem, či máš všetko zbalené a vyrazíme." Autom to máme do porodnice cca 5 min. v špičke, nočnou Jihlavou to bolo doslova za minutku. Dorazili sme na príjem. Porodna asistentka nás privítala s otvorenou náručou (pamätala si nás z predporodneho kurzu), vyšetrila ma, a povedala, že som otvorená na 2 prsty. Za 2 min. prišiel lekár, vyšetril ma, a povedal, že som otvorená na 3 prsty. A bolesti zatiaľ žiadne. Až mi robili ultrazvuk, začala som cítiť mierne bolesti ako pri menzes. Ku koncu to už bolo horšie, ale dalo sa to.Po vyšetrení mi sestra hovorí: "Vyholím vás a dám vám klystýr, uľaví sa vám, a urýchly to porod." No, myslela som, že porodím už na záchode. Z posledných síl som sa vyšplhala na lehátko hneď pri záchode, a bolo mi úplne jedno, že mám nárok na pohodlnú "hekárnu" (hrozné slovo). Prišla sestra, a pýtala sa manžela, ako často mám kontrakcie. On povedal, že po 5 min. Poslala som ho do pr...e, že ich mám už stále. Medzi tým išiel lekár spať a sestry boli tiež stále v kľude. Keď som zistila, že je len 1.15 a vynásobil asom si momentálne bolesti osmimi hodinami (ako nám "sľubovali" na kurze), chytila ma panika, a povedala som, že to bez niečoho na bolesť nezvládnem. Manžel zavolal sestru, tá ma vyšetrila a hovorí, že na bolesť mi už nič nestihne dať, že rodím. A v tej chvíli mi prestali bolesti, takže keď mi sestra na sále hovorila: "Až budete mít kontrakci, tlačte.", tak ja som stále ležala a čakala. Trochu som to celé nemohla vydýchať, tak sa to nejak pretiahlo, takže sa dcérka narodila až o 2.00. Spomínala som na videá plné emócií a sĺz, a ja som sa zmohla na jediné: "Tý jó." Manžel ma počas porodu povzbudzoval, a hovorí mi: "Už to nepotrvá dlouho, už vidím hlavičku." No, na to by som ja nervy nemala. A prestrihol aj pupočnú šnúru. Vtedy som vedela, že sa na neho budem mocť v každej chvíli, za každej situácie spoľahnúť. To bola tá lepšia časť. To, čo prišlo po tom, bolo horšie. Síce ma nastrihli, ale napriek tomu som sa roztrhla až k zadku. A vo vnútri som bola dosť potrhaná kvoli zápalu, ktorý som prekonala v detstve. Takže šitie bolo 100x horšie, ako porod. Ešte niekoľko dní (týždňov) po, som myslela, že na záchode rodím.Keď tak na to pozerám, tak som sa nejak rozpísala, asi mám dnes nejakú literárnu slinu. Takže sa vám ani nebudem čudovať, keď to nebudete čítať. Ak náhodou áno, ďakujem vám, že ste dočítali až sem.

porod za 90 minut

Ahoj jmenuji se Jana tento rok 19,3 se nam narodil další přírustek do rodiny. Kdyš to tak shrnu první porod byl take za 90 minut ale tím ,že mi bylo 18 tak jsem si připadala ,že rodím 4 hodiny. Tentokrat budu na tento porod vpomínat v tom nejlepším. Bydlím v Českém Krumlově tak jsem tu i odrodila me dvě deti mam první holčičku Lucinku které ted budou 4r a mího bobše Dominika kterému budou za týden 3 měsíce . Rodil mě snad ten nejlepší doktor který múže vubec být. jmenuje se Fialkovic. a ted k prubehu.Od pondělka17,3 jsem měla nesnesitelné bolesti ale pořát nebyli pravydelne jednou po30 min. podruhe po50min. no tak jsem si nijak nedelala hlavu v uterí me manzel odvezl na monitor ale pořád nic tak jsem jela domu. večer jsem si nemohla dat ani sprch protože jak se mi dostala voda na bricho tak jsem myslela,že mi praskne. ve 3h rano me probudili bolesti tak jsem si je prodejchavala a ani jsem nikoho nebudila no a v 8h rano mě manžel vezl znovu do porodnice stim ze jsem mela bolesti po 2min. vysetreni probehlo v klidu voda mi nepraskla vubec dostala jsem kapacku do ruky a sla jsem na sal. Kdys jsem dostavali ty největší bolesti a tlaky vespod zakřicela jsem na sestru ta mě prohlidla a rekla ze to k porodu jeste neni a prý ze jestli mi dela tlacení dobre tak to mam skouset.TAK JSEM TLACILA ale stylem že mi odtekla predni i zadni voda a kdys to sestricka slsela tak se sla prevlect ze me odrodi sama protože měl doktor dalsi pripad vedle ne druhem sale nastesti to stihnul a ja jsem 3krat zatlacila a malej byl nasvete proste nejkrasnejsi poci. Mam z nej obrovskou radost a roste nam pred ocima. preji krasny den a lehke porody a doporucuji Cesky krumlov dr.Fialkovice pa Jana

