Ach, Ti chlapi - nové diskuze

Muj tatka se semnou rozvedl

Alespon mám takový pocit,jako po rozvodu.V rámci utužovaní rodinných vztahu jsem šla s mamkou a babičkou na oběd do Ikeii.Přišel tam i on.Celkem jsme se bavili.Pak on řekl,že když už jsme tu tak všichni tak si konečně řekneme jak to je.Že ja za nima moc nechodím,neslavíme svátky,narozeniny.Tak,že bude lepší,když se už nebudeme vídat vubec.A že už nám nikdy nedají žádný dárek-jako by nám někdy dali cha cha.ŽE mu nemám psat a volat-jako bych mu někdy psala a volala.A hlavně ,že mě vyškrtne s firmy.Jsem tam akcionář,beru na sebe rizika a nic za to nedostávam.Mám s tím jen problémy na uřadech.To vše mi fakt nevadí.V podstatě jsem ráda.Jen jsem naštvaná,že jsem mu taky nemohla říct co si myslím a hlavně,že jsem se s ním já nerozešla dřív.To mě mrzí nejvíc.Už dva roky jsem to odkládala.Čekala,že snad pochopí a začne se snažit.Ted si připadám jak po rozvodu.A máme společné dítě mamku,která tim trpí.A kvuli které se čas od času budeme muset potkat.Nehledejte za tím zhrzeného otce.Jde o to,že segra nemá praci a on jí chce dát firmu.Jenže to by přeze mne neprošlo.To by byla silná káva.Už tak ji dal byt,auto,platí jí každý měsíc veškeré výdaje a dovolené.Ted už ji chce dat i ten zbytek,o který ho ještě nepřipravila.Stejně mě to hodně zasáhlo a celou noc jsem probrečela.

holky když jsem byla v porodnici, manžel za mnou a pak za námi jezdil každý den, musím ho za to pochválit, každý den jsme si k tomu ještě psali, nejsme zvyklý být od sebe a představte si za tech sedem dní manžel zhubnul tři kila, no nějak mu padají kalhoty ........jo jo je to náš miláček

Motorka!

Holky, já jsem úplně na nervy! Včera přišel přítel z práce úplně nadšenej, že si koupil kolega úplně novou motorku a tu svojí starou by mu za super peníze prodal. Já myslela, že špatně slyšímVím, že miluje motorky a auta, ale myslela jsem, že už ho to přešlo. Zakázala jsem mu na to vzít peníze co šetříme na svatbu a z rezervyTak byl chvíli pokoj, alepak ho napadlo, že by mu jí určitě táta koupil, má ve středu 30. narozeniny nebo aspoň něco půjčilJenže oni nám chtějí zaplatit prodloužený víkend v Paříži, ale to mu říct nemůžuCelou noc jsem na to myslela, hrozně se o něj bojím, je to silná motorka. Dnes bude volat rodičům, mám chuť jim zavolat před ním. Ale je mi to hloupéŘekla jsem, že už se o mimi snažit nebudem, že nechci pohrobkaMyslíte, že mám těm rodičům zavolat a promluvit si o tom? Zítra by si pro ní měl jet

Něco málo k Pajdíčkovi

Hele nečetla jsem ty sáhodlouhíý litánie,ale jen tak jsem zbleskla pár základních vět..... A dle toho si myslím,že Pajdíček to mysláí asi dobře,ale je to děsně naivní. Holka dle mého sis uvázala břemeno ze kterého se už jen takt nedostaneš. Je asi pozdě ti to řikat,ale sleduju tě tu od začátku a na můj vkus ve všem spěcháš a pak to je tak jak to je a to že čekáš druhé mimi to vaše problémy nevyřeší. No je to muj názor. Držím palce.(a narovinu kolik z nás udrželo vztah od své puberty?)

