minulost,pritomnost,budoucnost?? - diskuze

Vzpominky mi nikdo nesebere, ty je dobre si uchovat.Pritomnost si uzivam a snazim se uzivat naplno.A chci-li rozesmat bohy, delam si plany. Tuhle jsem si vybrala termin porodu tak, aby to pasovalo Pepovi do smen a maminka si mohla vzit dovolenou. Tak doufam, ze Anicka bude miminko spolupracujici.

hezké téma... já se hodně ohlížím do minulosti a snažím se vyvarovat těch minulých chyb ačkoliv ne vždy to jde. Mě hodně ovlivnila výchova,a to že se nestýkám s tátou...to prostě hodně bolí a vždycky bolet bude takže minulost pro mě rozhodně není uzavřená. Přítomnost si užívám, protože vím, že budoucnost už bude vždy jen stresovější :))) A plánování z toho bych mohla dělat státnice:)) Já si prostě musím žít s tím, že mám cíl za kterým jdu. Neříkám že musí být 100% splněn, ale prostě musí tam být. Byli moje plány udělat vysokou, mít krásnou bílou svatbu, najít hezké zaměstnání, zařídit si byteček, otěhotnět... a měla jsem obrovské štěstí že se to všechno povedlo. Samozřejmě postupně, ne všechny najednou:) Momentálně mám také spoustu plánů, co ještě kde chybí za nábytek, jak to vypadá se sourozencem pro Barušku a podobně. Takže já jsem prostě velký plánovač s častým návratem do minulosti :DDD

minulost je mou součástí, přítomností žiju, a budoucností se moc nezabývám... Nějaký finanční polštář máme, syn má spoření, i my, víc neřeším.... nevím jaká za deset dvacet let bude hodnota peněz, třeba si za ty naspořené peníze koupí akorát rohlík :-D Možná kdybych byla finanční analytik, a žila bych tím, mluvila bych jinak... Ale to bych asi zase byla těžce za vodou :-D

Ještě k té minulosti, myslím tím minulost za svého dospělého života. Jako dítě jsem byla nějak vedena, nějak vychovávána a vyslána do života, takže to mě logicky ovlivňuje, tak jako každého.

Minulost, byla a nejde vrátit čas. Jako každý normální člověk si občas vzpomenu na nějaké zážitky nebo jak to popsat, ale abych tím žila... To ne. Žiju dneska, nevím co bude zítra, natož za 10 či 15 let... Tím narážím na budoucnost... Zatím stoprocentně vím jen to, že zítra Honza nepůjde do školky, protože jim tam nepoteče voda a na 3 mám jít do práce. Ale i to může nějaká silná moc změnit...Lajnovat si, jak jeden z nich bude vrcholový motoristický závodník, druhý bubeník v nějaké hodně slavné rockové kapele - to jsou věci, které je momentálně hodně baví - to je podle mě nějaká ptákovina, děti se postupně vyvíjí a vše se může za dobu než dospějí a budou mít vlastní život poměnit. Finance dopředu... To je taky otázka, nevím, kdo zítra či ještě dnes banku s mýma naspořenýma milionama(obrazně řečeno) vytuneluje. Mít to pod matračkou? Co když shodou náhod něco doma blafne... Jsem asi divná a nezodpovědná, ale víš jak... Plány sežere koza...

žijeme přítomnosti,ale taky přemýšlíme nad budoucností.

Jo jo,člověk si to plánuje a pánbůh se tomu směje

žiju přítomností, ale s Květošem hodně plánujeme, co bude dál. člověk by měl jít dopředu, nebo aspoň snít o tom co by chtěl dosáhnout. minulostí nežiju, ale určitě mě ovlivnila

Na minulost ráda vzpomenu,někdy zase nerada a mám ji uzavřenou.Žiji nejvíc přítomností a mám určitou představu do budoucna.Ale už neplánuji.Vždycky když jsem měla něco do puntíku naplánováno bylo vše jinak.

Do budoucna nějaké plány jsou, ale ty nemusí vyjít. Takže spíš žijeme přítomností a řešíme věci tak jak příjdou. Teď ovšem řešíme jednu věc, která by mohla ovlinit naši budoucnost.

plánuju jen věci v nejbližší době, jinak ne, nemám to ráda, na minulost taky ráda vzpomínám ale snažím se žít pokrokově, jít s dobou (nemám na mysli oblečení), ale spíš životní styl. No a přítomností žije každý, to je jasné