S-I-M porodila

dobré ráno,dnes ve 3:52 hod se narodila Viktorka Vrabcová, přivedla jí na svět S-I-M císařským řezem. Asi nastali komplikace, víc se dozvím zítra až se za ní půjdu podívat. Simču pustili včera z nemocnice domů, doktor jí poslal kvůli přenášení a oni jí udělali Hamiltna a pustili domů jestli se to nerozběhne samo. Malá vážila 3,390 kg a měřila 50 cm

Můj porod -krásný zážitek

ahojky až teď když už máme po 6nedělí,mám čas a chuť napsat jak probíhal můj porod. Take že ve čtvrtek 10.4 v 18.00 mi začalo tak pbolívat v pánvi a dost pravidelně ale žádná velká bolest ,manžel přišel v osm z práce a v půl desáté jsme si šli lehnout s tím,že dneska určitě rodit nebudeme, nevěnovala jsem tem bolestem v pánvi nějak velkou pozornost, protože jsem skoro 10dní před porodem dos poslíčkovala, a v noci ve 23.00 přišla první křížová bolesz úplně jiná než jsem měla těch 10dní předtím to šlo všechno do břicha klasické stahy, ale v těch jedenáct to přicházelo po 2 až 3min,pak praskla voda na 2krát tak to už jsme jeli,v porodnici nález na 3cm ,pak vana cca2h tak jsme se otevřela na 10 a šli jsme na to, akorát jsme nerodili na sále ale na hekárně já na manželovi,který seděl na sedačce a Stella šla na žíněnku,bez jakýhkoliv léku a oxytocinu,ten mi dali až na vypuzení placnety ,když jsem si pak po narození dcery přešla na sál,takže zážitek nadevše,hudba ,svíčky ,já manžel jedna sestra a doktor ,který byl těžký pohodář,holka se narodila cca za 5,5hodiny a sestra říkala,že kdyby mi byly podány léky takže by byla na světě dřív tak o hodinu,je fakt ,že skoro hodinu a půl jsem ji tlačila ven,jelikož šla prý hodně nasucho,protože jsem ztratila skoro všechnu vodu tak to trošku drhlo i to jsem tak citíla, ale jinak žádná velká bolest ,která by se nedal zvládnout ,spíš vyčerpanost a únava,kort v té vaně ,kde byla konktrakce po 1min a trvaly 35vt.tam jsme byla dost vyčerpaná a prý jsem i usínala, manžel skvělý ohromná podpora talčil mi potom na té sedačce břicho a to dost pomohlo.Prostě shrnutě na porod budu vzpomínat ráda a s velkým nadšením ,asi jsem divná,ale je to tak, i rekonvalescence po porodu velice rychlá jelikož bez nástřihu a natřýení,takže žádné šití apod. Tak všem přeju podobný porod a hlavně zdravé mimi.mějte se všichni krásně

