Ach, Ti chlapi - nové diskuze

Jak to bylo po porodu u nas

Inspirovala me Medox, protoze u nas to bylo dost podobne. mela jsem sve predstavy, jak me Pepa bude opecovavat, a ono prd. Vedela jsem, ze by mel pomahat nejen s miminem, ale i s domacima pracema, ale to, ze to vim ja, mi bylo nanic, kdyz on mel pocit, ze je unavenej z prace az dost. No nechtela jsem ho do niceho tlacit, protoze vite, jak to je, kdyz neco MUSITE, tak to vubec neni ono, zatimco kdyz neco udelate, protoze CHCETE, tak je to mnohem lepsi. A navic, kdybych ho doma furt jen za neco prasila, tak je mozne, ze by sel nekam, kde by mel vic pochopeni. Tak jsem zacala pomaloucku. nejdriv takove ty chlapske veci, jako zavezt nas k doktorovi, pac se s Maruskou bojim ridit, nebo se cestou z prace stavit na nakup, a tak. Taky jsem mu Marusku nedavala, kdyz zrovna rvala, ale spis jsem ho nechala, at prvni na nas kouka, kdyz si hezky hrajeme a ona je v pohode, nebo jsem ho poprosila o sklinku piti pri kojeni a tak. Jako vrchol sve prohnanosti povazuju tatktiku, kdy jsem se tak jednou za mesic sebrala a zmizla na tyden k nasim. Mu bylo doma zima, protoze nikdo neprikladal do kamen, mel hlad, vsude byl svincik, no proste jsme mu krute chybely. A postupne zjistil, ze i kdyz to s Maruskou neni na nejake velke akce, tak i mala prochazka muze byt fajn. No a skoncilo to tak, ze uz pul roku chodim do prace a Pepa hlida Marusku jako nejvetsi profik a je z neho super tata. Takze pro Medox: vydrz, zapojuj ho polehoucku a s citem a spis nez pouhy pobyt s miminem mu vymysli nejakou akci, treba zajet s kocarem do mototechny pro novy olej do auta nebo tak neco chlapskeho. Drzim palce a slibuju, ze bude lip.

stížnost na Martina

Tak už si musím postěžovat, jinak už to nejde. Mě martin neuvěřitelně začal štvát. Před otěhotněním jsme byli skvělí ukázkový pár, když jsem byla těhotná byla jsem někdy dost nepříjemná a občas to zaskřípalo a to teda přiznávám mou vinou. Ale od porodu je to teda síla. Jsem trochu nervozní to ano, ale přece jen on se chová tak hrozně. Pořád kontroluje jestli všechno dělám správně, poučuje mě o věcech ohledně peče o dítě o kterých nemá ani páru a řekne mi to třeba desetkrát a pořád dokola. Ale co mě nejvíc štve že vůbec nepomáhá s dítětem. Pořád se na něco vymlouvá. Nemůže ho nosit a čekat až si odříhne protože to neumí - už od příchodu z porodnice se ho bojí vzít do ruky aby mu náhodou neupadla hlava a když ho chová a toník se pohne tak hysericky křičí že toník padá a nechce ho vůbec chovat, takže když mu ho dám, pořád abych tam behala a rovnala toníkovi hlavu a pomáhala mu ho držet... Pak když Martinovi toníka dám do ruky aby ho prostě choval když pláče, tak má plno výmluv. Bolí ho už ruka, má hlad protože naposledy jedl před 2ma hodinama, nebo si chce dopočinout z práce či tak. To že já celý den nejedla, meju se v poklusu a ruce a hlavně záda mě bolej ukrutně. A pak když prohlásí, že nechápe proč není vygruntováno že se JEN starám o dítě a celý den můžu spát...tak to už mám pak chut ho zaškrtit. Takže nepomůže, má blbé poznámky a pak už stačí maličkost a já začnu uplně hystericky vyšilovat a jen se hádáme. Už toho mám plne zuby a něják nevím jak to řešit. Nedávno jsem mu dala škytajícího Toníka aby ho choval než doškytá a já se šla vysrchovat zachvilku slyším hysterický řev přerušováný škytánim, tak sem se utřela a jdu se podívat co se děje a on už byl toník zase položený v lehátku a Martin u počítače. Tonířek škytal a u toho řval že se div nezalknul. A martin mi na to povídal, že chování stejně nepomáhalo a už ho bolela ruka To už je na zabití...

