Ach, Ti chlapi - nové diskuze

Nikdy chlapi nepochopím, nikdy!!

Ahojky, musím to ze sebe dostat, tak se svěřuju vám... možná si některá vzpomínáte, že jsem tady řešila svýho přítele (pítí alkoholu, hodiny vysedávání v hospodě, opovržení, lhostejnost vůči mě a to jsem byla těhotná), většina z vás mi radila ať se vrátím k rodičům a taky jsem to udělala. 2 měsíce před porodem jsem se od něj odstěhovala a nelituju, jsem teď klidnější, vyrovnanější no prostě v pohodě. Malý se narodil 20. 7 2009 a můj přítel si začal \"hrát\" na tatínka. Začal za Fanouškem každý den chodit (mimochodem sem od něj dostala za celou dobu co jsme byli spolu asi 4000,-), malýmu nic nekoupil, když se narodil, natož tak mě za porod! Kdyby blbá růže!! No a ve středu sem se s ním chytla, řekla jsem mu, že už mě začíná deptat, když se vidíme každý den (vysedává u postýlky 3-4 hod denně), jediná jeho činnost, kouká na malýho jak leží v postýlce. On se pochopitelně urazil a odešel. Za dva dny napsal sms, že se v sobotu přijde podívat na Fanyho, já blbka jsem mu ještě psala, že už je vzhůru, že můžem vyrazit na procházku a on nic!! Od pátku žádná odezva (myslím si, že opět přes víkend pařil někde v hospodě) a přes týden si opět bude \"hrát\" na tatínka. Já ho nechápu. Mohl by si přisrat za to, co mi v těhotenství dělal, jak se mnou mluvil atd. Vůbec nevím jak to s ním řešit, začínám k němu mít čím dál větší odpor! Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale musela sem to napsat.

romantika ve dvou

..tak jsme s manželem tuhle sobotu jeli na svatbu, naši jeli kvůli hlídání 80km (jsem jim moc vděčná) aby jsme si zase mohli jednou spolu vyrazit. Kamarád z party se ženil museli jsme tam i přespávat. Bylo to moc fajn. Díky takovým občasným povyražením bez malýho si můžem užít jeden druhýho a i když toho máme někdy až nad hlavu a manžel mi taky občas dost naštve, tak si aspoň mám čas uvědomit že i když se někdy trochu hádáme a tak, je to pro mě ten nejlepší chlap na světě a jsem moc ráda že ho mám a jsme na tu jednu noc zase bezdětní, bezstarostní a zamilovaní - no krása..

:-(

Dnes ja...jsem NAsrana... muj byl na hodku rano v praci a pak ze se chvili stavi za znamyma o stanovali pobliz kde byl...mmyslela jsme ze kdyz je tak krasne nekam vyrazime- houby...nechal me doma -prijel az v 19h, s Kristynkou protivkou, ktera v noci radila, od 5:45 byla vzhuru takze ja take, cely den se vztekala a nEchtela spat... ted tu chrape - kdyz on je chudacek tak unaVeny z toho vyletu, jak se valel u vody atd!! aj a se tu jen nervovala s malou ,a se psem kterY furt stekal a vzbudil miji kdyz konecne zabrala na chvilku a sezral mi zbytek snidanefakt den blbec...jeste ke vsemu tam blYa jedna holka kterou nemam rada a mam K TOMU dost padny duvod....prehanim to nebo nee?,zasly jsme si sice pozdeji odpo na prochazku a zmrzku ale stejne jsme nakrnuta...tak malo cas snami travi...a to tvorime druhe dite...

Tak jsem se zamyslela,

a když si čtu tady ty příběhy, většinou dost smutné, tak si toho svého manžela o to víc vážím a všímám si, že kolikrát řeším úplné prkotinky. Mám štěstí, že nepije, nekouří, nevysedává u PC a maximálně se věnuje mně i malému. Postará se kolem domácnosti, myje i utírá nádobí, stará se o zvířata, žehlí, vytírá a sám od sebe, vůbec se ho nemusím o nic žádat. Asi je to příspěvek mimo diskuzi, ale nějak jsem se dneska rozněžnila. Možná za deset let bude všechno jinak. Hezký večer všem!

Asi zázrak,ale........