PLÁNOVANÝ CÍSAŘSKÝ ŘEZ

Den „D“ – 7. května 2008 Ráno v 5 nám zazvonil budík a to byl začátek našeho velkého dne. Došla jsem se vyspršit, naposled jsem skontrolovala věci do porodnice a po 6. hodině jsme vyrazili do Českých Budějovic. Dorazili jsme kousek před 7. hodinou. Mě si odvedla sestřička do převlékárny a dostala jsem slušivého andílka a manžela si vzala na starosti další sestřička, dala mu erární oblečení a usadila ho v šatně. Mě si zatím odvedli na monitor. Během natáčení si sepsali potřebné papíry.Po té mě odvedli za manželem, protože jsem měla přijít na řadu až jako druhá.Asi po 20. minutách si pro mě přišla doktorka, prohlídla si mě na stole, pak mě vzala na ultrazvuk a pak si mě odvedla sestřička do malé místnůstky na klystýr. Po namáhavé půl hodině mě sestřička odvedla do sprchy … to bylo velmi příjemné. Pak mě opět odvedli za manželem. Bylo to moc dlouhé a já začala být dost unavená. Nakonec jsem se dověděla, že jim do plánu přišel akutní císař, tak to trošku potrvá, než přijdu na řadu. Po nějaký době mě opět odvedli na natočení monitoru, vzali mi krev a opět mě odvedli za manželem. Bylo to dlouhé čekání, ale nakonec jsme se dočkali a přijeli si pro mě ze sáluBylo něco málo po 10. 30 hod. .Už při zavádění cévky jsem pomalu usínala a na operačním stole si ze mě anestezioložka dělala srandu, jestli opravdu budu potřebovat uspat. (protože jsem byla opravdu unavená, tak jsem si nechala dát celkovou anestesii). Ještě jsem si stačila dát s doktorama dobrou noc a ….. najednou slyším jako z dálky: „Paní Maroušková, máte krásného Vojtíška který váží 3710g“.Manžel byl celou tu dobu od porodu s ním a dohlížel na všechny prohlídky. Bylo to pro mě strašně krásné a neuvěřitelné. Dostala jsem injekci proti bolesti a nechali mě trošku odpočinout. Měla jsem strašnou zimnici a strašně mě bolelo bříško a táhli mě záda.Naštěstí to brzy přestalo a asi tak po půl hodině mi přivezli Vojtíška. Bylo to pro mě neuvěřitelné, položili mi ho na prsa a ten malej tvoreček byl tak krásný. Byla jsem strašně šťastná a bylo to pro mě to nejhezčí. Poté Vojtíška odvezli zpátky na Bečárnu /tam mají novorozeňátka na starosti( a nechali mě odpočívat. Kolem 14. hodině za mnou pustili manžela. Vojtíška mi vozili tak 5 denně na kojení a v noci nás nechali odpočívat. V pátek dopoledne mě převezli na pokoj. Měli jsme veliký pokoj, kde jsem měla postel, Vojtíšek postýlku na kolečkách a pro manžela rozkládací křeslo. Pomalu jsme se oba učili starat se o Vojtíška a sestřičky nám velmi ochotně a s radostí pomáhali. Ze začátku jsem moc mlíčka neměla, tak nám malého museli přikrmovat, ale poslední dva dny jsme už byli soběstačný a Vojtíškovi už stačilo mlíčko ode mě. Naučili jsme se vše potřebné, manžel skvěle zvládá přebalování, já pak broučka oblékám, společně koupeme a manžel mi pomáhá přikládat při kojení. Teď už jsme jako dokonalý tým a vše zvládáme bez větších problémů. Začíná nová etapa našeho společného života a my vykročili pravou nohou….