Pájdíček

Pavli,koukala jsem na tvou vizitku a fotky a ty jsi vše smazala?! Nechápu proč,BoLky ti chtěli jen pomoct a poradit,sama jsi psala,že stojíš více o ty negativní názory,že ti víc dají..Nezlob se na mě,ale i tohle mi přijde trochu dětinské! Všechny jsme ti jen napsali svůj názor s tím,že ti chceme pomoct a poradit a ty jsi se urazila? Proč myslíš,že s tebou nikdo nesouhlasí?Jsou tu totiž zkušené holky,které už mají leccos za sebou a ty jsi chtěla slyšet jejich názory a zkušenosti! Ale i ty,co zkušenosti nemají,tak přemýšlejí hlavou..Ty jako matka máš chránit své děti a mě přijde,že děláš opak,nezlob se na mě,je to opět jen můj názor!!!Ale ono bůh ví,jak to u vás všechno bylo,ale at bylo co bylo,uhodil dítě a to se dle mého odpustit nedá..Každopádně ti přeju hodně štěstí !!!

Holky ja vubec nevim co mam delat a jak hlavne reagovat. Uz jednou jsem tu psala ze nam to moc neklape v posteli, no a ted po svatbe proste chtel porad jenze jsme byli u mych rodicu a ja to proste nechtela a hlavne vecer kdyz lehnu tak semnou uz nikdo nehne. No tak se nastval ze me jednou porad budil atd a ja nic no a od te doby proste nic uz je to druhy tyden co se zarek ze semou spat nebude ze si pry najde nkoho a ja si mam na to najit nekoho atd. Me to proste uz nebavi jako driv jak to bylo na zacatku proste furt, tad mi staci jednou do tydne nanejvejs dvakrat, ale tak aby se me ten chlap dotykal prez den hladil a rikal pekne sluvka jako na zacatku ze me to proste nabudi a to jsem mu uz i rekla. Ne ale on je zatvrzenej pry me to s nim nebavi ze se me nelibi atd. Tak to vyresil takto ze si nekoho kazdy najde a bude. CHjo nevim co mam delat. Me proste chybi to mazleni a pusinkovani prez den ze si me vsima a tak a proste me to nabudi k tomu sexu, ale takhle to fakt ne a rikala jsem mu to uz 100 krat pry se snazil jo dva dny to nic nevyresi. CHjo tahle ta vec je docela dulezita ke vztahu ja to tak nechci co mam delat. JO a vcera jsem to chtela a on byl uz proste nadrzenej ze by teda jo ale ja uspavala malou do dvou do rana porad se budila kdyz jsem ji prenesla do postylky. Pak jsem sla spat a on ze chce a ja rekla ze jsem uplne ko ze ne. No nenastval se pry nemoh usnout do 4. A co ja jako? Stve me to

holky prosim

neslo by to vsechno kolem Pajdicka davat uz jen do Trolla? ja jen,ze kdyby sem ted dal nekdo jiny svuj prispevek k tematu Ach ti chlapi,tak se tu ztrati.co myslite?dekuju

Reakce na příspěvek níže (Pajdíček)

