Hádanky, rébusy, kvízy, vtipy, zábava - nové diskuze

Medvědi od Kolína - pro pracující

Potkali se medvědi u Kolína a jeden povídá.."pane,pojďte, budeme si hrát" a druhý se otáže "a na co?"..."na kokoty" odpoví první. " a jak se to hraje?"..."normálně, oblečeme si firemní trička a půjdeme v sobotu do práce"

Z mailu, dost dobrý :-)

Chlapík jde do důchodu a za ušetřené peníze si chcekoupit něco, po čem vždycky toužil - sportovní auto. Udělá to ahned vyrazí na dálnici, když se za ním náhle objeví policejní auto.Chlápek si pomyslí:"Mám Ferrari, ujedu mu jako nic!" 160, 180, 220. Pak sipomyslí: "Přece se nezabiju" a zastaví. Policajt dojde k němu aříká:"Už jsem slyšel úplně všechny výmluvy, ale mám dneskadobrou náladu, takže když mi řeknete něco,co ještě nikdo nezkoušel, nechámvás jet."Chlápek povídá:"Jsou to dva dny, co mi manželka utekla s policajtem,myslel jsem, že jste to vy a vezete ji zpátky.""Dobře, jeďte!"

Nevím, jestli se neopakuju, ale tohle nemá chybu :o)

Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé nevyzuté návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle.Proto bez milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje. Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi manžel oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po poledni zastaví jeho šéf. ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant a neodpustí žádnou chybu. Taky jsem se chtěla vytáhnout. Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako andílci. Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůůů. Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v tom se ozval u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno: "Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu." Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manžela." Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi nakrmit dítka, než zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal. Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa.Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých stoličkách. Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou lžící tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval. Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já mu to vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela. Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v širokém okolí. Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a než stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd. Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání - asi abych paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci - nejspíš abych si příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až půjdete k Martinovi! Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!" Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali -neodpustili narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele,chlapi, už jsem velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A už od dveří řvali: "Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!" Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem.

mateřský tik

Ráda bych vás maminky požádala, abyste se se mnou podělily o zkušenosti a zážitky s tzv. "mateřským tikem" - nevím jestli je to správný výraz , ale jde vlastně o takové nevědomé činnosti, které matka dělá když nemá u sebe své dítě - jako například, že houpá nákupní vozík na místo kočárku. Já třeba uspávám svoji holčičku tak, že s ní v náručí poskakuju na tom velkém balónu na cvičení. Poté co jí uspím a položím do postýlky, tak jdu automaticky znovu sama na balón a poskakuju. Potom se přistihnu a klidně se posadím do křesla.Prosím, napište mi své zážitky - ráda bych o tom vypracovala referát.

mozna uz tu byl, ale nevadi:)

Doktor měl jednou milostnou aféru se svou blonďatou sestřičkou.Zanedlouho mu řekla, že je s ním těhotná.Doktor nechtěl, aby se o tom dozvěděla jeho žena a tak dal sestřičce velkou sumu peněz a požádal ji, aby odjela do Itálie a tam porodila dítě. Ale sestřička se zeptala: "Ale jak Ti mám dát vědět, že se dítě narodilo?" Doktor jí odpověděl: "Pošli mi jen pohlednici a na zadní stranu napiš "Špagety". Postarám se o všechny výdaje." Nevědíc co dělat, sestřička vzala peníze a odletěla do Itálie. Uběhlo šest měsíců a jednoho dne zatelefonovala doktorova žena do ordinace a povídá manželovi: "Drahý, v dnešní poště si dostal velmi zvláštní pohlednici z Itálie, které vůbec nerozumím!" Doktor jí odpovídá: "Počkej, až přijdu domů a vysvětlím ti to." Když přišel doktor domů a přečetl si pohlednici, zhroutil se na podlahu se srdečním záchvatem. Záchranka ho rychle odvezla do nemocnice. Jeden z lékařů se ptá manželky, zda neví, co mohlo způsobit manželův záchvat. Manželka vzala pohlednici a přečetla! "Špagety,Špagety, Špagety, Špagety - dvakrát s párkem a masovými kuličkami a dvakrát bez! !

Prostě ze života. D.

http://www.youtube.com/watch?v=vdDMpx7e-0I&feature=email

Panu Novákovi věští kartářka budoucnost:"Vidím luxusní vilu, mercedes, bazén a krásnou mladou ženu.""No to je úžasný, sláva ......!!!""Vidím také Vás! Stojíte tam a čumíte na to dírou v plotě."

Hlasování

maminky, kdo máte volné prstíky, prosím přispějte Kubíčkovi k lepšímu umístění. Jeho fotky jsou chutná oboum a kdo mi ji otevře. děkujeme www.fajnzmrzlina.cz

Na veterinární fakultě probíhá přednáška o rozmnožování krav. Přednášející povídá:"... a tento akt vykoná býk až třicetkrát za den..."V přední řadě se zvedne studentka a prohlásí:"Pane profesore, mohl byste to zopakovat, aby to slyšeli i pánové studenti v zadních řadách?"Přednášející větu zopakuje a vtom se zvedne student v zadní řadě a ptá se:"A pane profesore, ten býk to dělá pokaždé s tou stejnou krávou?""Samozřejmě, že ne,..." odvětí profesor."A mohl byste to zopakovat i pro studentky v předních řadách?"

Průvodčí ve vlaku: ˝Nevyklánějte se z toho okna, tahle trať je dost nebezpečná.˝Neposlušný cestující: ˝Nebojte se já to tady znám, teď zrovna přijdou tři be-be-be-tonové sloupy.“

Manželská svoboda

Volnost, která dovoluje manželovi dělat všechno, co jeho žena chce.