Můj POROD - nové diskuze

Ahojky maminky! Můj druhý porod byl mnohem intenzivnější, bolestivější ale stejně rychlý jako první. Akorát bych chtěla poradit maminkám aby si nenechávali odvádět tatínky domů protože nevíte jaký to může mít rychlý spád. Mě doktor řekl, že to bude až zítra a poslal manžela domů 21km od porodnice, jenže malou jsem porodila za 3hod po jeho příjezdu domů.Když jsem měla kontrakce už po třech min tak mě píchli na monitor takže jsem musela jen sedět a to bylo nejhorší, nemohla jsem si nijak pomoc a navíc jsem měla žízeň ale nikdo tam nebyl aby mi dal napít. pak sestřička která mě dávala na kozu (šokovaná, že už budu rodit), mi oznámila že zapomněla manžela zavolat! Maličká se narodila nožičkama napřed ale 3krát jsem zatlačila a byla venku. Neuvěřitelná uleva a neuvěřitelný pocit štěstí!

6.6.2008

Ahoj holky, tak i já se s vámi podělím o zážitky z mého porodu.Byl to můj první porod a termín jsem měla stanovený na 7.6.08. 6.6.08 asi ve 2,30 hod ráno jsem začala pociťovat první kontrakce. Chvilku potom se uvolnila hlenová zátka. Naložila jsem se do vany a čekala, jestli to nejsou jen poslíčci. V 5 hod ráno jsem měla pravidelné kontrakce zhruba po 7 min. Takže jsem vzbudila přítele a jelo se.Když mě na příjmu dr vyšetřil, poslal přítele domů, prý to nebude dřív než kolem oběda. Kontrakce každou hodinu sílily, ale pořád se to dalo vydržet. O křížových bolestech ani nemluvím Pořád jsem sledovala hodiny a přála si, aby už bylo poledne a já to měla za sebou. Jenže jsem se pomalu otevírala a malá nebyla ještě sestouplá tak, jak by si dr představovali. Asi ve 14 hod mi píchli vodu. Kontrakce ještě horší, asi po 5 min. Seděla jsem ve sprše na míči a zkoušela tzv. úlevové polohy, které nás učili na předporodním kurzu a nic naplat. V 16 hod jsem škemrala u sestry, aby mi dala něco na bolest - prý jsem se zbláznila, když už se to konečně rozjelo, tak bychom to mohli nějakými léky na bolest zastavit. Takže nic V 17 hod zavolali přítele, ať už přijede. Hrozně se mi ulevilo, protože jsem si myslela, že už je to jen otázka několika minut...Co bylo mezi 17 a 20 hod si skoro nepamatuju. Jen vím, že po 20 hod začali všichni plašit, že miminku se přestává dařit a je nutný urgentní císařský řez. Ve 20,35 hod se nám narodila Terezka. Já to bohužel prospala, měla jsem celkovou narkózu. V noci jsem se probudila, ležela jsem na dvoulůžkovém pokoji sama. Miminko nikde, na ruce jsem neměla šňůrku s číslem, dívala jsem se hruď, jestli tam nemám napsané číslo genciánou - nikde nic. Zazvonila jsem na sestru a ptala se, jestli je miminko vpořádku. Řekla mi že neví, že to ví personál na dětském. Byla jsem vyřízená, ale ještě jsem byla omámená léky, takže jsem chtě nechtě zase hned usnula. Asi ve 4 hod ráno mě probudila jiná sestra, která mi měnila kapačku a řekla mi, že miminko je v pořádku a že ho v 7 hod ráno uvidím. To byla úleva, ani si nedokážete představit jaká. Takže v 7 hod jsem poprvé uviděla naší krásnou holčičku Teď když na to vzpomínám zpětně, tak pro mě nebyl tak hrozný samotný porod, jako ten strach v tu noc. Té sestřičce asi nikdy neodpustím, že nebyla schopná zvednout telefon a zjistit, zda je malá v pořádku a nechala mě v té nejistotě. Ve chvíli, kdy jste po císaři, máte rozřízlé břicho, cévku, tak si těžko půjdete sám zjistit nějaké informace. Nemohla jsem se zvednout ani pro telefon, který jsem měla v tašce na druhé straně místnosti ve skříni,abych zavolala příteli. No hlavně že už je to za námi a holčička je v pořádku. Měla obtočený pupečník kolem krku, takže jí nepouštěl dolů a začali haprovat srdeční ozvy. To jsem se mimochodem dozvěděla až z propouštěcí zprávy. Celou dobu v porodnici jsme byli s přítelem na tom, že jsem nebyla dostačně otevřená a malá nebyla dost sestouplá. Tak jsem to sem psala docela rychle, doufám, že jsem to nějak nezamotala.¨Zase na omluvu personálu - ten den měli rozjeto několik porodů najednou - myslím že se ten den narodila 8 dětí a tři co jsme se potkali na hekárně jsme šli všichni císařem. Bylo to i pro ně dost náročné.