Tak i o mých porodech

Milé maminky současné i ty nastávající, ráda se s vámi podělím o mé prožití porodu. Mám za sebou 2 těhotenství tudíž i 2 porody. Poprvé jsem otěhotněla koncem roku 2003. Kdyby mi nevynechala menstruace a neudělala si těhotenský test, ani bych nevěděla, že jsem těhotná. Nebyly žádné nevolnosti, zvracení, žádné zvláštní pocity, že je to tady. Vše probíhalo v pořádku, jen od 17. týdne mi začalo tuhnout břicho a to trvalo až do konce. Někdy těchto falešných ztahů bylo i 30 denně, ale jelikož nevedly k otvírání a ani nebyly bolestivé, bylo to v pořádku. Termín jsem měla 8.82004, ale nic se ten den nedělo. 10.08 jsem šla na kontrolu do porodnice a při točení záznamu se malému nechtělo moc hýbat. Ikdyž jsem zkoušela různé polohy - v sedě, na zádech, na jednom boku i na druhém, pořád nic. Zavolali primáře a ten řekl že jelikož mám po termínu tak kvůli tomu záznamu mám nastoupit další den na vyvolání. Bylo mi z toho dost na nic, protože jsem chtěla rodit přirozeně až to samo příjde. Co s tím, že se zrovna malému chtělo spát, když ho točili? Jinak jsem samozřejmě pohyby měla normálně. Nedalo se nic dělat a já druhý den nastoupila. V 9,00 mi zavedli tabletu na vyvolání a začaly velmi mírné ztahy, jako při menstruaci. Postupně se začly zesilovat, takže mi v 11,00 píchli plod.vodu a bolesti začly být ještě silnější. Chodila jsem do sprchy na míč, taky na záchod kvůli sestoupení mimča. Tak to probíhalo do 16,00. Bolesti už byly hrozné, říkala jsem že už nechci a že to nevydržím. Ale vydržela jsem no a v 16,35 se nám po 3 zatlačeních už bezbolestných, narodil syn Lukášek, 3,95 kg a 54 cm. Po druhé jsem otěhotněla začátkem r.2006. Tentokrát mi bývalo špatně od žaludku ale naštěstí jsem nezvracela. V 7.týdnu jsem začla krvácet, praskla mi cévka na obalu plodového vejce a byl z toho hematom. Nejdřív se nevědělo jestli to nepovede k potratu, ale vše se vstřebalo a dopadlo to dobře. Termín jsem měla 14.10.2006. Ani tento den se nic nedělo. 20.10. mi začali pravidelné slabé kontrakce, asi od 16,30 odpoledne. Kolem 19. hod byly po 5 minutách, ale žádná velká bolest. Volala jsem na porodnici a řekli, že když to do hodiny nepřestane, tak mám radši přijed. Nepřestalo, tak jsme jeli. V 20,30 mi natočili záznam, vyšetřili a že prý je to pěkně nachystané asi na 3 cm, ale že to nemusí být ještě k porodu. Ale radši mě přijali, jelikož nemohli říct ani tak ani tak. Byla jsem na běžném pokoji. Jak jsem si lehla do postele, ztahy začly nabývat na síle. Někdy po půlnoci mě přijali na sál, otevřela jsem se na 7 cm. Tentokrát bylo vše rozjeté, takže příprava jako nálev byl poloviční, sprcha jen to nejnutnější a už na porodní lůžko. Probíhalo to úplně stejně jako poprvé, takže po pár zatlačeních se nám ve 2,42 narodila dcera Barbora, 4,20 kg a 53 cm. Ještě musím říct, že ani u jednoho porodu jsem nemusela být nastřižená a měla jsem jen po dvou ztezích. Takže vlastně můžu napsat, že mé porody byly vlastně úplně pohodové, až na ty strašné bolesti ke konci. Všechny vás zdraví Rosalli

Tak se mi snad podaří něco napsat.V sobotu ráno jsem nastoupila do nemocnice na vyvolání,jelikož jsem se neotvírala a hrozila mi preeklampsie.Hned ráno mě napojili na zátěžový test,který byl na jedničku.Jenže ten nezabíral.Tak mi ještě ten den večer zavedli nějaké gelové tyčinky,které mi začali otevírat porodní cesty.Druhý den ráno mi je vyndali a večer zavedli prášek na vyvolání.No a ve dvě ráno mě vzbudili kontrakce po pěti minutách a už to utíkalo.Ve čtyři jsem volala tátovi že už může přijet.Mezitím mi udělali klistýr a zavedli do zadku nějaké čípky na povolení kloubů a svalstva.Byl to docela namáhavý porod,protože Domča trošku víc narostl.Museli mě nastříhnout a s velkým úsilím byl prcek v 7:40 na světě.Táta moc pomáhal.Držel mě za ruku,dával kyslík a hrozně mě tím podpořil.Jsem moc ráda že je to za mnou a po druhé už do toho asi nepůjdu.

Mejdan

Ahoj o mojich porodech tu raději psát nebudu,protože by to vydalo na knihu.Když jsem byla po třetím císaři a už jsem byla na pokoji,byly tam se mnou další dvě co měly nějaké zdravotní komplikace a byly tam na vyvolání porodu.A ta jedna byla tak neskutečně ukecaná a říkala takové super historky,že jsme se šíleně celou noc chechtaly,já po císaří břicho bolelo jak blázen,málem my popraskaly stehy.Ony na tom byly jěště huř měly už porodní bolestí divím se že po takové noci vubec porodily.Musím říct,že tak jak den po porodu tak jsem se nebavila ani na tom nevětším mejdanu co jsem kdy byla.

fanypet zapomněla

Jsem zapomněla, než jsem začala krváce, lovili mi ještě placentu, nechtěla jít ven a dr. ji nemohli najít. Po dlouhé době ji našli a byla celá potrhaná A zbytek znáte

....