Ahoj holky.Jsem uplně hotová....JAk víte,hledám toho pravého.No a jak jsem psala jak sem se stala tetou,tak durhý den jsem se tam jela podívat vlakem. No a na cestě nazpět jedu vláčkem s tím že je uplně našvihanej lidma a tak si pujdu sednout do jídelního vozu a něco si tedy dopřeju na zapití. No přišel ke mě sympatický muž a optal se co budu pít tak říkám máte pivo?Prý ano tak mi donesl a povídá tak 75kč,řikám že maximálně za 50,-prostě jsem to zkusila.A on že tedy jo,tak piju a pohoda.Pak že jeslti si dám ještě něco povídám,tak max.ještě pivo ale leda za 50 a on na mě vy jste nějaká šťastná,povídám jasné dneska jsem tetkou a on tak to máte na účet podniku a tak se semnou hodil malinko do řeči.Nevim co mě to napadlo,ale nechala jsem při odchodu své číslo na stole a pelášila domů.No a hned večer se mi ozval to byla STŘEDA a tak pár sms až najednou zda s ním nechci jet v pátek do Vídně,ty jo nevěděla jsem co mám dělat,prej o cestovné se starat nemusím a uděláme prohlídku.No holky do poslední minuty jsem nevěděla,ale nakonec jsem upozornila kamarádku a matku kam teda jedu.Podotýkám jelo se po pár sms a 2min.známosti v PÁTEK ráno a že večer na zpět. Holky to co jsem zažila bylo nesmírně nádherné a nic mě to nestálo jen kupu nádherných zážitků,všude mě pozval.Pak jsem s ním nakonec pokračovala až do depa a že někam zajdem,holky kecali jsme jako by jsme se znali šíleně dlouho.Usli jsme ve slušnosti ve 3 ráno a pak jsme jeli každý domů. Já do Pardubic a on o 200 km dál do Hranic na Moravě... No nemám já pech. Holky o nic se nepokoušel gentleman,sympaťák s rodinným domem rozvedený a malou dcerkou.Fakt mi přišel skvělej.Jsem uplně rozhozená.Má to samé akorát má malou k tomu.Samozřejmě jsme v kontaktu dál a do Vídně jedem zas za měsíc a sem tam se uvidíme v Praze.No mám takové krásné brnění v břiše,ale copak to je normální zase??? 200km???

Volný večer a on.....:-(

Já se z něho zblázním,Máme dneska volný večer,po jaké dlouhé době a víte co mi navrhl???Že by jsme mohli jet do Prahy na basketno řekla jsem mu jestli se nezbláznil.Že chodíme na basket celý rok, a že chci do kina nebo na večeři,nebo na zábavu.Rozhodně ne koukat na basket v hale.No nenaštval se ale myslela jsem že mě z něho trefí

čím to?

ahoj, potřebuju se někde vykecat, tak jsem tu! Jsem s přítelem přes 4 roky, před rokem a půl jsme začli makat na malým, ten se narodil letos koncem března, je počatý z lásky a moc jsme se na něho těšili. Jenže už v těhotenství jsem jakoby začla cítit k příteli odpor, chvíli jsem si myslela, že je to změnou hormonů či co, ale začla jsem si nějak uvědomovat, že ho vlastně už nemiluju!!! Všechno mi na něm začlo vadit a stačilo málo, kdy mě rozčílil. Ty věci, který jsem celý roky přehlížela se mi jakoby znovu nastolily a mě vlastně došlo, že žiju s kreténem!!! Když se malej narodil, začla jsem mít pocit, že mi přítel doma překáží, s ničím mi nepomůže, na malýho se jen mrkne, pohladí ho a sedne k PC. Prostě si svoje splnil a tím to hasne, neustále mi tvrdí, že na výchovu je tady až bude malej chodit, mluvit a myslet. Nikdy ho nenapadlo říct, ať si dáchnu, že se bude třeba 2hod věnovat malýmu...pořád nás odstrkoval na druhou kolej - nejdřív kámoši, brácha, starosti druhých a my s malým až někdy o víkendu - možná! To když si uvědomim, tak vlastně nechápu, proč tu s náma bydlí, bylo by mi líp bez něj, stejně ho nepotřebuju, pač i finančně to tu táhnu já. Teď si možná myslíte, že kdyby fakt šel, tak to obulim nebo tak něco, ale mně by to bylo vážně putna. I kdyby měl milenku, tak snad zajásám! Když mě pohladí, tak mám husinu, jak se mi hnusí...není to na psychiatra???? Máte někdo podobnou zkušenost???