38

Ahoj,chci se vás zeptat,možná blbě,ale co naplat.Ta helenová zátka co odchozí před porodem je jako nějaký silný výtok?Jaké množství přibližně toho je? Díky

Obě děti se mi narodily v porodnici v Českých Budějovicích .dcera v roce 2000.Mněla jsem dost velké bolesti a přestože jí nakonec tahaly kleštěmi tak byly na mně u porodu velice hodní a na oddělení šestinedělí také.Akorát byla nepříjemná 1 dětská sestra ale jinak to bylo v pohodě.Druhý porod v roce 2005 také nebyl bezproblémový to jsme rodily císařským řezem.Plodovou vodu jsem měla již zelenou.Nejvíce mi vadilo to že to máme 1h cesty do Budějovic a protože jsem mněla po obouch termínech a v červnu 2005 porodnice praskala ve švech tak jsme tam snad 5krát jely jen tak než mně tam odvezla sanitka.Na jip byly skvělí a na šestinedělí také .Mněla jsem štěstí na to že tam byla většina sestřiček které tam byly i v roce2000.Strava byla ale opravdu hrozná.Maminky by nemněly kvůli kojení jíst jídlo které nadýmá a rozhodně ne nějaké ostré pomazánky.&;

Můj porod

Tak taky já se už konečně přidám a podělím se o svůj porod.Vlastně už byl 3.Poprvé jsem rodila v roce 1997 v Mar. Lázních,Narodila se mi dcera Nikola( 3650g a 49 cm).Druhý porod byl v roce 2004 v chebské porodnici,narodil se nám Matýsek(3350g a 50cm).Třetí dítě jsme s manželem nijak neplánovali,ale stalo se.A dne 5.9.2008 se nám narodila holčička Baruška(3400g a 51cm).Termím jsem měla 12.9 a v poradně jsem byla 3.9. pak mě dr. poslal do nemocnice na kardio,tam to malá prospala a ani se mi jí nepodařilo vzbudit.Když jsem odcházela,tak sestřička říkala,že mám přijít za týden.Ve čtvrtek ráno jem odvážela Matese do školky a už mě pobolívalo břicho,ale nevěnovala jsem tomu pozornost.celý den jsem si přišla taková rozlámaná.Večer přijel manžel z práce a ptal se mě co mi je,že jsem tak potichu.Tak jsem mu řekla,že asi dneska pojedu do porodnice.No nevěřil.Od 22 hod. jsem si začala počítat stahy,vydržela jsem to do 3 apak jsme jeli směr porodnice.Na příjmu se mě sestřička ptala kolikátý je to můj porod.Tak říkám,že třetí.A ona na to,tak to půjde rychle.Vyšetřila mě a byla jsem otevřená jen na 3 prsty,tak poslala manžela domů.Šel se ještě vyspat ,protože musel na odpolední.Tak jsem zůstala sama,jen jsem mu slíbila,že se malá narodí než pojede do práce(jezdí v 9.15).Stahy jsem měla po 5 minutách a to dost silný.Chodila jsem do sprchy a mezi stahy jsem usínala na míči.Jenže jsem se pořád neotvírala.Točili mi znova kardio.V 7 hod jsem šla znova do sprchy,pak jsem měla stahy po dvou min. a otevřená jsem byla už na 6 prstů.to se na mě byla podívat i doktorka.Prý se ještě počká,to bylo kolem 8 hod.Jenže to už jsem měla stahy po 2min. a bolesti nesnesitelné.Tak mě vzala PA na porodní sál a dala mi infuzi,abych měla kontrakce ještě silnější(to už snad ani nešlo), bylo 8.35.Potom už jsem jen asi třikrát zatlačila a malá byla na světě.Hned jsem volala manželovi a sestřička se smála,že jsem to stihla než šel manža do práce.Tak až na ty bolesti byl porod docela pohodový.

