Můj POROD - nové diskuze

konečně jsem to sepsala i já...

měla jsem celkem zajímavé zážitky co se týče mého těhu a porodu, takže je to celkem dlouhé, proto jsem to raději napsala do blogu. Kdo budete mít hooodně času, tak mrkněte nahttp://blog.babyonline.cz/usmivej-se-bude-hur/clanek/1110/Snad vás to i pobaví. A přísahám, že vše, co jsem tam napsala, je pravda, nic jsem si nepřidala ani nezveličila!!

Ďalšie mimi

Tak neviem ako dlho vydržíme čakať na ďalšieho potomka.Nejak sme prišli k uzáveru,že je najlepšie mať to do 30-tky za sebou.Porodu sa nebojím,ale to tehotenstvo je úmorné.Koľko treba čakať?Čo myslíte?Inak nebojím sa,že by boli ako dvojičky,lebo mám veľkú pomoc rodiny

16.1O

Zítra to bude 16 let co jsem poprvé rodila. Přesně takové počasí bylo před těmi dávnými roky.Ve svých 19 letech jsem tehdy porodila holčičku 5.O5 kg a 50 cm. Takového malého buřtíka.kde jsou ty časy.

Tělísko

Tak jsem dnes byla na kontrole po šestinedělí a nechala si dát tělísko.No teda nic příjemnýho au,au,ale je tam.Snad bude vše v pořádku a nebudu mít s tím problémy jako u Verunky s antikoncepcí.Chtěla jsem se zeptat kdo to máte taky,jak jste dloujo po zavedení krváceli a nebo jestli jste teda vůbec krváceli.Děkuji

Co je na tom pravdy?

Holky,moje známá mi říkala,že kdybychom chtěli další mimi tak po císaři můžu nejpozději až za 2 roky dřív ne,co je na tom pravdy? Ptám se jen tak,ale je fakt že bychom později až Matymu bude tak 2-3 roky,chtěli pořídit sourozence.

K těm porodům...

..zajímalo by mě, jestli si některá pamatujete výšku vašich kontrakcí. Už mi leze na nervy, jak mi všichni známí říkají, že není možný, že to bylo tak hrozný. A tak jsem si vlezla na net, a dočetla jsem se, že hodnota kontrakce by neměla v žádném případě přesáhnout hodnotu 80, že obvyklé je cca 40-60. No nevim, ale my měli 80 skoro pořád, sem tam 60, 70.. tak by mi zajmalo, jestli si to pamatujete..

Muj Třetí porod

Vše začalo velikým uklidem ve středu. Večer jsem měla silné poslíčky. Tak jsem šla ostřihat ještě manžela. Pak jsem si dala kolem desáty večer sprchu a šla si lehnout. Ve dvě hodiny mě probudili bolesti po deseti minutách, to jsem jěště ležela v posteli a čekala zda nepřestanou. Nepřestali a spát se mi už nechtělo. Tak jsem si ve 2.45 dala sprchu a začala jsem krvácet. Bolesti byly již po 7 minutách. Manžel se probudil a přišel za mnou do koupelny. Když vyděl že krvácím zavelel, že jse jde do porodnice. Jeli sme ve 3.15. Bolesti v aute nabyvali na síle a ja byla ráda, že jsem poslechla manžu. Do porodnice sme přijeli asi ve 3.45. Natočili mi ctg a dr. mě vyšetříl až v 5.00hod. Prohlásil, že jsem pouze na tři cm a mám jet jěště domu!!! Ja myslela že špatně slyším!!! Prej se to muže jěště zastavit a to krvácení je pry normálka tak na mě koukal jako na hysterku. když se to nezastaví tak mám přijet znovu a nezajimalo ho že bydlím od porodnice 35km. Tak jsem mu řekla, že sem už nepříjdu. Tak prohlásil at teda zustanu. Nevím ale měla jsem takovy vztek že jsem mu řekla at si tu porodnici strčí do prdele že pujdu rodit do stoda vzala jsem si papíry a odešla. Sedli jsme do auta že pujdeme do stoda ale byla jsem tak rozčílena, že jsem zavelela že jdeme domu. Bolesti na chvíly ustály asi tím rozčílením. Přijeli jsme domu v 6.00hod dala jsem si sprchu a zalezla do postele. A zrazu jsem měla bolesti po deseti minutách a silne že jsem nemohlá ani ležet pomáhalo jenom chození. Takhle to trvalo až do devíti a bolesti byli po pěti minutách. Manžel mě už prosíl at jdeme, že to nestihneme. Do stodu jsme měli 12km. Nevím proč ale měla jsem chut rodit doma a nemocníc jsem měla plny zuby. Takhle jsem to vydržela až do 11.00 a už jsem víc nemohla. Oblíkla jsem se a v 11.20 jsme vyrazily. Ujely jsme asi 3km a manža jsi spoměl že doma zapoměl mobil a peněženku s dokladama tak jsem mu řekla at se vráti. Tak jsme se otočily a jeli domu. A to už jsem myslela že v autě utrhnu maldo a rozkoušu sedačky.Do porodnice ve stodě jsme přijěli ve 12.00. Tam mi natočili ctg a sepsali papíry. Doktorka ma vyšetřila v 13.00 udělala mi taky utz a rekla že malá ma 2900g a divila jse že mě nenechaly ráno v plzni v porodnici. Skonstatovala že jsem na šest cm a že mi dají klistír sprchu a píchnou vodu a že za hodinku a pul to budu mít za sebou. Uběhla asi hodinka a ja už měla píchlou vodu a prodíchavala jsem bolesti. Která už byly po dvou minutách. Vyšetřil me primař a skonstatovál že jsem na 10 cm a jdeme rodit. Ta bylo 14.20. Najednou tam bylo spousta lidí asi sedum. Mala se narodila ve 14.22 mela 2950g a 50cm. Hned mi ji položili n bříško a priložili k prsu byla moc krásna. Jinak mě řekli že kdybych prijěla dřív tak by mi píchli vodu a určitě bych se tak netrápila. Třetí porod byl asi nejhorší. Ale nelitují mám krásnou holčičku kterou moc milujeme. Děkují taky doktorům ze stoda jejich láskavy přístup je více než jenom hezká porodnice plná neochotnych doktorů jako jsou ve FN plzen lochotín.

