V úterý 15.9 jsem šla na kontrolu ke svému doktorovi. Měla jsem 1 den po termínu. Myslela jsem si, že mě ještě ten týden nechá v klidu, jestli se porod nerozběhne sám a popřípadě mě další týden pošlě na vyvolání. Ale on, že vzhledem k tomu, že jsem měla první porod ukončený císařem pro slabé ozvy, tak že mám nástup do porodnice na vyvolání už ve čtvrtek. 17.9 jsem tedy ráno odjela do porodnice. Přijímala mě velmi mladá a sympatická paní doktorka. Zarazila se ale nad tím, co jim navrhoval můj pan doktor. Porod se prý vyvolat nemůže, když jsem měla prvního císaře. Že by mohly nastat komplikace, které raději riskovat nechce. Když jsem prý už ale tam, tak že mi udělají různá vyšetření, jestli je všechno v pořádku a když bude tak mě druhý den ráno pustí domů a bude se čekat, jestli se porod nerozběhne sám od sebe. Kdyby ne, tak mi 10 den po termínu udělají císařský řez. Markétka si to ale rozhodla sama. Už po cestě do porodnice mi začaly slabé a nepravidelné kontrakce. Myslela jsem si ale, že to jsou jen poslíčci. I vyšetření ukázalo, že jsem stále zavřená a naprosto nepřipravená na porod. V půl šesté večer ale bolesti začaly zesilovat a byly už pravidelně po 6 min. Když mě přišla porodní asistentka kolem 23 h vyšetřit, to jsem měla už docela silné bolesti, které jsem musela rozdýchávat, tak mi řekla, že jsem stále zavřená, že to na porod vůbec nevypadá! To mi přišlo divné! Takové bolesti že by byly jen poslíčci?! Uplynulo dalších 7 hodin, během kterých bolesti pořád zesilovaly a pak už byly doslova nesnesitelné. Myslela jsem, že tam už polezu po zdi! V porodnici ale začal pěkněj fofr. Jen jsem slyšela, jak tam rodí jedna ženská za druhou! V šest hodin ráno se objevila zase ta doktorka co mě přijímala a koukala na mě vykuleně, že mám takové bolesti. Prý vůbec nečekala, že bych začala rodit! Tak mě hned vyšetřila a i k mému překvapení jsem byla otevřená už na 8 cm! Tak, že je jde popohnat na porodní sál, aby to tam rychle uklidily (akorát se tam narodilo další miminko), že jdeme rodit! Trvalo to ještě 1,5 hodiny než se malá narodila. Strašně jsem se bála tlačit. Spíš jsem nevěděla jak a i tak trochu jsem to tam vzdala. Připadalo mi to úplně nemožný malou vytlačit. Všichni mě tam ale začaly povzbuzovat (měli se mnou neskutečnou trpělivost!!!)až jsem se konečně zase vzpamatovala a začala spolupracovat. Když jsem pak přišla na to, jak tlačit a že když vlastně pořádně tlačím, tak necítím bolest, tak to pak už šlo. Setřička mi pak ještě zatlačila na břicho, já sebrala všechny síly a malá doslova vylítla ven! Doktorka mě ani nestihla nastřihnout! Ten okamžik je ale asi ten nejkrásnější v mém životě! Markétku jsem si mohla začít užívat hned po porodu! O to jsem u prvního porodu přišla! Nejdříve jsem si říkala zlatý císař! Ale brzy jsem změnila názor! Po císaři jsem byla týden úplně neschopná! Teď mě už ještě ten den odpoledne bylo fajn! O malou jsem se mohla začít hned starat a užívat si ji! A domů nás pustily už 72 h po porodu!!!