Můžu Vám holky říct, že je mi z toho pěkně ouzko... Pajdíček vypadala, že se nad sebou a nad svou situací konečně zamyslela, ač k tomu co psala bych i tak měla výhrady, ale její další reakce mě utvrdili v tom, že to tak není. Pokud se partneři mezi sebou mlátí, tak je to v podstatě jejich věc, že jim to tak vyhovuje, a že to nechali dojít tak daleko, ač jsem toho názoru, že pokud dojde vztah do takové fáze měli by ho okamžitě ukončit! ALE jakmile začne jeden nebo druhý bezdůvodně mlátit dítě, tak je to to nejhorší co může nastat!!! A bez jakýchkoliv řečí bez jakýchkoliv omluv a nových šancí se MUSÍ takový vztah okamžitě ukončit!!!PAJDÍČKU: U každého člověka (chlapa i ženský) poznáš jaký je a jakou má pravou povahu právě v afektu. Pokud se však chlap i v afektu a v největším vzteku nedokáže ovládnout tak, aby neuhodil svoji ženu a svoje dítě, tak je to nehorázný slaboch a grázl pro kterého NENÍ omluva, a pro kterého NENÍ další šance!!!Neříkám, může se stát, že některá hádka vygraduje tak, že jeden nebo druhý dá tomu svému partnerovi facku... ale není to dobře a stát by se to nemělo. Ženský to čas od času dělají, ale tam je to trošku o tom že my se v podstatě tímto způsobem bráníme urážkám od chlapů. Pokud uhodí chlap ženskou, je na ženský jestli mu uvěří že už se to v životě nestane, ale jakmile se to zopakuje, tak věř, že už se to nezmění! Nezmění se to ač ti naslibuje hory doly, pokud to udělal jednou.. dvakrát.. udělá to znova, nemusí to být za týden, za měsíc, i když tomu dle toho co jsem tu od tebe četla za příspěvky nevěřím - přijde to dřív, může to být třeba za rok za dva za tři... a to už to děti budou velmi vnímat a věř, že pak se bude odcházet mnohem hůř.. děti si ho budou pamatovat, nejen to že měli tátu ale i to jak jim a tobě ubližoval!!!TEĎ máš šanci odejít, TEĎ i když to bude těžký, protože pořádně nemáš kam jít, a třeba si myslíš že to sama bez muže nezvládneš. TEĎ si tvůj syn otce ještě nepamatuje tak aby to nebylo těžký - píšeš že se mu rozzáří oči když vidí tátu - promiň ale tak malému dítěti se oči rozzáří i když vidí hračku.. TEĎ máš tu šanci jít a postavit se sama za sebe a hlavně za své děti!!! Chlapovi je to jedno dítě sem dítě tam málokterý chlap se umí oddat dětem tak jako máma!! Máma je tu od toho aby za všech okolností bojovala se světem za své dítě!!! Tak sakra bojuj a nenech jim ubližovat!A pamatuj že spokojená máma = spokojené dítě! A věř, že v tomhle vztahu ty spokojená nikdy nebudeš!Omlouvám se za tak dlouhý příspěvěk ale jak jsem na tohle doteď moc nereagovala příspěvkama tak tohle už mě nadzvedlo ze židle

Kauza Pajdíček

Holky, vy všechny radíte návrat k rodičům, ale vždyť ta maminka Pajdíčka mlátila, nebylo by to z bláta do louže? Jako aby nemlátila pro změnu teď ona malého.Já mám už skoro chuť zavolat na sociálku, ať to tam jde někdo vyřešit na místo a profesionálně. Mám pocit, že tam je to strašně zamotané. Maminka mlátila Pajdíčka, manžel mlátí Pajdíčka a mimino, Pajdíček mlátí manžela, tchán asi zmlátí manžela. A ani nemám představu, co je to \"mlátí\". Když jsem byla malá, taky jsem si myslela, že mě naši strašně mlátí a ono to bylo jen pár výchovných.Prostě mám pocit, že už to sami nejsou schopni rozseknout, tak jestli by nebyla na místě pomoc zvenčí.Pajdíčku, prosím, zbal se a vypadni někam do azylového domu, tam by mohli poradit i právně jak dál.