Porod Danýska v Apolináři

Ahoj,nejdříve jsem nechtěla psát nějaké ságy o tom jaké to bylo,ale nakoec si říkám..proč ne?Sice malému už bude pět měsíců,ale to nevadí.Třeba se zrovna někdo bude pídit po tom,kdo kde rodil apod.Takže všechno začalo v pátek 14.5.09 v půl páté ráno.Vzbudil mě zvláštní pocit,podobný tomu,jako když vás vzbudí dojem,že se někdo štrachá v zámku u dveří..nic jsem necítila,jen ten divný pocit,tak jsem koukala do stropu a asi po 6ti minutách jsem cítila slabší bolesti v podbříšku.Počkala jsem,jestli příjde další a opravdu za dalších 6 minut zas.Tak jsem se odebrala do koupelny,abych nerušila přítele,který ještě spal.Lehla jsem si do vany s teplou vodou a počítala.Kontrakce jsem měla už dvě hodiny a stále po šesti minutách,jelikož to bylo moje první miminko,tak jsem se dočítala v různých literaturách,že by prvorodička měla odjet do porodnice,když má kontrakce po pěti minutách.No tak jsem vzbudila přítele a pomalu jsme se sbalili.Dojeli jsme do Apolináře a šla jsem na příjem.natočili mi monitor a zjistili,že kontrakce jsou opravdu silné i když mě to tak zatím nepřipadalo (pořád každý straší jak to strašně bolí a já zvyklá na bolest při mensesu,jsem čekala,že to bude o mnoho..mnoho horší).Vyšetřili mě,ale k porodu to nebylo.Poslali mě domů,že si mám napustit vanu,že jsou to poslíci.To mi bylo divné jelikož jsemměla kontrakce už cca pět hodin a stále po 6ti minutách.Bylo mi řečeno,že mám přijet až kontrakce budou po 2-3 minutách.Takže jsem tímto kontrakcováním stávila celý pátek a sobotu.Mezitím kontrakce zesílily,ale stále se to dalo v pohodě vydržet.Absolvovala jsem návštěvy obou maminek,které se na mě přišly podívat a politovat.Večer už mi to bylo ale divné,tak jsme jeli znovu a situace se opakovala..monitor..vyšetření a poslali mě domů.Teprve v neděli večer se kontrakce rozjeli po 2 minutách,ale já si řekla,že ještě počkám jestli se nezpomalí a tak jsem vařila nějaký rychlý dlabanec pro přítele.To už opravdu bolelo,takže mezi mícháním jsem prodýchávala a hned po večeři jsme odjeli.Opět mě chtěli poslat domů,ale řekla jsem,že už nikam nepojedu.Tak mi udělali Hamiltonův hmat (bolestivé),ale byla jsem otevřená jen na dva prsty.Natočili monitor a dali mě na přípravu a pak na sál.Tam to bylo úžasné..byla jsem tam sama jen s přítelem a pečovala o mě velice hodná a milá sestra.Všechno mi vysvětlili a píchli mi kapačku s oxitocinem.Stále jsem se neotvírala a asi po dvou hodinách jsem se otevřela najednou až k porodu!!!během deseti minut.Sestra doběhla pro lékaře a během 15ti minut byl malý na světě.Mezitím ještě zjistili,že mám místi plodovky zelenou kaši,jelikož se zkazila když se začátkem porodu (v pátek) přestala okysličovat.Malý byl ještě ke všemu omotaný pupeční šňůrou,takže jsem si říkala jak jsem udělala dobře,že jsem se nenechala poslat domů.Na oddělení šestinedělí absolutní luxus.Sestry úžasné,hodné,se vším pomohly a poradily.Nejhorší byl den propuštění..po porodu jsem úplně splaskla a měla jsem zpět svoje ploché břicho a když jsem si oblékla svoje oblečení,přepadla mě strašlivá úzkost..bylo mi zle a nemohla jsem pochopit,že nemám bříško.Myslela jsem že neodjedu jak mi bylo hrozně.Pak už to ale bylo všechno ok.Samozřejmě hojení nástřihu bylo trošku utrpení,ale pomohl mi gel z dubové kůry.Malý i přes to,že při narození vážil 2960g je veliký jedlík a dnes v necelých pěti měsících váží 8 kilo :D.No každopádně,jestli bude někdy nějaké další mimi,tak jdu rodit opět do apolináře.

