Nelinka, 1/10/2011 - diskuze

Mile BOLky.Rada se s vami podelim o prubeh meho porodu, protoze doufam, ze tim mohu podporit budouci maminky a zmirnit jejich pripadne obavy.Planovane dva TP: 21 nebo 27.rijen, 29/9 poslední navsteva moji OG, 4/10 planovana první poradna v porodnici.Zacala jsem 36tt, a stále sledovala, jestli se neobjevi konecne nejaci poslicci.Vsude jsem cetla, jak zacinaji několik tydnu ba i mesicu před porodem, a ja porad nic.Vicemene jsem se smirila s myslenkou, ze ja proste budu prenaset.V patek, 30.9. jsme se byli podivat na veletrhu For Babies, poohlednout se po posledních detailech pro mimi. Sehnala jsem tam vse a uspokojila pocit,ze mam konecne uplne vse..Mozna i to byl impuls pro nasi Neli, protože při odchodu z veletrhu jsem najednou pocitila divne vlhky pocit v kalhotkách. Letela jsem na zachod, nastesti krev nikde, jen trochu vlhko. Zkoumala jsem, jestli to není třeba plodovka, ale nic jsem nepoznala, jen pojala podezreni.2h nato doma uz nebylo pochyb, ze první „poslicek“ se ohlasil-odesla mi hlenova zatka. Vstoupil do me tak nejak klid, rikam si, mam minimálně 1-4tydny na porod.Rano v pul sedme me vsak vzbudila praskla plodova voda. Nastesti, poucena z kurzu (tyden před tim, aniz bych tusila… ) jsem zustala v klidu a cekala az voda odtece-bylo to totiz na raz a pak s vyhledem, ze mame byt do 3h od odtoku v porodnici sla do sprchy a dobalit poslední věci do tasky. Voda ovšem stále prubezne odtekala i potom, takze jsem litala s rucnikem mezi nohama po baraku :D.Pritel se stihl nasnídat, ja vedela, ze uz jist nemam, tak jsem si s sebou vzala aspon porodni caj pro kontrakce, na ten vsak vubec pak nestihlo dojit. Cca za pul hodiny po odtoku vody jsem citila lehoucke pichani v podbrisku, ale sotva znatelne, nez jsme odjeli, objevilo se asi 2-3x. Do hodiny jsme sedeli v aute a jeli. Ja v dobře nalade, pomerne jsme hyrili vtipem oba . Pichani se objevovalo behem cesty v kratších intervalech, musela jsem uz zacit s hlubokym dychanim; tak jsem az poznala, ze se zrejme bude jednat o kontrakce. Ale byly kratoucke a v pohode zvladnutelne.Na prijmu hned na monitor, vyrizeni admin.formalit a informace, ze musim dostat ATB penicilin, jelikoz test na streptokoka jsem mela absolvovat v te poradne v nemocnici, která me teprve cekala.Pritel byl zpočátku v „cekarne“ se mnou, ale poslala jsem ho pro tasku do auta a od te doby jsem ho nevidela. Cekatelak byl, totiž obsazen jeste jednou maminkou, takze tam za mnou nemohl. Ale prislo mi to cele tak rychle, ze jsem na to ani nemyslela. Cca 9h,kontrakce po 7-5min. Dr. me vyšetřila a ukazalo se, ze jsem uz otevrena na 2-3prsty. Za doprovodu kontrakci jsem cekala na por.asistentku (p.a.), která se ukazala cca za 20min. To uz jsem nahlasila kontrakce 4min a rychle se zkracovaly ke 2min. P.a. me vzala na čekatelský pokoj (cca kolem 10h), kde mi dala kanylu s atb nechala rozdychavat kontrakce. Bolest se postupne zvysovala, ale diky intenzivnimu soustředěni na dychani se to dalo vydržet. Bylo asi 11:20, když se p.a. objevila znovu a to uz jsem hlasila kontrakce 1-2min. Tak sup na vyšetřeni, a hle, uz na 4prsty. Dojit za p.a. na vyšetřovnu znamenalo asi 2zastavky diky kontrakcim, cekala jsem, ze me bude třeba pobizet, at si pospisim (na to jsem vazne stihala myslet ), ale byla v pohode, nechala me se doplazit podle svého tempa. Vylezt na lehatko taky nebylo nejrychlejsi a za doprovodu kontrakci jsem myslela, ze me pri tom vysetreni rozpuli vedvi. Kazdopadne, 4prsty znamenaly doporuceni dat si 20min horkou sprchu, at si ulevim. Takze jsem se prestehovala do sprchy a jela a jela. Vrele doporucuji, pri kontrakcich