Co na to říkáte? Přečetli/y jste? Vaše příhody. Co už bych nepřežil/a? - nové diskuze

jak jsem si včera vydělala

blbě jsem si najela na parkovišti a objela lak na autě jedné polské slečně, měla jsem málem infarkt, skoro jsem brečela, hned jsem volala mému muži co mám dělat, Igouše jsem měla v autě, horko jak sviňa...nevěděla jsem co dělat, když nikdo k autu nepřijde, nakonec přišla mladá holka se svýma rodičema, hned koukala, tak jsem se jí hrozně omlouvala, uvažovaly jsme jak to vyřešit, policajty jsme volat nechtěly, to bysme se upekli všichni, na pojišťovnu to fakt nebylo, takový škrábanec, tak jsem se jí zeptala, jestli jí bude stačit tisícovka a naštěstí jo našemu autu skoro nic není, lehce škrábnuté a špinavé od jejich laku, ale to šlo umýt...nojo, jsem furt řidič začátečník můj chlap se mi smál, že jsem volala s takovou hysterií, jak bych měla pod kolama tři mrtvé

zase pocasi

byla sem vyprovodit ditko s tatinkem u autobusu a rikam si kudla, na to ze maj velky 2autobusy jede nak malo lidi..a rech- odhlasovali deti z duv. velkeho tepla....coz o to ono teplo je-ale bus ma klimu, jede se pul hodky od nasi vesnice-zadna extra dalka.. a sou na prehrade kde se da smocit, je pod stromy stin, a prijemne tam fouka... no nic, ucitelky to vzali jako neochota vyletovani a vylety se rusi na dalsi leta:D

No,to jsme si daly aneb naše dnešní eskapáda

Karolínka už asi týden kašle,je to lepší,ale ještě vykašlává jen tak napůl.Tak jsem si nebyla jistá,jestli jí už nemám dávat kapky na vykašlávání místo Stoptussinu a taky jestli už může do školky.Tam bych nespěchala,ale mají zítra dětský den,tak jsem ji nechtěla o to ochudit,ale taky jsem se bála,abych to neuspěchala a kašel se nezhoršil.Tak jsem se na poslední chvíli rozhodla jet na kontrolu k dr.,aby si ji pro jistotu poslechla a poradila.Je tam horko jako blázen,tak jsem jí dala šatičky a sandálky.Má je z loňska a už musíme koupit nové,protože jí maličko lezou špičky,ale netlačí ji.No jo,jenže jakmile jsme vylezly z trolejbusu,začala si stěžovat,že ji bolí nožka.Já jsem jí totiž nedala ponožky a asi se jí podřela nožka.Ale v pohodě,k dr.jsme došly celkem bez problémů.Pak jsme se ještě stavily k mamce (bydlí pár metrů od dr.),ale při odchodu při obouvání plakala,že ji to bolí.Náplast si dát nechtěla,ale venku jí nešlo jít.Tak jsem ji kousíček nesla.Ovšem jejích 15 kg a moje břichoPo pár metrech jsem usoudila,že bude lepší,když půjde sama bosky.No jo,jenže o kousek dál jí začal pálit chodník do noh.Tak zase kousek poponést.Zapíchla jsem to na lavičce a volám Michalovi,jestli by pro nás přijel (služebním autem).Jenže teď jezdí s kámošem na kole a auto u sebe neměliNabízel se,že dojede a Karolínku odnese,ale než se pořádně vyjádřil,tak jsem se naštvala a zavěsila mu telefon.Rozhodla jsem se jí vzít na záda.Na trolejbus to není nějak daleko,asi 10 minut pěšky,ale s takovým náklademUšly jsme kus a už jsem nemohla,tak jsem ji na chvilku postavila na chodník ve stínu a že zase kousíček popojde.Jenže dál to bylo zase horké a Karolínka začala řvát.A už jsem viděla dvě starší baby,jak čumí a slyším \"Ježíši,to je hrozné\" Tak jsem se zastavila,chtěla jsem Karkulku zase poponést,podívala se na ně a zrovna ta jedna dodala \"Asi ji tlačí boty\" Tak jsem na ně vrhla vražedný pohled a fakt hnusně jim řekla \"Jo,tlačí ji boty,tak proto\" Mě tak vytočily,babyTak asi nechávám děcko chodit bosky schválně,ne?Pak už to byl jen kousek na zastávku,ale lilo ze mě jak hrom a trošku bolí bříško z té fušky,ale snad to bude ok.Mě akorát dokáže vytočit,když lidi komentují něco,o čem ví houby.

bracha

já sem vlastně o něm skoro nepíšuOd roku 1997 (před vánoci) je v Americe. Za dva dny má Nadia, jeho žena termín porodu prvního miminka - holčičky. Pro zajímavost chodí stále do práce a to jí je \"už\" 37roků, tady by byla určitě na rizikovém.Jak se vidíme jen občas po skypu, tak mi to vůbec nepříjde, že budu vlastně teta. Jaký to musí být pro moje rodiče, si ani neumím představit. Budou mít sice vnouče, ale asi si s ním později ani nepokecají, protože si myslíme, že česky umět nebude...

Dnešní ranní zápich .-)

Vezu Ríšu do školy, máme dost zpoždění a po cestě vidím běžícího \"kluka\" s batohem. Stáhnu okénko a nabídnu mu svezení: \"Chceš vzít do školy?\"\"To je dobrý, jdu do práce.\"\"Pardón...\" Zavírám okénko a mířím směr škola Myslíte, že jsem mu polichotila?