Zamyslela jsem se sama nad sebou

Ahoj holky včerejší a i dnešní rekce na mé příspěvky z posledních dnů mě jednak potěšili že mi chcete pomoct ale také mě donutili zamyslet se sama nad sebou,myslím že jsem to měla udělat už dávno ale nestalo se tak a teď nastala tak vážná situace kdy to prostě bylo moc potřaba. Děkuji všem za reakce i za ty špatné,za ně možná děkuji víc jak za ty dobré,protože právě ty mi naznačili že něco u mě není v pořádku,plno z vás psalo ty negace s tím že se i kapinku bálo ohlasu ostatních ale proč?! Každý má svůj názor a ať je jakýkoliv tak se nebudeme bát ho prosadit nebo vyslovit nahlas ne? To že všichni psal pozitiva neznamená že někdo kdo má jiný názor bude lhát aby ho ostatní ,,neukamenovali\". Neozývala jsem se jen jsem četla přibývající se reakce a seděla a přemýšlela sama nad sebou. První co bych vám všem asi chtěla napsat je přiznání k něčemu. Tomášek byl plánované a dobře rozmýšlené miminko,nestalo se TO náhodou,jak jsem psala,mrzí mě ta menší lež vůči vám ale znáte to svět je malý a takovéhle věci se nesou rychlostí blesku a nerada bych byla kdyby to věděli všichni vím to já a manžel a teď i vy a to stačí doufám že to nebudete vyprávět dál-neberte to špatně! Za tu lež se omlouvám ale zkuste to pochopit. Byla jsem s Mirkem dlouho,měli jsme spolu báječnej vztah nikdy jsem nebyla ten typ který si chodil užívat mládí,ne,já jen seděla doma a vyšla buď s kamarádkou ven a jen na chvíli nebo pak když jsem byla s Mirkem a to jsme se chodili jen procházet nebo na limču do rastaurace,ale pořád mi něco chybělo,byla jsem šťastná to ano ale k tomu ůplnému štěstí ještě něco scházelo,jo byl to ten maličkej človíček kterej nám tu scházel,dlouho dlouho jsem nad tím přemýšlela,bylo mi jen 16 ale to mě neodradilo,přemýšlela jsem jestli bychom se o něj zvládli postarat,zabezpečit ho finančně a vše co k tomu patří,svěřila jsem se Mirkovi ten byl nadšený on už na to věk tedy měl,sice je také mladý ale ne tak jako já,ještě jsme všechno zvážili a začali se snažit a po půl roce nám to vyšlo. Byli jsme tak nadšení že tu bude s námi to maličké,že budeme rozdávat lásku svému dítěti ne už jen sobě,prostě to bylo přesně to co nám chybělo ke štěstí,ať už na to má každý názor jaký chce,rádi si ho vyslechneme ale jsme za mimi moc vděční a to se nezmění,taktéž druhé miminoo nebylo jenom kvůli tomu aby byli od sebe věkově blízko to jsem psala jen v rychlosti,ale proto že jsme chtěli být čtyři,chtěli jsme být větší rodina,už netoužíme si sami jezdit na výlety apod toužíme po tom učit naše děti nové věci,ukazovat jim neznámá místa aby je poznali,chceme jim dát co nejvíce lásky,hýčkat je prostě žít pro ně a také samozřejmě jeden pro druhého. Ani jedno z nich není chvilkový rozmar,jsou dobře naplánované všechno promyšlené,bez toho by to snad ani nešlo,jen tak si udělat dítě aniž by člověk myslel na to jestli se to bude dát zvládnout,budou mít zázemí a všechno. Nemám dítě proto abych se snad stala dospělou,dospělá nejsem,neumím řešit plno věcí tak jako vy zkušenější maminky je to pravda a stydím se za to,ale právě proto