Nenávist rodičů :-( - diskuze

Ahojki, z mé strany toto absolutně neznám. Ale můj manžel toto stále pociťuje od své matky. Dává mu najevo, že jí de facto zkazil mládí ( si ho pořídila v 17 letech na zábavě), s jeho otcem už od jeho porodu nebyla (takže můj ho nezná). Preferuje jen mojeho ségru, kterou měla později se svým manželem ( již zemřel), takže tchyně je vdova a všecko co máme tak závidí..že jsme měli novou koupelnu, už musela mít hned novou taky. Mně vzdělání závidí (protože ona má jen ZŠ a dělá dělnici)..prostě závidí fakt všecko a nic nám nepřeje. A mojeho celý život zneužívala na různé práce a podobně a když chtěla půjčit nějaký nástroj od nás na práci, tak to zničila a pak svedla na to že už to bylo...a ukradla mi dřevěný stojan na nože, který jsme dostali k svatbě a taky sadu nožů...a mě 1 kalhotky...no vrchol baba

nevím, ale myslím si, že smířit se s tím asi nedá, ale nechápu, jak rodič může svému dítěti něco závidět

U náís to bylo spíš období. Když se naši rozváděli, tak máma dávala jasně najjevo, že nás nemá ráda. Nemůžu říct přímo nenávidí. Prostě žárlila a to hlavně na to, že jsme byly se ségrou prostě mladé a měly všechno před sebou. Ve výsledku jsme ji nenáviděly spíš my. Nenávist se vytratila, když zjistila, že je v prd...že jí všichni nenávidějí, že má život v troskách a že i v 50 potřebuje pořád svoje rodiče... Ale že by to byl nějaký normální vztah, to teda není a nikdy nebude, to ani kdyby to šlo, tak to nedopustím. Ať si to vyžere až do dna...Ale asi na to žádná rada není, prostě na to co nejmíň myslet, oprostit se od všech myšlenek na takové lidi....

To je něco,s čím se smířit nedá.Maximálně se snažit na to nemyslet a soustředit se na svou rodinu,děti a muže,na to,co jste dokázali,na to,co vás dělá šťastné.Jinak nevím...

Myslím, že s tím se smířit nedá. A nechápu, že jsou rodiče, kteří dětem závidí úspěchy. Já jsem na úspěchy svých dětí pyšná a moc jim je přeju a jestli budou úspěšní až budou velcí, tak mě to bude hřát u srdce, protože si budu sobecky myslet, že na tom mám jistě taky trochu zásluhu :)))

smířit? těžko. Já to vůbec nechápu, že můžou rodiče nenávidět svoje dítě

Moji rodiče mě vždycky podporovali a přáli úspěch a já se to snažím dělat stejně u svých dětí. To si vůbec nedokážu představit, že by mohli rodiče nenávidět a závidět. Za co a co?

myslím že s tím se smířit nedá, ale rodiče si nevybíráme.Asi bych se z plných sil zaměřila na to jak být s někým moc šťastná, na to aby moje děti tohle nikdy nemusely řašit a rodičům bych vzkázala že je jejich smůla o co všechno jsou ochotní se připravit.