Ahojky, 21.1. ráno v 5 jsem šla na WC, když jsem stoupla (myslela jsem, že jsem se počůrala :-)), ale později se ukázalo, že mi odtéká plodová voda. Začala jsem se pomalu oblékat, (miláček byl doma, ale chtěla jsem zachovat klid) zavolala jsem si do špitálu jestli musím jet nebo počkat na stahy, nasnídala, nachystala věci a řekla miláčkovi, že mi odtéká plodová voda, v tu ránu vypnul tel. a řekl, že ho už nic nezájímá, že bude jen se mnou. Přijeli jsme do špitálu a tam mě hospitalizovali, neměla jsem stahy. Pořád mě kontrolovali a pořád nic.Druhý den mi dali kapačky na vyvolání a začlo to.Kolem jedenácti přijel miláčik. Byla jsem pořád ve sprše, horká voda a masáž dělá svoje. V 16 hodin už Radim nemohl vydržet pohled na mě jak trpím, tak zavolal sestru, že chceme epidurál.Bohužel nikdo mi ho zrovna nemohl píchnout, tak mi dali dolsin, byla jsem dobře sjetá, moc si toho pak nepamatuji... Kolem pátek mi píchli epidurál, tak to bylo super,chvilkama jsem se nudila ale zachvilku začly ty největší bolesti, křik, že mi vypadne mimčo a bolest....Pak mi na koze musel Radim držet nohu, protože jsem to nějak nestihla,měla jsem stah takže mi držel nohu a hlavu.Dr. mi řekl, až ucítím bolest, že mám zatlačit, já už hodně unavená, nenajezená...nevěděla že mám bolest, tak mi dr. řekl "teď jste měla bolest", tak jsem pak teprve zatlačila...no a byla na světě. Ale pak začly komplikace, začala jsem hodně krvácet, tak začali makat jak šroubci, chudáci.Takže další 3/4 hodina porodu, zašívání a čištění , zašívání mě dost bolelo. Po dvou hodinách ležení na porodním sále mě chtěli odvést na pokoj, ale skolabovala jsem. Museli mi dát druhou infusy. Tak jsem na porodním sále zůstala další hodinu. Ale dovolili nám, na porodní sál si objednat pizzu to bylo parádní. No pak jsem jela na pokoj. Tři noci mi malou nedali, jen na kojení, musela jsem hodně nabrat síly.....

1,2,3,

ahoj holky,tak jsem cetla vase pribehy a rozhodla jsem se dat sem ten svuj.Kdyz jsem se dovedela,ze cekam mimi,tak jsem se bala co bude dal.Cas ubihal bricho rostlo,ja pribirala a termin se pomalu blizil.V druhem trimestru jsem prodelala osklivou anginu,musela jsem brat nejake antibiotika a bala jsem se o malou,aby byla v poradku.kdyz uz to vypadalo,ze je angina pryc,dostavila se alergie na penicilin kterou jsem v zivote nemela.Zacala me svrbet kuze,druhej den jsem otekla od hlavy k pate a musela jsem na pohotovost.Tam mi dali nejakou injekci na zklidneni a poslali me domu.Vse zmizelo a me bylo konecne fajn.Mala byla taky v poradku a ja si mohla dal uzivat tehotenstvi.mesice plynuly rychle jako voda a ja mela pocit,ze uz se neunesu.V39 tydnu jsem mela prijit jeste do poradny,ale v ten den rano tedy 24.7.07 jsem se vzbudila s divnym pocitem v brise.takove slabe popichavani,ale nevenovala jsem tomu pozornost,oblekla jsem se a sla do poradny.V ordinaci po vysetreni mi doktor malem vynadal,jakto,ze jeste nejsem v porodnici,ze jsem na tri centimetry otevrena.Ja na nej koukam s otevrenou pusou co to rika,ale bylo to tak.po ceste domu mi bolesti silily a byly cim dal intenzivnejsi.Doma jsem oznamila rodicum,ze jedem do porodnice,jelikoz pritel byl v praci.V aute jsem mu volala,ze je to tady at za mnou prijede.Chudak byl z toho fakt vedle.Do porodnice jsme dojeli v pul jedne odpoledne nez jsem se dostala z prijmu na porodni,tak bolesti byly tak silne,ze jsem se bala at se mala nenarodi na chodbe.A nenarodila.Pritel to taky stihl vcas a kdyz uz jsem lezela na porodnim stole a doktorka rekla 1,2,3 zatlacte,tak ani nevim jak,ale moje mala princezna byla na svete.Takze porod byl kratkej ale za to krasnej.