Jak Markétka poprvé vykoukla na ten náš svět!

V úterý 15.9 jsem šla na kontrolu ke svému doktorovi. Měla jsem 1 den po termínu. Myslela jsem si, že mě ještě ten týden nechá v klidu, jestli se porod nerozběhne sám a popřípadě mě další týden pošlě na vyvolání. Ale on, že vzhledem k tomu, že jsem měla první porod ukončený císařem pro slabé ozvy, tak že mám nástup do porodnice na vyvolání už ve čtvrtek. 17.9 jsem tedy ráno odjela do porodnice. Přijímala mě velmi mladá a sympatická paní doktorka. Zarazila se ale nad tím, co jim navrhoval můj pan doktor. Porod se prý vyvolat nemůže, když jsem měla prvního císaře. Že by mohly nastat komplikace, které raději riskovat nechce. Když jsem prý už ale tam, tak že mi udělají různá vyšetření, jestli je všechno v pořádku a když bude tak mě druhý den ráno pustí domů a bude se čekat, jestli se porod nerozběhne sám od sebe. Kdyby ne, tak mi 10 den po termínu udělají císařský řez. Markétka si to ale rozhodla sama. Už po cestě do porodnice mi začaly slabé a nepravidelné kontrakce. Myslela jsem si ale, že to jsou jen poslíčci. I vyšetření ukázalo, že jsem stále zavřená a naprosto nepřipravená na porod. V půl šesté večer ale bolesti začaly zesilovat a byly už pravidelně po 6 min. Když mě přišla porodní asistentka kolem 23 h vyšetřit, to jsem měla už docela silné bolesti, které jsem musela rozdýchávat, tak mi řekla, že jsem stále zavřená, že to na porod vůbec nevypadá! To mi přišlo divné! Takové bolesti že by byly jen poslíčci?! Uplynulo dalších 7 hodin, během kterých bolesti pořád zesilovaly a pak už byly doslova nesnesitelné. Myslela jsem, že tam už polezu po zdi! V porodnici ale začal pěkněj fofr. Jen jsem slyšela, jak tam rodí jedna ženská za druhou! V šest hodin ráno se objevila zase ta doktorka co mě přijímala a koukala na mě vykuleně, že mám takové bolesti. Prý vůbec nečekala, že bych začala rodit! Tak mě hned vyšetřila a i k mému překvapení jsem byla otevřená už na 8 cm! Tak, že je jde popohnat na porodní sál, aby to tam rychle uklidily (akorát se tam narodilo další miminko), že jdeme rodit! Trvalo to ještě 1,5 hodiny než se malá narodila. Strašně jsem se bála tlačit. Spíš jsem nevěděla jak a i tak trochu jsem to tam vzdala. Připadalo mi to úplně nemožný malou vytlačit. Všichni mě tam ale začaly povzbuzovat (měli se mnou neskutečnou trpělivost!!!)až jsem se konečně zase vzpamatovala a začala spolupracovat. Když jsem pak přišla na to, jak tlačit a že když vlastně pořádně tlačím, tak necítím bolest, tak to pak už šlo. Setřička mi pak ještě zatlačila na břicho, já sebrala všechny síly a malá doslova vylítla ven! Doktorka mě ani nestihla nastřihnout! Ten okamžik je ale asi ten nejkrásnější v mém životě! Markétku jsem si mohla začít užívat hned po porodu! O to jsem u prvního porodu přišla! Nejdříve jsem si říkala zlatý císař! Ale brzy jsem změnila názor! Po císaři jsem byla týden úplně neschopná! Teď mě už ještě ten den odpoledne bylo fajn! O malou jsem se mohla začít hned starat a užívat si ji! A domů nás pustily už 72 h po porodu!!!