Včerejší drama

Já ani nevím, kde začít. Asi u Kuby. Byl včera na zabití. On je poslední dobou často, ale včera to byl extrém. Vůbec neposlechne, když mu řekneme, ať něco nedělá, tak to just udělá znovu. Je drzej, odmlouvá, někdy je až zlej. Haničku pořád provokuje, aby v průšvihu nebyl sám atd. Jako fakt o nervy. Včera začal už od rána, sotva vstal. (Dobrý je, že v klubíku se chová dobře, že tyhle paňároviny zkouší jen na nás). Přesto, že se choval hrozně, tak když jsme večer po hoooodně dlouhé procházce kupovali zmrzlinu, tak dostal taky. Se slovy, že si jí teda vůbec nezaslouží, ale že jsem měkká. Samozřejmě zlobil dál. A všechno jeho zlobení ustalo při večeři, kdy jsme byli svědky něčeho, co už nikdy nechci vidět.Pán u vedlejšího stolu dostal zřejmě epileptický záchvat. Neovladatelně se třásl, ruce i nohy v křeči. Naštěstí tam byla hrozně šikovná a pohotová paní, která okamžitě začala dirigovat, co kdo má dělat - vyndat jazyk, položit na zem, držet ho atd. (Já jsem seděla zády do restaurace, takže jsem pochopila, že se něco děje, až když jsem zaslechla \"musíte mu ten jazyk držet\"). Tak jsem se otočila a teda nebyl to vůbec pěkný pohled. Asi dva metry před pánem stála Hanička a vše sledovala. Šla si zrovna v tu chvíli pro lžíci. Tak jsem pro ní rychle šla, ať se nedívá. Kuba byl úplně špatnej. Ale úplně. Slzy v očích a ptal se, jestli ten pán umírá? A říkal, že chce jít pryč. Vzala jsem je pryč oba. Když jsme odcházeli, tak pán ležel na zemi, už se netřásl a dýchal a jela k němu rychlá, takže počítám, že to dopadlo dobře. Ale byl to teda opravdu nepříjemný zážitek. Překvapily mě reakce dětí. Nevím, jestli je na to Hani ještě malá, ale ta koukala vyloženě se zvědavostí, co se děje. Kubu to odrovnalo.A tak po dni, který celý prozlobil, jsme najednou měli nejhodnější dítě, které jsme rozptylovali tím, že jsme mu dovolili koupit si tričko a náramek. Aby přišel na jiné myšlenky. Nic podobného už nechci zažít. A to to byl cizí pán, kterého jsme viděli poprvé.

Včelka II.

Dnes si Ondra poprvé vyzkoušel jaké je to dostat žihadlo od včelky. První byl tanec svatého víta a pak se nechal uklidnit a ošetřit. Sice první reakce byla klasika, honééém dej mi na to náplast to hrozně bolíííí. Si alespoň nechal vysvětlit proč se nemohl jít podívat na včelí roj z blízka.

Zážitek na dětském dnu http://blog.babyonline.cz/andilek-s-malym-dablikem/fotogalerie/album/16808 .Docela mě zarazilo chování pořadatelů, jen řekli ať na dvě disciplíny kolem nikdo nechodí a tím to skončilo. Dětičky totiž nenapadlo nic lepšího než se jít koukat z blízka nejlépe i s cukrovou vatou v ruce.

Jsme si pokecali...

Na prvním týdnu noční jjsem nafásla parádní džob... U stroje, ze kterého se nás \"valily\" uvařené hotové sklenice... Bývá nás tam 5, od linky pracujeme s cca hodinovým odstupem, než nám to dojede. Když oni zastaví máme mezeru, je tam občas hluk, že moc není rozumět, co kdo říká a jedna taková chvilka přišla. Říkám: \"Dierka\". Helena se točí dokola a ptá se: \"Jaká Věrka?\" Kolega vysvětluje: \"Slovensky dierka.\" Helena oponuje: \" Slovensky Jirka se řekne Juraj.\" Já vysvětluju: \"Otvor.\" Kolega se zamyslí a říká: \"Oko ne, oko bere...\" A bylo na chvilu dodělané...

Víte, že Kačer Donald slaví 80. narozeniny?

To je ale stařík, co? Ale zatím mu to chodí dobře

stárnu!

Máme jet na prodlouženej víkend na vodu. Dlouho se to plánuje. Mám zařízený hlídání i hlídací plán B, musela jsem si pořídit kalhoty, pak jsem viděla předpověď počasí, tak jsem si koupila i kraťasy, pořídila jsem si jednodenní kontaktní čočky, abych se nemusela zabývat těma svýma měsíčníma..Koupila jsem repelent...Fakt jsem nebývale připravená. Mám s sebou pomalu víc koupelnových potřeb než oblečení (dřív mi stačil kartáček na zuby)..Jsem čímdálvíc nervózní z toho, že jedeme bez kluka, jsem na měkko z toho, že ho 5 dní neuvidím (!!). Taky se začínám bát, jak to tam přežiju, páč se bude jistě hodně chlastat, a já zcela evidentně přestala znát míru, ty rána, ty bývaj děsný! K tomu mám obavy, že kluk onemocní a já nikam nepojedu - je podezřelej už od pondělka, kdy ve školce po obědě spal (což se stalo předtím naposled před rokem a půl), pak několik nocí neklidně spal, pokašlával, kritickým okem vidím příznaky choroby...Kdyby mi někdo před 10 lety řekl, že jednou budu před krátkým pohodovým výletem takto nervózní, nevěřila bych

Tohle jsem si dnes přečetla

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/338214-zpet-do-stredoveku-deklaraci-buh-nad-pacienty-podepsalo-uz-3-5-tisice-polskych-doktoru.htmlChtěla jsem to nějak komentovat, ale kromě slova šílené mě žádné další nenapadá