Páteční návštěva

Tak jsem zase v koncích s nervama.Ondra spal na dnešek mizerně, dopoledne tomu taky moc nedal a odpolko usl až ke třetí o půl čtvrté se měl dostavit tatínek. Zas přišel do chodby jak hromotluk a probudil Ondru.Spal na chodbě v kočárku. Sice se nadšeně netvářil, ale neřval. Jirkovi jsem v klidu řekla že ho probudil a ten na mě začal řvát a nadávat proč jsem mu nenapsala že spí,a samé blablabla.... Toho se Ondra lekl a půl hodiny jsem ho utěšovala. Když už si sním Ondra hrál, tak zas na mě jestli tam má nějaké věci. Nachystala jsem prckovi sváču, rohlík s lučinou už krásně jí sám z konferenčního stolku. Vždycky si vzal sousto a Jirka si sním hrál na honěnou.Vítka odemě prý nebyla na místě, až mu zaskočí bude to ale na mě. Pak mu i Ondra zdrhl za mnou do kuchyně a já ho nechtěně převálcovala.Nečekala jsem ho za sebou.Zas jen můj důvod k vítce o starání se, Jura byl v nevině. Nakonec mě dorazil, že si vezme Ondru v neděli s babičkou na procházku. Prý ho doma jen nervuju a on si nemůže malýho užít. Tak se mám nervovat já že bude s cizíma, který ho neznají. Sám s babi ještě nebyl, doposud neměla zájem vyjet na procházku sama. Pak se radši sebral a šel, nechal tady bordel jak v tanku s hračkama. Když jsem řekla že nesouhlasím s tou procházkou tak mě zase počastoval nadávkama a vypadl.Auto mi vrátit nechce, tak jsem zvědavá co bude chtít dál. Začátek víkendu a já mám nervy jak špagáty co mě čeká. Právnička má dovolenou a bude až za týden.

A má co chtěl....

Můj manžel vždycky chtěl děti až někdy... Vzhledem k tomu, že nejsem nejmladší, tak jsme na tom začli pracovat, a ono to vyšlo hned na poprvé. Trochu šok pro nás oba... Syn má teď dvacetjedna měsíců a manžel se od narození k němu zná pouze když má náladu. A syn jak už pomalu začíná chápat, tak docela ho ignoruje. Je to sice smutné, ale já z toho mám vnitřní radost, že konečně chápe kdo se o něho stará, připravuje mu program a tak... Už mu nedává radostně pusu při jeho příchodu z práce, nechce mu dávat pusu na dobrou noc, a tak nějak celkově ho nezajímá, že není doma, a když už teda je, tak si ho víceméně nevšímá.

Bývalí

Tak holky po roku sa ozval.Napísal mi mail,ktorý presne svedčí o jeho povahe.Rok sa vobec nezaujímal o syna.Vobec naňho neplatí.Nehovorím o tom,že mu nič neposlal na narodeniny atď.Dnes mi napísal mail,že kedy mu akože pošlem Ivanka do Petrovca,že auto nemá,ale,že by ho mohol priniesť nejaký kamarát.Aby ste boli v obraze bývalí je Srb a Petrovec je dedina v Srbsku.Čiže ja mám poslať svojho 5 ročného syna s nejakým cudzím človekom do Srbska.Neviem či sa mám smiať ,alebo plakať.Odpisovať mu neodpíšem nechcem sa sním dohadovať,alebo,čo mám robiť?Nechcem aby nás našiel

rozuzlení...sen....

Jak jsem tu psala o našem snu,teda v záhadách,jak se nám s manžou zdál podobný sen..Manžel mi zahýbal s mojí kamarádkou.Stalo se to ...v tom snu...v místnosti kde teď máme takový kumbál na bordel a nepotřebné věci.Není tam k hnutí a je tam šílený bordel..No a v tom snu se mi zdálo že tam bylo uklizeno,byl tam stůl s kompjůtrem a oni si tam vesele zahýbali na židli u kompjůtru..No a já je načapala...No a teď jsem to nevydržela a řekla jsem konečně o tom manželovi,že se mi to zdálo,tak jak to tu píšu..S kým,kde a jak to tam vypadlo..A víte co mi řekl???Opravdu slova uklidnění..\"Vždyť víš že bych to nikdy neuklidil!!!\"

Je mi smutno z Pajdíčka

Pár dní jsem tu nebyla a teď to vše pročítám. A je mi z toho smutno, je mi líto jejích dětí a pořád nevím co si o tom všem myslet a hlavně jak by se jim dalo pomoci. Tohle je velmi smutná rubrika, smutná tím že vidíme všechny ty křivdy, ale jediné co můžem udělat je napsat pár vět... Moc bych si přála, aby všechny smutné příběhy tady dopadly dobře.