Jak se Liduška narodila

Ahoj holky, Liduška spinká, tak jsem se rozhodla popsat svůj porod :-)Na 17.9. jsem si naplánovala cestu do města,abych si vyzvedla novou občanku a zašla si na přednášku \"Příprava na porod\", Liduška ale měla jiné plány.Sotva jsem v sedm ráno vstala,začala mi odtékat voda.Tak jsem se osprchovala,oblékla a chtěla si ještě dát ranní kávičku,ale voda pořád tekla. Tak jsem začala obvolávat kamarádky,které mi slíbily,že mě případně odvezou do porodnice. V devět jsem byla v porodnici na vyšetřovně,kde mi dělali monitor a já vyplňovala papíry a jména, domlouvala se na epidurálu a stěžovala si sestřičkám, že jsem nestihla tu přednášku :-) V deset mě zavedli na porodní sál a já čekala,až mi příjdou píchnout epidurál a až začnou pravidelné stahy (zatím to bylo jen tak,aby se neřeklo, poslíčci před tím byli horší).V jedenáct přišla anestezioložka na epidurál.Shodou okolností to byla moje sousedka a jak naschvál se to prostě nedařilo. Po třech pokusech jsme to vzdaly, že budu muset rodit bez epi. Pořád žádný stahy,otevřená jsem byla stále na 2, žádný pokrok, tak se doktor rozhodl mi dát nějakou kapačku a zesílení stahů. Bylo ve 12:10 jsem měla první stah, který jsem musela rozdýchávat a pak už to byla rychlovka. Stahy sice pořád po 4 minutách,ale za chvíli mě to nutilo tlačit, tak jsem volala na sestru. Ta přišla, prohlédla mě a volala doktora, že se bude rodit. Bez holení, bez nálevu a tak rychle? Připadalo mi to hrozně divný, jak jsem tak 4 minuty čekala na další stah, s tím,že pak mám začít tlačit.Stah přišel, já ani netlačilo - to ono samo - a pak mi PA říká, máte holku, ale kdybyste nebyla tak hr, tak se nemuselo šít. Tak jsem se jí ptala, to už jsem jako porodila? No, nevím, co si o mně myslela, doktor se docela bavil.Šití bylo asi na tři stehy,takže pohoda. Malá se narodila ve 12:57,takže celý můj porod trval 47 minut :-))Ale přiznám se, nevím,jestli je to tím, že jsem poprvé rodila tak dávno,ale mně přišel tento překotný porod bolestivější než ten první,před 17 lety, kdy jsem měla bolesti 4 dny.Každopádně, už mám splněno a víckrát mě to nečeká

Po porodu?

Tentokrát se tak vůbec necítím. Šití prakticky neproběhlo - asi až na tři stehy pro okrasu. Můžu normálně sedět, čůrat chodím normálně na záchod a néé do sprchy, jako tomu bylo s Kubíčkem. Nic mě nebolí, dokonce i hormony jsou v klidu. Nemít v postýlce Haničku, tak ani nevěřím, že jsem rodila. To bych přála každé...

Můj porod Matyáška

Jak asi víte tak dne 18.9.se nám narodil císařským řezem syn Matyáš,byl to 38+4tt(39tt).Rozhodla jsem se pro celkovou anestezií,i když jsem si vždy tvrdila,že v takovém případě bych chtěla poloviční anestezií,ale jaksi jsem k tomu nedostala odvahu,a s anesteziologem jsme se domluvili raději na té celkové.Jediné co mohu napsat je příprava na císařský řez,kde mě zkontrolovali srdce,a jediné co mě bylo nepříjemné bylo zavedení hadičky na čůraní,to příjemné fakt nebylo,pak si vzpomínám jak mě vezli na sál a pak si mě už hezky připravili,postříkali bříško dezinfekcí,zakryly mě zelenými plátny a pak si už nic nepamatuji.Pak jsem se probudila na pokoji JIP a přišel za mnou přítel,donesli nám,hlavně mě ukázat našeho Matyáška,a já v ten moment spustila slzy štěstí,sice mě vše bolelo,ale bylo to tak krásný,když jsem ho uviděla,to naše zlatíčko,i teď jak to tady píšu tak jsem z toho na měkko.Jsem ráda,že vše dopadlo v pořádku,a i to léčení po císaři.Cítím se už fit,i když ještě se určitě vše uvnitř hojí.