mladi a kojeni - diskuze

myslím, že je to věkem, ale i trochu mentalitou a způsobem života

asi vekem...a tim jak prozivaji tehu..je to jine nez u dospelych a treba cekajicich mamin...jinak me se osobne kojeni nelibilo...nic jsem necitila...spis to bylo neprijemne...ale to bylo asi unavou a stresem a bolesti po cisari a transfuzich...snazila jsem se to prekonat....a pak stejne z praktickych duvodu presla na lahve

Asi to bude od vseho neco: vekem a tim, jak rikas ty, ze vnimaji sve telo a taky narodnosti (i kdyz v kazde zemi se najdou takove nanynky, ze). Myslim, ze by tak mlade holky deti mit nemely; vetsinou jsou nevyzrale a zajimaji je jine veci.Ja jeste deti nemam, nicmene, kojeni mi pripada jako ta nejprirozenejsi a nejlepsi vec pro miminko a rict, ze je to odporne,...docela bych jim liskla. Velice me mrzelo, ze jedna ma znama se rozhodla nekojit jen kvuli sve pohodlnosti - chtela si co nejdriv po porodu zapalit a dat pivko. Zabila bych ji. No, je toho k jejimu pripadu vic, ale to bych dost odbocila.

ano,možná věkem,i když tady na Bolu je třeba spoustu holek co mají dítě v 18-19 letech a kojí ho svědomitě a co nejdýl. Myslím že je to obecně o přístupu stěžování si na cokoliv. Jsou prostě matky co si myslí,že se až tak nic hrozného nestane,když se jim nebude chtít vstávat a ohánějí se nedostatečnou váhou,buzením miminka hlady atd. a prostě dají flašku a je to vyřešený. Pak jsou ty,co by udělaly třeba kotrmelec ve výskoku,aby dali dítěti to nej....co můžou a i když to nejde snadno tak se snaží a třeba i trápí a pak třetí skupina,co z toho nedělají vědu a kojí a ono to jde právě proto,že k tomu prostě přistupují docela obyčejně,mám mléko abych dítě kojila,tak kojím a hotovo. Znám maminku dvojčat,která má 4-letou holčičku a k ní dvojčátka,zvládá to levou zadní,peče cukroví,jezdí s kočárem,v noci kojí,děti chová co může a prostě to tak nějak jde. Pokaždé když jí potkám tak se usmívá a těší se z každého dne. Pak mám druhou a ta má jedno dítě(vymodlené),všechno jí unavuje,otravuje,pořád si stěžuje,jiný už nechce a všechno je problém. Tak nevím. Já jsem na tohle téma dost citlivá. Vždycky jsem si říkala,co jiného bych svému narozenému miminku mohla víc dát,než svou náruč a svoje mlíčko. A taky to,že než se mimi narodí,žena ho ve svém bříšku pevně objímá,pořád pohupuje a zahřívá a děťátko si bere jídlo kdykoliv potřebuje. Neměla bych srdce kdybych ho po narození šoupla do postýlky,chovala jen když řve a dala mu najíst jednou za 3 hodiny. Zase se asi opakuju, ale tolik k tématu. Tak mě prosím tolerujte. díky