moje klasicke drama - diskuze

Mam obecny problem se dostavovat vcas,opravdu se pokazde moc snazim a uz je to lepsi,ale mam s tim proste cely zivot problem - nejde my vysvetlit proc...no ale to nechci rozpytvavat.Jen,ze se vzdycky pak dostanu do takove dramaticke situace - az na pokraji momentalniho zoufalstvi (pro me).Rano ( sobota) se konalo spolecne foceni Violky fotbaloveho tymu ( chodi ted nove do fotbalu pro 3-4lete) Trenink jsme predtim meli u zakladni skoly tady 5 minut od nas.Foceni bylo naplanovane pro jejich tym na 9:45 a prosili abysme se shromazdili 15 minut dopredu.Vypravila jsem sebe i Violku - pekne do tymoveho tricka,vlasky jsem ji udelala a tak.Do obalky na fotky se mela vlozit hotovost na vybrane fotky.Nemela jsem hotovost a tak jsem musela jeste do bankomatu.Bez te zastavky bych tam byla presne v 9:30,ale takhle jsem tam prijizdela v9:35..byla jsem trochu nesva,ze se mi to nepodarilo vcas,ale pozde to take nebylo.No a jak tam prijizdim tak koukam a na te louce u zakladky nevidim zadne lidi.I Violka hned prohlasila:\" tady nejsou zadne deti\"! Nebyly!!! Uplne me polilo horko.Vytahla jsem rychle ten papir s informacema, nasla adresu a bylo to tam - fotilo se u jine zakladky -v podstate uz v druhem meste.Polilo me horko podruhe, protoze jsme nevedela kde to je a mohlo to byt pekne daleko.Volala jsem kamaradce ( manzelce trenera) ale nebrala to.Mezitim jsem divoce vytahla mapu ze zasuvky a nastesti jsem to po cvilce nasla( skola se naststi jmenuje dle velke ulice pobliz) V hlave mi nastartovala GPS,kudy to bude nejrychlejsi a rozjela jsme se smerem k dalnici.Nebylo to uuuplne nejdal,ale aspon tak 15 minut urcite.A prave cestou tam jsem byla v takovym zoufalstvi,ze co jsme to za matku, kdyz jsem zavinila,ze Violka nestihne foceni a bylo mi lito,ze jsem ji tak vypravovala, proklinala jsme se,ze jsem se na tu adresu nepodivala.Jenze me vazne ani ve snu nenapadlo,ze by to bylo nekde jinde, nez kde hrajou ten fotbal a kde jsou treninky. No nic - na dalnici jsem teda jela trochu rychleji a dle casu to vpadalo,ze tam snad stihnem dojet aspon na tu tymovou fotku ( no holt nebude mit tu individualni) Do toho mi volala kamaradka zpet ( to uz bylo 9:50),ze v klidu,ze fotograf se zdrzel s predchozim tymem a jeste nezacal.Dorazily jsme s Vio 3 minuty na to - bezely jsme pres celou louku - chudinka uz je na to moje dobihani zvykla a jeste ji to bavi.Dopadlo to vsechno dobre, prisly jsme akorat a zacli fotit - ale pripadala jsme si jako nejvetsi tupec,ze jsem jela jinam a hlavne me hrozne mrzelo,ze kdyz jsem mela jednou pocit ,ze jdu vcas - zase se to pokazilo. Tak to je cele ( omlouvam se za delku),ale byl to takovy muj dnesni adrenalin.