Omlouvám se za délku, ale poraďte prosím

Ahojte všechny stávající i budoucí maminky:o) Nevím, zda píšu spávně zrovna do této rubriky, ale snad mi poradíte i tady:o) Za dva měsíce se mi má narodit prcek a až do teď jsem to nějak moc neřešila. Nechytaly mě nákupní horečky ani čtení článků či časopisů pro maminky apod., jen jsem občas něco málo probrala s mamčou. V posledních dnech jsem na sobě zpozorovala nervozitu, že mi něco uniká a že bych něco nemusela stihnout a mám pocit neinformovanosti. Začla jsem nakupovat a to jak po obchodech, tak na netu a kromě kočárku už snad mám všechno. Ale ať se dostanu k věci...Když čtu o tom, co za věci sebou do porodnice, pokaždé se dočtu zhruba to samé-doklady a pro mě osušky,jednorázové kalhotky, hygienické potřeby a max něco na spaní. A pro mimi jen plínky a věci až když budu odcházet z porodnice. Zdá se mi to hrozně málo..žádné oblečky, oblečení pro mě...??? Krom mého narození a spály v dětském věku jsem v nemocnici (naštěstí) nikdy nebyla, tak nevím, jak to tam chodí? To tam jste po dobu než vás pustí domů v nějaké nemocniční košili, pořád ležíte na posteli s mimčem nebo jak to tam vlastně probíhá? A pro mimi věci fakt až na odchod domu?Všem moc děkuji, nemám nikoho, kdo by to měl v čerstvé paměti

Jak se Honzík narodil

Tak jsem se konečně dostala k tomu, abych vám taky popsala můj porod. Nechci nikoho děsit, ale bylo to dost náročné – a to i přes to, že jsem k porodu šla náležitě poučená, psychicky srovnaná a natěšená na miminko. V úterý 21.10. (38+2tt) v 7 ráno mi praskla voda, ale zatím jsem neměla kontrakce, volala jsem do porodnice, PA mi řekla, že se mám v klidu osprchovat, sbalit a přijet. V 8:30 jsme byli v porodnici, pořád bez kontrakcí (doktor mi ani nechtěl věřit, že mi odešla voda, dokud si neudělal ultrazvuk), natočili mi monitor a dali mě na těhotenský pokoj, že počkáme 24hod. jestli se začne něco dít samo. Honza jel ještě domů a odvézt pejska k babičce. Kolem 11 hod. mi začaly kontrakce, žádné po 10 minutách, ale rovnou po třech, ale zatím se to dalo zvládat. Tak už mě převezli na porodní pokoj, kolem 12 už to začalo být nepříjemné, ve 13 hod. už jsem volala Honzovi, aby přijel, už mi začalo být ouvej, ten dorazil kolem 14 hod. a byl pak se mnou až do konce. To už byly kontrakce každé 2 minuty a otevřená jsem byla jen na 1cm. Po dalších třech hodinách (kolem 17 hod.) mi dělali další monitor a vyšetření – a po těch třech hodinách děsných bolestí jsem se otevřela jen o 1cm, nejradši bych to zabalila a šla domů. To už jsem i křičela bolestí a prosila o epidurál – na který bylo brzy, prý se uvidí v 19 hod. (potřebovali alespoň 5cm) – a pak už o něm nebyla řeč, zřejmě to postupovalo moc pomalu a měli strach, aby se to ještě víc nezpomalilo. No, zkrátím to, tak to pokračovalo až do 22 hod., kdy jsme začali tlačit, vůbec mi to nešlo, měla jsem prý dost tuhou branku, tlačila jsem 40 minut, než se konečně povedlo. Mezitím jsem se už i ztrácela, byla jsem úplně mimo, otevřela jsem oči a nevěděla, kde jsem, co se děje, jen jsem viděla 3 lidi, co na mě něco křičí a netušila jsem, co po mě chtějí. Nakonec mě nastřihli (což jsem jen viděla, ale necítila) a ve 22:39 byl Honzík venku, bylo to takové maličké vláčné koťátko, (3 240g, 53cm) měl chudinka velikej porodní nádor na hlavičce, byl trošku přidušenej z toho, jak to dlouho trvalo, ale dýchat začal po odsátí sám, jen byl strašně slaboučkej, tak ho jen zabalili, dali taťkovi pochovat a odvezli na vyhřívané lůžko. Teď už je úplně v pořádku, krásně papá a přibírá a je prostě úžasnej a já jsem strašně šťastná, že ho máme, když se ke mně přitulí, je to prostě nepopsatelnej pocit a pomalu zapomínám na ty hrůzy v porodnici… Jinak Honza byl skvělej a statečnej, pomáhal mi do sprchy, do vany, držel mě na míči, dýchal se mnou i tlačil, jsem moc ráda, že se mnou byl, takovou podporu bych přála každé z vás, kterou to teprve čeká. No, to jsem se rozepsala, tak se omlouvám, ale muselo to ven. Všem držím palce a přeju, ať to taky máte co nejdřív za sebou a už držíte ty svoje uzlíčky štěstí v náručí.