Romantik

Vcera vecer manzel jel neco vyridit a ptal se me, jest-li se pak muze stavit jeste za jednym kamaradem. Ja z toho bylo trochu smutna, protoze se mi nechtelo zustavat dalsi vecer sama doma. Bohuzel tady v Egypte lidi ziji v noci, takze se vse vyrizuje pozde vecer. I rodinu chodime navstevovat treba v 11 vecer. Ja vetsinou zustavam doma, protoze nebudu maleho tahat po nocich ven, jsem rada, ze mi celou noc spinka. Tak jsem mu navstevu kamarada odkyvala a zasedla pred televizi. Manzel se ani ne za hodinu vratil s velkou kytici, ze jsem mu chybela a ze je mu lito, ze musim zustavat tolik sama, tak se na kamarada vykaslal .Nevim kde tady sehnal kytici, moc kvetin tady neprodavaji, pro lidi je to zbytecne vyhazovani penez. O to vic si toho cenim, je moje zlaticko

Chválím manžela !!!!

Dnes dopo jsem byla mimo domov a on byl s Ondrou (22 měs.) sám. Dopo vyrazili do Alberta něco málo pokoupit. No, a manžel si troufnul bez plínky (zatím to venku zkoušíme). Ondra venku čůral na kamínky a travičku. Takže jsem ráda, že to s ním \"nefláká\" a prostě se mu věnuje, jak má.

Chvíle kdy mám chuť se rozvést...

Manžel je absolutně neschopný na papíry... Letos má trochu složité daňové přiznání, tak si to vyřizuje sám. Paní účetní mu to nachystala, napsala co ještě by k tomu měl dodat... Leží to tu doma na stole... Já dneska vyžizovala ještě papíry co k tomu musí doložit a zítra to tam odnést On pán nemá čas, a prý po těch penězích toužím hlavně já....Kdybych to nechala na něm, tak to fakt nechá státu....

Jdu v předsíni kolem tašky na notebook a vidím jí položenou v hromádce se smetím .Řeknu to manželovi,jestli mu nevadí,do čeho to položil.Po 5 minutách po další výzvě se zvedl a hned zase přišel.Šla jsem se kouknout, holky on jen nahlídl a hotovo, to bylo všechno.Tak jsem ukápla jedovou slinu,že jsem si myslela, že to zvedne a hromádku smete na lopatku a vyhodí.Jééééé to byl ksichtík,ale udělal to.

Žárlivost?

Ahoj holky,jsem stále moc šťastná,jenže čím víc vím co mám doma,tím víc mě pronásledují černé myšlenky a někdy mam blbý keci za které se pak stydím vím,že si fakt nemám na co stěžovat,dělá první poslední ....Ale je fakt že jeden bod tu je co mi trápí....Facebook...Věřím,ale bojím se,přeci jen osazení jeho face booku jsou ze 70% spíš kámošky,vim je to divný,ale on fakt od mala je spíš mamina sukně a tudíž měl víc kolem sebe holek. Mám pocit že si to fakt možná i trochu kazim...Jenže není pro mě KAMARÁD to samé jako KAMARÁDKA do páru s chlapem a to samé obráceně....nemáte nějakej návod připadám si jak puberťák...Ale ztratit tohodle chlapa tak se fakt pujdu oběsit :o)),byla by to jen moje vina....Ani mi nic neskrývá vím vše,teda si aspoň myslim.....nevim co to je,ale tak mě to ve vnitř nějak sem tam šponuje....Snad to přejde,ale mám občas v sobě hrozný strachy...Možná to je spjaté i s minulostí... Líp jsem se ale fakt nikdy neměla o tom jsem na 100% přesvědčená

muž a hlednání předmětů...