opravdu velka uleva!Nevim, jak jsem tam byla dlouho, ale když prisla sestra, uz me vybizela, ze musime na klystyr. Při kontrakcích 1-2min dost vycerpavajici, ale sam o sobe mi opravdu pomohl, protože jsem mela pocit, ze kontrakce pak nebyly tak silne a caste. Po klystyru sprcha, kde jsem zacala rozdychavat silnejsi a silnejsi kontrakce. Az pri te poslední me prvne napadlo „zachrante me, nebo to nevydrzim“ a byla jsem hrozne vycerpana. V ten moment dorazila p.a. i s pritelem, uz prevlecenem v zelenem. Hodne „z dalky“ jsem si nechala pomoci na nohy a slysela p.a. jak rika, „tak pojdte, pojdte, nebo nam tu porodite“. Tak slava, uz se to blizi, napadlo me .Ten kousek na sal jsem dosla vazne v mrákotách, totálně vycerpana. Lehla si na lehatko a p.a. zacala lehatko a „teren“ připravovat. Po první kontrakci na sale me p.a. vysetrila, se slovy „no vida, citim hlavickou, branka zasla, s pristi kontrakci tlacime“ . Rekla to mile, vyraz v obliceji mi naznacoval, ze sama byla prekvapena, jak to jde rychle. Jen jsem prikyvla, ale v tom prisla druha kontrakce.Tak p.a. zvolala „tak jeste ne, ještě netlacte, nemam vse pripravene!“ Tak jsem urychlene místo tlaceni zacala rozdychavat-psi dychani. Pritel me drzel za ruku a zacal rychle dychat se mnou, abych se chytla.S prichodem treti kontrakce uz tam byla i dr.a zacala jsem konecne tlacit. Byl to v podstate první moment, kdy jsem tu potrebu vůbec mela, nastesti. Presne jsem sledovala instrukce obou a dychala a tlacila jak rikaly. Hodne povzbuzovaly a byly mile. Chvalily, jak umim tlačit . Nebudu to prodluzovat – po 4.tlacici kontrakci, ve 12.10h byla mala venku .Bezprostredne potom ji videl jen pritel, protože jako nedonošenec ji hned odnesli zahrat a zkontrolovat stav. Hned sel v doprovodu sestry udelat první fotecky a ja cekala na odchod placenty. K prekvapeni memu i dr.odchazela okamzite.Za chvili malou prinesli zabalenou ukazat, polozili ji na mne a vim jen, ze jsem byla strasne šťastna.Při te rychlosti me mala nepatrne natrhla, ale jen na 2stehy, a siti nebylo skoro citit, az na par momentu, kdy jsem priteli drtila ruku. Ale personál byl vyborny, mily a sikovny.Další dr., která prisla sdelit udaje o casu narozeni, velikosti atp. sdelila i Agar 9-10-10, coz jsem byla moc rada. Ale soucasne nas informovala, ze z duvodu predcasneho narozeni musí malou na 4-6h pozorovat a nedaji nam ji. Trochu jsem litovala, ale byla jsem tak unavena, ze jsem to tak neresila.Další 3h na sale odpocivacka s pritelem, vtipkovali jsme a bylo to moc fajn. Jen jsem byla strasne unavena, telo jakoby nebylo moje, ale pusa mi jela. Pri odjezdu ze salu se se mnou p.a.loucila slovy \"pri tom druhem diteti si zacnete balit tasku uz v 34tt, at sem vubec stihnete dojet \".Prvne jsem pak videla malou az v pul ctvrte v inkubatoru a k prilozeni ji prinesli v pul seste vecer.Personál Motolske nemocnice byl vyborny – byly jsme tam tyden a za tu dobu jsem poznala 3 smeny sester. Az asi na dve byly všechny moc mile, ochotne a iniciativni v radach.Byl to, ovšem, na porody narocny vikend, takze první 2 dny mi malou nosili jen na krmeni, nez se uvolnil rooming-in.Zpetne to prvotni odlouceni nehodnotim negativne, aspon jsem si odpocinula, protože rooming-in byl zase další velka neznama a změna.Nebudu uz to protahovat, porod jsem popsala, jen ještě maly dodatek v „magii cisel“ -nase Nelinka se narodila v 36tt+3, 1/10/2011, ve 12:10, hmotnost: 2,810g, délka: 47cm. Snad ji ty nuly, jednicky a dvojky na startu života přinesou po celý jeho zbytek zdraví a štěstí.Drzim palce vsem budouci maminkam a preji jim tak hladky porod a peci odborniku jako jsem mela ja.