Můj porod

Oba moje porody proběhly hladce.Rodila jsme ve Frýdecko-místecké porodnici.Holčička přišla na svět na den přesně.Bolesti minimální,začly vlastně na porodním sále po injekci..na sál jsem přišla po 8hodině a v 11.15 byla Sárinka na světě.Měla jsem manžela u porodu a všem doporučuji,byl mi velkou oporou a rychle mi to uteklo.Bolesti jsme měla malé,tak si nemůžu stěžovat.Po 4létech jsme šla rodit opět zde,ale Ondráškovi se moc nechtělo,tak jsem přenášela 4dny a pak mi doma praskla plodová voda a jeli jsme.bez bolesti mě přijímali na pordní sál a smáli se,že co tu dělám,.když nemám bolesti.ty se po injekci dostavili,ale slabé.Pomalu jsme se otvírala,tak mi dali infuzi,ale bylo mi z ní špatně,tak mě odpojili.Doktorka říkala,že to bude dlouho trvat a odešla.Lehla jsme si na pytel a čekali.Ihned mi začlo 5 silných kontrakcí a přišla sestra jestli nechci tlačit.Koukla se na mě a říkala,že už rodím,pak už to byla tychlovka do 7min byl malý na světě s váhou 4.15.Doktorka říkala,že je v šoku,že to se ji ještě nestalo.Asi se Ondrášek v bříško zhrozil,že by tam měl zůstat déle..Porod je úžasná věc a uvažujeme o 3miminku.Kojení nám šlo super.Držím palce všem budoucím maminkám a hlavně ničeho se nebojte.Když budete psychicky O.K.,tak porod proběhne taky dobře.

Ahojky maminky,chtěla bych se s Vámi podělit o mém zážitku s porodem, který nastal před měsícem tj.29.9.08. Od 32tt.mi bohužel hrozil předčasný porod- otevřená na 1cm a časté tvrdnutí bříška. Vše jsem ale zdárně vydržela a porod začal ve 38+5tt. Od 32tt.jsem měla bolesti, měla jsem i pravidelný a dost bolestivý. Dvakrát mě ale vraceli s poslíčkami domů. Pokaždé začaly bolesti v noci, ale ráno se vždy ztratily. Ale to pondělí 29.9.jsem od půlnoci měla bolesti, které se neztratily ani k ránu. Musím ale dodat, že to tentokrát byly bolesti mírné, jen tvrdnutí břicha. Nebyly ani moc bolestivé. Stejně jsem ale kolem jedné hodiny odpoledne odjela do nemocnice. Tam jsem sestřičkám na příjmu oznámila, že mám nepravidelné slabé bolesti. Natočili mi monitor a když se na záznamu objevili kontrakce, tak zavolali doktorku. Ta mě prohlídla a pravila, že jsem otevřená na 1cm a že to možná dnes bude. Tak jsem byla poslána na pokoj, kde jsem ten den byla úplně sama. Kolem 14hod.mi sestřička udělala klystýr - teda nic hroznýho to tedy nebylo. No a pořád jsem měla slabé nepravidelné bolesti - tak kolem 7-10min. Kolem 17hod.mi ale najednou začaly bolesti po 4min.,které neskutečně bolely. Přiběhla sestřička, vyšetřila mě a řekla, že mi pomůže, že mi praskne plodovou vodu. Už si připravovala jehla, a v tom mi sama praskla. Najednou řekla, že musím na sál, že do 18hod.snad porodím. Tak jsem šla na sál. Bylo 17.20hod. Ihned jsem si lehla do sedu na porodní křeslo a už se hlavička tlačila ven. Sestřička mi masírovala hráz a v 17.30hod.se mi narodila krásná a hlavně zdravá holčička Rozárka. Měla 2920gr a 47cm.Natrhla jsem se jen vnitřně na 5stehů, sestřička mě zašila a dostala jsem malou k sobě. Všichni odešli a já zůstala 2hod.na porodnim sále sama s Rozárkou. Za 4dny jsme šli obě domů k manželovi a k mému prvnímu synovi Matyáškovi, který se mi narodil před 5lety ve 32tt.Měl 2200gr a42cm. Takže vše dobře dopadlo.