můžu si za to sama.....protože střídám dvě domácnosti, tak neustále něco převážím, stěhuju, balím, nakupuju a ukládám.... mám všechno dvakrát a z toho vznikají nepřehledné situace. včera večer jsem kupříkladu zjistila, že nemám v kabelce doklady. panika. volám tedy chlapovi do druhé domácnosti, jestli jsem je nenechala ležet na baru.... občas se mi to stává.... nenechala:-( tak se nabídl, že se po nich podívá. matně jsem si vzpomínala, že jsem s nimi šachovala na procházce s kočárem, tak mu říkám, že by v něm mohly být.... nebyly. prý se koukal už dvakrát. začala jsem malomyslnět a malovat si nejhorší scénáře. milionový úvěr na mojí občanku, zneužitá lítačka na MHD, paíry k autu se také samy neudělají..... . z tónu mého hlasu bylo chlapovi jasné, že už se začínám smiřovat s nejhorším, když tu náhle zamumlal: mám je. co??? opáčila jsem. jo... jsou tady, v kočáře. úplně v nohách na boku....ano. jasně se mi vybavilo, jak jsem je tam strkala. takže když chlap něco hledá na přesně určeném místě není jisté, že to najde hned na poprvé:-)holky, jak mně se ulevilo!!!! uff.dotaz: máte peněženku a doklady dohromady nebo zvlášť? proč?

ucpané umyvadlo a chrápání :/

Byli jsme včera u známých na kolaudačce, já s Klárkou jela domů v 8 a manža dorazil taxíkem po 1h. Do doby jeho příjezdu jsem krásně spala, jenže mu nebylo dobře (z rýmy a alkoholu), takže snad ještě půl hodiny střídavě blinkal a smrkal, mezitím se i osprchoval a kolem 2h konečně zalezl do postele. Jenže z něho se linul samozřejmě alkoholový smrad a za chvíli začal i chrápat. Bojovala jsem s ním asi 2 hodiny, až jsem se nervově vyčerpaná rozhodla strávit zbytek noci v obýváku na gauči. Ráno jsem v nevyspalém stavu objevila ucpané umyvadlo, plavaly tam zbytky nakládaných paprik a podobných ozdob ze včerejších chlebíčků Tak dostal manža vynadáno, že už by se mohl ve svém věku naučit zvracet do záchodu, kde to jde v pohodě spláchnout, a provinilý manža se hned nabídl, že skočí do obchodu pro Krtka a taky že při té příležitosti koupí něco na snídani (to ještě nikdy nenabídl!!) Takže apoň něco za ty moje zdrchané nervy...

Pomaháte si?

Ja jsem pracovník samotář.Udělám doma cokoliv i vyčistím ucpaný záchod,ale nesmí mi u toho nikdo pomahat.Martin zase opačně-chce abych mu ve všem asistovala a pomahala mu.Protože když on něco dělá je kolem toho humbuk a ještě když já sedím,tak to vypadá,že jsem lína.Jaksi zapomína,že on taky seděl,když já jsem vařila atd.Je to hruza.Jak je to u vás?

Holky, už hodinu brečím a potřebuji se z toho někde vypovídat.Mám pocit, že už nemůže být hůř! V květnu čekáme s přítelem miminko, vše vypadalo ideálně, získali jsme v prosinci hypotéku, příští týden budeme stěhovat, oba jsme měli dobrou práci, jenže já jsem musela na rizikovku a přítel na konci ledna přišel o práci.Stále jsem věřila, že máme jen nějaké špatné období a vše se zas obrátí, hlavně že mimi je v pořádku.Už to vypadalo, že bude dobře, včera volali příteli, že ho nejspíš přijmou tam kam si moc přál a budeme si zas klidně žít, jenže ono ouha, dnes přišel úřední dopis, že do 5 dnů musí odevzdat řidičký průkaz, jelikož dosáhl 12 bodů!!!Jenže on řid.průkaz potřebuje kvůli práci, vůbec nevím co teď bude..On je z toho vyřízený, já se ho snažím podržet, ale už to taky nedávámMám strach z budoucnosti

veliká pochvala:-)

Ahojky holky, psala jsem to v kolonce těhotenství 29tt až porod...v úterý se mi podařilo úplně zničit naše auto...jela jsem i přes to, že svítila kontrolka mazání, která a teď už to vím, svítit nemá a pokud se tak stane, tak se to má hned řešit...v servisu mi řekli - totálně odvařenej motor, takže novej a cena opravy kolem 25 tisíc...s hrůzou jsem šla domů a tuto novinu sdělila příteli...ten ne že se nenaštval, ale ani mi nevynadal a jen mi s úsměvem na tváři řekl že jsem pako...včera mi večer napsal z práce, že i když jsem zničila naše vozítko a dovedla nás skoro k bankrotu, tak mě moc miluje a že by mě nevyměnil za nikoho jiného...no není to holky krása?Je to prostě moje zlatíčko a ani já bych ho za nic na světě nevyměnila