můj turisťák - diskuze

teda včerejší výlet stál fakt za to,kamarádka se kterou jezdím má angínu, ale chtěla jet,že už se cítí líp,jenže trasa 17 km a víc zkrátit nešlo,celou cestu lesem a autobus by pro nás nikam dojet nemohl (vždy nás někde vysadí a někde jinde nabere, případné bloudící vždy vyzvedne tam kde bloudí apod.),takže jsem říkala snad to s angínou zvládne,autobus se nám rozbil hned v Kolíně,tak jsme čekali na náhradní,zpoždění 3/4 hodiny,fajn,to se dá zvládnout,na začátku jsme si to naštěstí zkrátili,bus nás popovezl o pár km dál,vyrazili jsme tedy na tůru,kamarádka se mi hned na začátku tak příšerně natáhla, že jsem se lekla že má něco s kolenem,naštěstí to rozešla,ale byla jako prase ,pak jsme na jednom místě v lese kecali a kecali a přehlídli jsme turistickou značku,a jelikož jsme pak po chvilce hledání další neviděli vrátili jsme se z kopečka k té poslední,která ukazovala že se má zahnout,jenže ona byla namalovaná až za tou odbočkou,která v té nevyšlapané trávě nebyla ze zhora vidět a my koukali až dál,takže znovu jsme vyšli kopeček a nahoře procourali co se dalo,pak jsme se znovu vrátili a o kousek dál a pak objevili naši správnou trasu,o kousek dál byla přehrazená ohradou,tu jsme museli křovím obejít (evidentně to nebyla moc navštěvovaná turistická trasa),za ohradou jsme narazili na naši trasu a rozhodly se dát si oběd,pak po delší době pronásledované hřměním nás mraky dohnaly,utíkaly jsme se schovat a lovily pláštěnky,po chvilce dalšího putování v dešti jsem s hrůzou zjistila že nemám dioptrické brýle, já si je nikdy neodkládám,jen při jídle mi vadí,takže mi bylo jasné že museli zůstat za ohradou,ale vůbec jsem si nevybavovala jestli jsem je odkládala a kam,chtěli jsme se vrátit, ale nebyl čas,naštěstí jsem zavolala lidem,kteří ještě byli za námi a tak 10 lidí hledalo moje brýle a naštěstí našlo,musím jim v neděli vzít do busu flašku takže jsme pak rády sedli do busu a jeli domů, ale jinak bylo v Orlických horách i s tím deštěm nádherně