vás tu mám aby jste mi poradili co a jak dělat,to v čem si nejsem tak jistá a vy radíte a dobře! Já chápu že kdybych byla starší všechno bych řešila jinak rozumněji,ale i tak mohu být a jsem máma jednoho dítěte a druhé čekám a nedělám špatně všechno od narození se starám ve dne v noci tak jak to nejlépe umím a to co nezvládám tak skvěle snad mi to děti odpustí jednou a budou vzpomínat na to co jsem pro ně udělala hlavně to dobré,jsou pro mě vší a pak také i ten manžel je to tak. Dost mi dala reakce cukříka,to jak se chovám i já ke své tchyni,nejdřív jsem si říkala ne to není pravda já se chovám dobře,ale svědomí velelo že ne že taky hodně přispívám toho jaký je vztah mezi ní a mnou,máte tu pravdu holky,měla bych se k ní chovat lépe,snaží se mi pomoct,snaží se o plno věcí ale když vše odmítám a ještě na ní občas vylítnu tak jak se má pak chovat? Tak jak se chovám já vrací mi to,dlouho jsem to neviděla,ale už mi to došlo a věřte že i to je mi líto a že hned začnu napravovat vše co jsem udělala a jak říkáte nebudu nad vším ohrnovat nos ale přijmu pomocnou ruku,nechám si poradit ať už se pak podle toho budu řídit nebo ne,to nahlas říkat nemusím,budu se snažit dát vše do pořádku a chovat se zodpovědněji a hlavně jako máma a ne 17ti letá rozmazlená holka která ví všechno nejlíp a ostatní ať jdou....No a ještě je tu manžel-i v tom jste měli pravdu opět jsem se musela zamyslet nad chováním k němu a už vím proč náš vztah není takový jaký by měl nebo mohl být. Proč?! Protože oba děláme chyby neumíme plno věcí řešit jinak a ono když manžel poslouchá z jedné strany mě a z druhé tchyni a ještě plno věcí okolo no jak mu musí bejt? Mizerně! Myslím že bychom si oba měli pořádně promluvit a dát všechno do pořádku hlavně kvůli dětem a hlavně já bych se měla začíte k němu i k jeho mámě chovat jinak a také s tím začnu. Ovšem. Pořád je tu to co udělal malému,to je u mě něco co mu nikdy neopustím,ale není kapku unáhlené odejít když v podstatě nemáme kam? Nejde tu o mě ale o mé děti aby měli střechu nad hlavou a co jíst až pak o mě a o manžela. Když vidím jak manža přijde domů z práce a ty rozzářené dětské očka vidím jak ho ten malej potřebuje a má ho moc rád,tak nemyslím že by bylo nejlepší jít pryč. Já myslím že se potřebujeme všichni navzájem! A že ať se stalo co se stalo je čas na to všechno napravit začít se chovat zodpovědněji než teď lépe k tomu druhému,hlavně já se mám plno věcí ještě co učit. Někdo mě odsoudí že když manža uhodil dítě že by bylo lepší jít,ale já jako máma a manželka teď vím že ne,teď je čas na to všechno napravit a změnit všechno špatné kvůli dětem a pak kvůli nám a okolí!!! No omlouvám se za dlouhý příspěvek a za případné chyby a chci tady poděkovat všem bolkám kteří mi pomáhájí a opravdu ty vaše rady a reakce nejsou k zahození,jste tu zkušenější než já a proto k vám ráda chodím pokecat,pro rady,jste super a jsem vám moc vděčná. No uvidíme co na mé rozhonutí řeknete,myslím že každej bude mít názor jinej ale já so stojím za tím svým a jdu co nejdřív napravit veškeré dosavadní chyby a hlavně nedělat další!!!!!!

