Nejprve ahoj všem kamarádky.Děkuju strašně moc za to jak jste na mě myslely, protože to určitě pomohlo, jak zhruba vypadal porod jsem už psala... Největší překvapení pro mě bylo mít narozené miminko, a mít ho i potom, nikdo mi ho nebral. Jak jste psaly, že si pamatujete jak to bylo zlé s Andulkou a kojením- tak tedy asi protože byla nemocná a já k ní nesměla atd. Nyní je to všechno tak okouzlující a já jsem do Štěpánka úplně zamilovaná. Tak jak jsem si nemohla užít těhotenství a to neviditelné mimi v bříšku, tak pobyt v porodnici jsme si navzájem užili maximálně. Holky jsem z něj upřímně naprosto hotová. Je nádhernej, kouzelnej a myslím, že taky šikovnej. Hned po narození se přisál a to už je na má prsa výkon. Po porodu jsem asi šest hodin byla sama a pak mi ho sestry dovezly na pokoj. Sama jsem si ho přiložila a on to vážně znovu doká
zal.Sestřičky si ho pak ještě vzaly a přivezly na večer, byl taky utahaný z cesty na svět a tak si jen tak cucnul, sestry ani jednoho z nás nenutily. První noc jsem se vyspala ještě sama a pak hned ráno v pět už mi ho předaly se slovy \"Tak a teď už je jenom váš.\" A opravdu se tak cítím. Je jenom můj, snad jako by to bylo moje první miminko.V pátek už jsem začala vážit a měřit,sama jsem byla trochu agilní,aby nás brzy pustili domů, strašně se mi stýskalo po Andulce. Manžel jezdil denně, poprvé právě přijeli spolu a bylo to při odchodu dost těžké, pro mě i pro ně.Sama jsem požádala při čtvrteční vizitě, že chci ponechat pupeční pahýlek. A díky tomu nás dnes pustili. Holky se kterými jsem byla na pokoji musí počkat 24 hodin od odstranění, které dělali dnes rá
no.To jsem se rozepsala?! Prostě jsem krásně mimo, mlíčko jde, kojím i bez kloboučků a myslím, že mi dost pomohl formovač bradavek, jak jsem o tom kdysi psala ve vychytávkách. Také jsem si pořídila odsávačku a to co Štěpánek nechce, tak ještě odsaju do povolení a doufám, že se mi zánět
vyhne.Manžel je nadšený, za prvé že jsme doma a za druhé, že vypadám prý staršěn spokojeně, že u Andulky jsem byla hotová a nervozní. Je fakt, že teď vím, že vše má řešení. Přeju si aby mi to vydrželo co nejdéle :-)Andulka je hrdá, ráda se na brášku kouká a doufám, že i jí to pozitvní naladění vydrží co nejdé
le.Cestou z porodnice jsme se stavili u tchýně, kde jsem si dala oběd a teď už jsme asi 3 hodiny doma. Opatrujte se a opravdu děkuju za všechno držení palců a gratulace, Veru+Štěpánek+nespavá Andulka