Je to normální???

Holky, mám skoro 3 měsíce po porodu a normálně se těším na další porod (na ten si pár let počkám), ale když si na to vzpomenu, tak i přes všechno ,,trápení´´ se opravdu těšim, byla to adrenalinová bomba radosti, nemůžu se dočkat na další!!!

naše dobrodružství

Tak i já jsem si našla malilinkatou chvilinku času, abych vám napsala jak Daník na svět přišel. Snad nebudu nudit. Pořád jsem se nemohla dočkat a najednou ho mám vedle sebe. Ale kdy to začalo. Manžel byl 15.10 v práci až do rána do 16, v průběhu dne mi pořád říkal "dnes to přijde" A já mu to nevěřila. Večer jsme si volali a já se smutně ptala, tak kde je to? Ještě jsem netušila že o půl druhé v noci se probudím a bude mi odtékat voda. Tak jsem vstala, kontrakce nikde, zavolala jsem do porodnice jestli máme přijet a volala manžela aby z práce přijel v klidu domů, že potřebuji odvést. Ještě jsme dobalili nějaké věci a jelo se. Por.as. mi zkusila na vložku dát ten roztok a voda se nepotvrdila, tak se mě ptala jestli jsem se jen nepočůrala, při natáčení bez kontrakcí. Po monitoru jsem ale vstala a zase mi jí spousta uteklo. Bylo rozhodnuto, na pokoj a pokud se nic nebude dít , za 12h antibiotika proti infekci a za 24 infůze oxitocinu. Manžel jel domů a já na pokoj, už jsem nespala, ani jsme se nerozloučili, ani pusa nebyla. Bylo mi smutno, ale pořád jsem čekala jestli to vypukne. Ráno snídaně a po 9 opět monitor. Kontrakce pořád nikde. Na porodním sále byla zrovna ten den skvělá porodní asistentka, tak jsem moc chtěla rodit zrovna ten den, říkala ať na to myslím a já tak myslela že najednou v bříšku strašné škubnutí až jsem se lekla a kontrakce nastoupili a hned po 5min. Poslali mě na pokoj, že mám přijít kolem poledne jak to bude vypadat. Já ale nemohla vydržet a paní na pokoji mi počítala jak dlouhý interval mezi kontrakcemi mám, za půl hodiny byli už po 2 min. Volali jsme sestru a ta mě poslala zase na porodní že jsem už otevřená na 5cm. Zavolala jsem tedy manžela, chudák ani po 24h službě nespal a ještě ani nejedl, aby přijel. Pak to šlo rychle, klistýr, bolesti, monitor. Ležela jsem na boku, protože jsem tak měla silnější bolesti a čekala, manžel mi šudlil záda a já funěla. Potom přišla por.as. a konstatovala , 2 kontrakce a rodíme, tatínku pojďte sem. Ani nevím, párkrát jsem tlačila a trochu si u toho mrčela, manžel stál vedle mě, já se držela madel, sestřička mi píchla trochu oxitocinu do žíli a zatlačila na bříško a malej tu byl. Bylo to 16.10.2008 12:31h. Jak řekl manžel, malej vypadal jako kuře. Na hodinku ho odnesli do inkubátoru aby mu bylo teplo a pak nám ho přinesli, to naše štěstí, 51cm dlouhé a 3500g těžké, jménem Daniel. Miluji ho od prvního okamžiku, je krásný a jsem na sebe i na svého syna pyšná!!

Konec pánevní

Ahoj! Dneska jsem byla na kontrole a mimčo je stále hlavičkou nahoru a dokor mi řekl, že se už s největší pravděpodobnosí neotočí. Vím, že každý porod je jiný, ale máte některá z vás zkušenost s přirozeným porodem koncem pánevním? Mám z toho docela strach. Díky.