co to je, když se řekne

Jsem tady na BOL dnes poprve, ale tema \"Ach ti chlapi\" mne zaujal. Tak já se třeba doma potýkám s manželem, když ho něčím pověřím, a on to sice udělá, ale úplně jinak, než jsem si představovala.Asi to je rozdíl mezi Jing a Jang, že?

Pro Pajdíčka..

Pavli, usnula jsem včera až někdy o půlnoci, hodně jsem o tobě přemýšlela. A hodně v souvislosti s tím, co napsala Cukřík - že je jen o tři roky starší než ty. Vidíš, já jsem zas o pouhé tři roky starší než ona, ale už šest od tebe. A ve svých dvaadvaceti sama sebe rozhodně řadím mezi opravdu mladé maminky, většina mých vrstevnic má úplně jiné zájmy, a já to naprosto chápu, nicméně být maminkou byla moje volba, dlouho rozmýšlená, a i tak mě spousta lidí řadí do kategorie \"jééžiš, ona otěhotněla na škole (střední mám hotovou), tak mladá a zkazila si život..\", ale to trochu odbíhám. Možná se budeš zlobit a možná vůbec nemám pravdu, tak to neber jako útok proti sobě, ale prostě jako názor možná k zamyšlení. Zaprvé - jsi hrozně mladinká, v prvé řadě sis neměla pořizovat další dítě, ale hlavně dodělat střední. Já když nedodělám školu, v podstatě se prd stane, maturitu mám, tak co. Ale uvědom si, že jsi vdaná za chlapa, který je schopen tebe i tvoje děti uhodit, a tohle je pro mě prpostě něco, co moc moc idsuzuju. Ještě bych pochopila facku v hádce, kterou zapříčinila žena a opravdu udělala tomu chlapovi něco odporného, pochopím plácnutí přes zadek, když dítě zlobí - ale ne vědomé mlácení malého miminka. To bys jako máma vůbec neměla dovolit, okamžitě ses měla sebrat a odejít.Žádný azylový dům, máš rodiče a rodiče jsou tu od toho, aby svým dětem pomáhali i s těmi největšími průšvihy,m a nevěřím, že by tě vyhodili. A že mají poznámky, že čekáš druhé dítě? No to se nediv, ve své situaci, tvoje máma je přeci jen starší a zkušenější, a ať je jakákoliv, vidí,ď už jedno, ale měla by sis to uvědomit. Druhá věc je to, že jestli tě zplnoletnili ke svatbě, měla bys být plnoletá se vším všudy, ne, tedy i mít možnost vlastního účtu. A pokud ne, zajdi na sociálku a nech si peníze posílat na své jméno na adresu rodičů složenkou. Nevěřím, že tohle nemá řešení. Hlavně jsi neměla přistoupit na společný účet, to v žádném případě. Je to risk i ve fungujícím vztahu, natož u vás. Třeba jsem moc tvrdá, ale já bych se ke chlapovi, který uhodil moje dítě takovýmhle způsobem, nikdy nevrátila. Je jasné, že máš strach, ale on bude schopen udělat to znovu. Nesliboval ti už jednou, že se polepší? I kdyby měl nervy sebevíc v háji, uhodit malého neměl právo. Mimochodem, pokud vydělává, máš právo na alimenty, na to nezapomínej.A co se týče situace u tchýně - já sama si pamatuju, jaká jsem v sedmnácti byla. Nevyrovnaná, pořád ještě puberťák s černobílým viděním světa. Chvilku bylo všechno naprosto supern a já byla téměř v extází štěstím, a druhý den stačila maličkost a topila jsem se v depresích, nikdo mě necháýpal, všichni mi ubližovali..a když se ti do toho teď zamíchají těhu hormony - tak potěš, to je dost drsný koktejl. To samé tvé tvrdohlavé odmítání jít k rodičům - musíš si uvědomit, že v prvé řadě jde o tvoje děti a jako máma bys měla být schopná zkousnout leccos. Jak už holky psaly, dospělou se nestaneš tím, že porodíš jedno nebo víc dětí. Dospělou se staneš v okamžiku, kdy jsi schopná se sama o sebe a svoje děti se vším všudy postarat, a to teď v tvém případě nehrozí. Jsi bez peněz, bez bydlení - seber se a mazej k rodičům. Není to slabost, je to od tebe jasná prosba o pomoc a vaši tě nevyhodí. VždyŤ s nimi nejsi rozhádaná, normálně spolu komunikujete, tak na co čekáš. Jezdit někam do Lípy nemá cenu, stejně to budeš muset řešit. Sama jsi ještě v podstatě dítě, i když to nechceš slyšet, a dítě v nouzi má hledat pomoc u rodičů, u mámy - pořád máš právo na trochu naivity a bouřlivého jednání, to ano, ale jednou jsi máma a tvoje děti musí být na prvním místě..nesouhlasím s tím, jak holky psaly, že mu máš dát šanci, že to udělal v afektu. Jo, je mu třiadvacet, je taky strašně mladej, ale to absolutně není omluva. Jako máma to teĎ už taky vím - kdyby chlap uhodil mě, dobře, ještě to zkusíme. Sáhne na moje dítě a v životě nás už neuvidí. Je mi jasné, že není lehké odejít, a spousta žen, co zažívá domácí násilí, skutečně nezvládne odejít, ale tady jde o tvoje děti, braň je a udělej všechno proto, aby měly šŤastné dětství...!!! Bude ti ještě pár let trvat, než se s tím vším vypořádáš a budeš schopná uvažovat jako dospělý člověk, bohužel ty ses dostala do situace, kdy bys to potřebovala umět už teď. Já si v sedmnáscti sice sama sebe taky uměla představit jako mámu, ale nešla bych do toho, s nedodělanou školou, nevybouřená..do devatenácti byl můj život jeden velký mejdan, zato teĎ už jsem v klidu mamina bez pocitu, že bych o něco přišla..prosím, ještě jednou, neber to jako útok, prostě mi to nedalo..moc držíme palečky..a ozvi se nám...