čím to? - diskuze

ahoj, potřebuju se někde vykecat, tak jsem tu! Jsem s přítelem přes 4 roky, před rokem a půl jsme začli makat na malým, ten se narodil letos koncem března, je počatý z lásky a moc jsme se na něho těšili. Jenže už v těhotenství jsem jakoby začla cítit k příteli odpor, chvíli jsem si myslela, že je to změnou hormonů či co, ale začla jsem si nějak uvědomovat, že ho vlastně už nemiluju!!! Všechno mi na něm začlo vadit a stačilo málo, kdy mě rozčílil. Ty věci, který jsem celý roky přehlížela se mi jakoby znovu nastolily a mě vlastně došlo, že žiju s kreténem!!! Když se malej narodil, začla jsem mít pocit, že mi přítel doma překáží, s ničím mi nepomůže, na malýho se jen mrkne, pohladí ho a sedne k PC. Prostě si svoje splnil a tím to hasne, neustále mi tvrdí, že na výchovu je tady až bude malej chodit, mluvit a myslet. Nikdy ho nenapadlo říct, ať si dáchnu, že se bude třeba 2hod věnovat malýmu...pořád nás odstrkoval na druhou kolej - nejdřív kámoši, brácha, starosti druhých a my s malým až někdy o víkendu - možná! To když si uvědomim, tak vlastně nechápu, proč tu s náma bydlí, bylo by mi líp bez něj, stejně ho nepotřebuju, pač i finančně to tu táhnu já. Teď si možná myslíte, že kdyby fakt šel, tak to obulim nebo tak něco, ale mně by to bylo vážně putna. I kdyby měl milenku, tak snad zajásám! Když mě pohladí, tak mám husinu, jak se mi hnusí...není to na psychiatra???? Máte někdo podobnou zkušenost???